Základní změny v pojetí nabídky a přijetí

Zažitý způsob uzavírání smluv doznal na základě nového občanského zákoníku významných změn. Došlo totiž k prolomení principu tzv. absolutní shody, který zjednodušeně řečeno znamená, že smlouva není uzavřena dříve, než adresát nabídku přijme v plném rozsahu. Nový občanský zákoník navíc stojí na principu neformálnosti právních jednání (smluv) a omezuje okruh smluv, které musí být uzavřeny písemné.

Proces uzavírání dříve a nyní

Za účinnosti předešlé úpravy si strany vyměňovaly návrh na uzavření smlouvy tak dlouho, dokud se na obsahu neshodly bez výhrad. Jakákoli změna nabídky se totiž považovala za nový návrh. Od 1. ledna 2014 však platí, že odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel takové přijetí neodmítne.

Co tedy můžeme považovat za podstatnou a co naopak za nepodstatnou změnu?

Podstatnou změnou bude v každém případě úprava ceny. Pokud však adresát nabídky upraví např. počet splátek, dodací lhůtu, a to v rozsahu, který se příliš neliší od původní nabídky, bude taková změna podle všeho naopak považována za nepodstatnou. V takovém případě bude smlouva uzavřena obdržením takto upravené nabídky nabízejícím.

Kdo činí návrh na uzavření smlouvy, není pochopitelně vystaven nejistotě, jakou smlouvou bude nakonec vázán, a pokud nemá v úmyslu, aby se jeho návrh na uzavření smlouvy měnil, má dvě možnosti:

• Může ke své nabídce uvést, že si nepřeje, aby byla upravována, a že takovou úpravou se nebude cítit vázán.
• Jestliže nechce vyloučit úpravu své nabídky dopředu, může počkat na případnou úpravu a po jejím posouzení úpravu odmítnout. V takovém případě by se na upravenou nabídku nahlíželo jako na nový návrh k uzavření smlouvy.

Smlouvy ústní a písemné

Nová právní úprava umožňuje stejně jako dříve uzavírat většinu smluv i ústní formou. Pokud máte důvěru ve svého obchodního partnera a nebojíte se případného soudního sporu, který by se týkal obsahu vašeho ujednání, jedná se o vhodný a rychlý postup. V opačném případě doporučujeme uzavírat smlouvu písemně, nebo alespoň obsah ústní smlouvy písemně sumarizovat. Takový postup vás zbaví nejistoty, kterou by mohla ústní smlouva vyvolávat, stejně jako případných starostí s prokazováním, co jste si s protistranou ujednali.

Obchodní potvrzovací dopis

Nový občanský zákoník přichází s institutem tzv. obchodního potvrzovacího dopisu. Přestože jde v českém právu o novinku, mnoho podnikatelů, kteří obchodují se zahraničními partnery, jej znají pod názvem letter of confirmation.

O co se tedy jedná? Smluvní strana (i nepodnikatel) může podnikateli, s nímž uzavřela ústní dohodu, zaslat potvrzení sumarizující předchozí ústní ujednání. Obsah uvedený v tomto jednostranném potvrzení pak obě strany zavazuje, i kdyby se od obsahu skutečného ústního ujednání lišil.

Neplatí to však vždy – odchylky musí být nepodstatného rázu a musí mít takový charakter, že by je rozumný podnikatel akceptoval. Odchylky také musí být učiněny v dobré víře.

Adresátovi takového potvrzení zákon umožňuje eliminovat riziko, že bude vázán ujednáním, které se od reality liší. Odchylky po obdržení potvrzení totiž může, stejně jako v případě upravené nabídky, odmítnout.

V rámci každé obchodní korporace, kde dochází k většímu počtu uzavírání smluv, by tak měla být určena odpovědná osoba, která bude příchozí obchodní potvrzovací dopisy evidovat, ověřovat s příslušnými osobami, zda obsah odpovídá ústnímu ujednání, případně odmítat odchylky od skutečného ujednání, jestliže jimi společnost nechce být vázána.