Přímá prezidentská volba může být napadena nejen u Nejvyššího správního soudu, ale i u Ústavního soudu. A to je větší problém, protože tento soud nemá na rozdíl od NSS žádné rozhodovací lhůty.

S krátkými lhůtami, které pro přímou volbu prezidenta nastavila ústava, prováděcí zákon už příliš udělat nemohl, říká ústavní právník Jan Kysela z Univerzity Karlovy v Praze.

"Navíc Ústavní soud je mimo rámec prováděcího zákona, a tím pádem se do časových limitů nevejde. S tím zákon také nemohl hnout," vysvětluje Kysela poté, co se pátečním vyřazením kandidátů Jany Bobošíkové, Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamury rozhořel spor o metodiku odečtu neplatných hlasů na petičních arších jednotlivých kandidátů.

Ministerstvo vnitra chybné podpisy ze dvou kontrolních vzorků sčítalo, místo aby je zprůměrovalo. To vyřazeným kandidátům vadí a zvažují žaloby.

Jaké jsou problémy v obsahu zákona?
Je asi pravda, že pokud si někdo četl návrh ještě před přijetím, tak zrovna třeba ustanovení o tom, jak se bude nakládat s petičními listinami, jak se budou ověřovat podpisy, mohla vzbuzovat určitou pochybnost. Jestli je všichni čtou stejným způsobem, jestli nemohou vznikat nějaké pochyby. A pak je tam druhý okruh problémů, které souvisejí s financováním volební kampaně. Není totiž úplně jasné, za jakou dobu se vlastně mají volební limity sčítat.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se