Cenu Paměti národa obdrželo ve středu v rámci slavnostního večera v zaplněném pražském Národním divadle osm osobností - bývalí političtí vězni komunistického režimu i ženy, které přežily holokaust. Jsou mezi nimi například odbojáři Leopold Färber a František Zahrádka a disident František Stárek. Ocenění uděluje už třetím rokem sdružení Post Bellum lidem, jejichž osud by se neměl zapomenout. Ceremoniál v režii Matěje Formana se letos symbolicky nesl v atmosféře železničního nádraží, které připomíná setkávání i míjení.
K oceněným patří tři ženy - Eva Roubíčková, Markéta Nováková a Ilsa Maierová, jejichž životní příběhy jsou úzce spojeny. Všechny prošly Terezínem; Nováková a Maierová byly navíc vězněny také v Osvětimi. Roubíčková napsala v Terezíně deník, který je svědectvím o běžném životě v táboře z pohledu mladé dívky.
Cenu obdržel i válečný veterán a bývalý politický vězeň, volyňský Čech Josef Holec. Sloužil v Rudé armádě i wehrmachtu, po válce byl odsouzen za protistátní jednání a strávil téměř dva roky v jáchymovských dolech.
Také protinacistický a protikomunistický odbojář Leopold Färber byl pro své přesvědčení odsouzen na osm let komunistického žaláře. S bratry Josefem a Františkem Markovými založili protikomunistickou odbojovou skupinu, při jedné z ilegálních akcí mu výbušniny poškodily sluch a zrak.
"Vždycky jsem se řídil skautským zákonem. Bohužel, zrušili nás Němci a dvakrát nás zrušili komunisté, a to je to, čeho se dopustili, že vlastně v našem národě zabili vlastenectví," řekl dnes Färber.
Jak se dnes vyrábí disident - čtěte ZDE
Výraz masakr je lepší než slovo holocaust, alespoň podle úřadů ve Francii - čtěte ZDE
Někdejší politický vězeň František Zahrádka byl agentem chodcem, jako skaut převedl po únoru 1948 přes státní hranice jedenáct lidí. Se spisovatelem a pozdějším politickým vězněm Karlem Peckou vydával protirežimní letáky a časopis Za pravdu. Zahrádka byl však zajat a mučen Státní bezpečností. Prokurátor mu nejprve coby hlavní postavě odbojové skupiny udělil trest smrti, poté byl ale v roce 1949 odsouzen vzhledem k nízkému věku na dvacet let žaláře.
Bývalá politická vězeňkyně Helena Šidáková získala cenu za to, že ani přes nelidské mučení neprozradila svého manžela, s nímž a novorozeným synem chtěla utéct za svobodou. Odsoudili ji na 12 let vězení. Po šesti letech se dostala ven díky amnestii pro matky s dětmi. Zdeňka Šidáka StB chytila a dostal doživotí, ze žaláře se vrátil za 14 let. Nikdo nedonutil jeho manželku k rozvodu, své vzpomínky nakonec sepsala do knihy Přetržené roky.
Post Bellum dnes ocenilo také disidenta a bývalého politického vězně Františka Stárka, který byl známou osobností českého undergroundu 70 a 80. let. Vydával samizdatovou kulturní revue Vokno, podepsal Chartu 77 a od počátku 70. let organizoval nezávislé kulturní akce. Po sametové revoluci nastoupil ke kontrarozvědce, kde pracoval až do roku 2007. V současnosti se věnuje badatelskému projektu o dějinách československého undergroundu.
"Děkuji Paměti národa za tuto cenu, ale považuji ji zároveň za ocenění celého společenství českého undergroundu, protože čím bych byl já bez těch stovek a tisíců lidí," řekl Stárek. V současnosti se věnuje badatelskému projektu o dějinách československého undergroundu.
Osobnosti oceněné Cenou Paměti národa
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist