| Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.


Podnikatelé často využívají obchodní podmínky.

V případech, kdy dennodenně uzavírají typově shodné smlouvy, znamená užití obchodních podmínek zjednodušení jejich právního styku, jeho zrychlení a šetření nákladů všech stran smlouvy. Proto se ve  smlouvách často objevuje věta obdobná této: „Nedílnou součástí smlouvy jsou též obchodní podmínky dodavatele.“

Text obchodních podmínek je pak většinou umístěn na webových stránkách podnikatele, kde se s nimi může každý seznámit, nebo je jinak zajištěno, aby byly pro smluvního partnera známé (nejsou-li příliš rozsáhlé, je dobré je ke smlouvě přiložit, což se ostatně často i činí).

Jak lze změnit smlouvu?

Východiskem je, že smlouvu mohu měnit pouze v součinnosti s druhou smluvní stranou. Bez toho, aby vyjádřila se změnou svůj souhlas a došlo tak mezi námi ke konsensu na změně, není změna možná. To se týká jak smlouvy, tak i obchodních podmínek. Je třeba si uvědomit, že pro obě strany jsou závazné obchodní podmínky, které byly platné a účinné ke dni uzavření smlouvy. Jejich pozdější změny jsou sice možné (s účinkem na nové smluvní vztahy), ale nebudou mít žádný vliv na dříve uzavřené obchody, ledaže se na tom strany dohodnou.

Změnová doložka a jiné možnosti

I dnes však existují možnosti, jak zefektivnit vyjednávání smluvních změn (potažmo změn obchodních podmínek). Tyto cesty je třeba hledat v případech, kdy má podnikatel uzavřené stovky či tisíce smluv a individuální vyjednávání je v podstatě nemožné.

Pokud podnikatel dopředu ví (nebo alespoň předpokládá), že ke změně v budoucnosti bude muset přistoupit a dokáže-li tuto změnu konkretizovat, je dobré pojmout ji již do smlouvy. Ta pak bude obsahovat změnovou doložku s předem dojednaným obsahem a předpoklady, za kterých se stane účinnou.

Tyto předpoklady mohou spočívat i v nastoupení okolností, které jsou nezávislé na vůli smluvních partnerů, nebo o nichž nevíme, zda se skutečně stanou. Takové ujednání je v podstatě učiněno s odkládací podmínkou, o které nevíme, zda a kdy se naplní.

Další možností je ujednat si se smluvním partnerem v rámcové smlouvě, že jeho nečinnost – mlčení k zaslanému návrhu na změnu obchodních podmínek po určité období (např. dvou týdnů) vyjadřuje jeho souhlas (tzv. tichý souhlas).

Souhlasí-li s takovou akceptací změny obchodních podmínek druhá smluvní strana předem, je takové ujednání platné a účinné. I zde nicméně platí, že by měl být dohodnut dopředu také okruh možných změn. Nutno však upozornit, že tato možnost se týká primárně změn obchodních podmínek, u samotné smlouvy je tato problematika složitější. Vyžaduje-li totiž zákon pro smlouvu dodržení písemné formy, nelze ji měnit jinak než dodatkem uzavřeným opět v písemné formě.

Z pohledu praxe je třeba odmítnout takové ujednání, podle kterého má jedna smluvní strana právo měnit jakýmkoliv způsobem obsah smlouvy. To by bylo popřením rovnosti smluvních stran a principu smlouvy.

A co nový občanský zákoník?

Nový občanský zákoník se problematice obchodních podmínek věnuje podrobněji než doposud.

Speciální pravidlo umožňuje tomu, kdo v běžném obchodním styku uzavírá s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky, aby si s druhou smluvní stranou ujednal, že je bude moci v přiměřeném rozsahu sám měnit.

Takové ujednání je však možné pouze tehdy, vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba pozdějších změn obchodních podmínek.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se