Volby 2012: V šumavském podhůří nabízejí biomaso. Lidé ale za kvalitu utrácejí neradi

Náš on-line začínáme v obci Dobřív nedaleko Rokycan. Nachází se zde unikátní technická památka - vodní hamr. Železo se tu vyrábělo od počátku 14. století až do poloviny století minulého. Dnes funguje jako muzeum, kde se můžete vyučit kovářskému řemeslu.

Jak se ková železo v hamru, si můžete prohlédnout ve fotogalerii ZDE a ve videu Veroniky Buckové pod kartou VIDEO tohoto článku.

První zastávka bude na náměstí.

Jsme na náměstí v Rokycanech. Od roku 1992 je historické jádro Rokycan chráněnou zónou. Hranice této části do značné míry kopíruje bývalé městské opevnění. Středověké části se dodnes zachovaly v několika krátkých úsecích.

Město se nachází asi 20 kilometrů na východ od Plzně a leží na významné železniční trati Praha-Plzeň-Cheb. Těsně kolem města prochází dálnice D5, která vede z Prahy na hraniční přechod Rozvadov a dále do Německa. Díky tomu má město výborné dopravní spojení.

V Rokycanech to žije. Nástěnky tu mají "Čočky" i církve.

U Rokycan se nachází Klub vojenského muzea na demarkační linii. Snaží se zachránit vojenskou techniku z minulosti i současnosti. Spolupořádá vojenskou přehlídku BAHNA, technika si zahrála i v hollywoodských filmech, například ve snímku Obchodník se smrtí nebo Red Tails.

Dokázal sehnat padesát tanků pro snímek Obchodník se smrtí s Nicolasem Cagem, s šedesát let starým náklaďákem vozil pouští herce ve filmu Tobruk. František Koch s rodinou a přáteli vybudoval Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, které zároveň slouží jako úspěšná půjčovna techniky pro filmaře.

Na začátku rodinného byznysu Františka Kocha byla zanedbaná sbírka vojenské techniky, která chátrala v barrandovských ateliérech. Převzal ji a postupně opravil. Po dvaceti letech se on a jeho přátelé starají o téměř dvě stovky pojízdných exponátů, včetně tanků.

"My jsme srdcaři. Nakupujeme, ale neprodáváme," říká Koch, který nezakrývá, že dokázal vydělat peníze. Skončily však zpátky ve sbírce.

Jak funguje váš byznysmodel? Z výdělků za filmování živíte muzeum?

Ano, udržujeme 182 kusů techniky a zároveň nakupujeme další

Jste rodinná "firma"?

Pracujeme se synem. S marketingem nám pomáhá dcera, o občerstvení a suvenýry se stará manželka. Navíc se tady vytvořil klub vojenského muzea, který nám pomáhá. Ten má zhruba 70 lidí. Ti k nám dojíždějí z Chomutova, Sokolova, jižní Moravy či západních Čech. Objeví se jednou za čtrnáct dní. Přes den se starají o techniku, večer posedí u ohně.

Celý rozhovor s fotogalerií najdete ZDE.

Kateřina Marešová (na fotografii vpravo) se do Rokycan přistěhovala z Plzně. "Překvapilo mě, jak je to tady mrtvé. Když jdete v 17 hodin po náměstí, nikdo tam není. I práce se tady hledá hůř," říká.

Naopak po ránu je centrum města, kterému dominuje socialistický břizolitový obchodní dům Ždár, živější.

Na náměstí se ale prochází i rokycanský rodák Jan Červenka, který si naopak město chválí. "Pracuji v bance v Plzni, raději mám ale menší klidná města."

Obyatel Emil Giňa láteří: "Najít tady práci pro Roma, to je prostě katastrofa."

K 31. 8. 2012 bylo v Plzeňském kraji evidováno celkem 20 907 uchazečů o zaměstnání, což je o 206 více než v minulém měsíci, ale o 1 134 méně než ve stejném období loňského roku.

Míra nezaměstnanosti činila v srpnu letošního roku 6,4 %. Nejnižší míru vykazuje okres Plzeň - jih (5,1 %), naopak nejvyšší registrujeme v okrese Tachov (9,0 %).

Míra nezaměstnanosti žen činila 8,2% a mužů 5,1 %. Volných míst pro absolventy a mladistvé bylo v srpnu evidováno 298 a na jedno místo tak připadá 3,9 absolventů.

Plzeň vykazuje 4. nejnižší míru nezaměstnanosti, a to 5,8 %.

V roce 2011 dosahovaly hrubé mzdy v kraji průměrně 24 036 korun. V roce 2008 přitom lidé vydělávali průměrně 25 015 korun.

Panasonic měl v roce 2011 největší tržby v kraji, a to 28,507 miliardy Kč. Je také největším zaměstnavatelem v kraji, v současnosti zaměstnává na 5 tisíc lidí. V žebříčku pořadí tržeb
firem v České republice obsadil v loňském roce 13. místo.

Mezi další úspěšné firmy působící v kraji patří Plzeňský Prazdroj, a.s. s tržbami 14,559 miliardy korun (39. místo), Daikin Industries Czech Republic s.r.o. s tržbami 9,606 miliardy korun (60. místo) a Fakultní nemocnice Plzeň s tržbami 5,083 miliardy korun (93. místo). Plzeňský prazdroj měl v roce 2011 největší získ, a to 3,2 miliardy korun.

Obcí s nejvyšším průměrným věkem v kraji je Čilá na Rokycansku, průměrný věk zdejších 22 obyvatel je 59,9 roku. Naopak nejnižší průměrný věk v kraji mají obyvatelé obce Milíře na Tachovsku. Žije zde 231 obyvatel, jejichž průměrný věk je 33,9 roku.

Z hlediska věkové struktury patří Plzeňský kraj k územím se starším obyvatelstvem, průměrný věk obyvatel kraje dosáhl v roce 2010 výše 41,2 let, v okresu Plzeň – město dokonce 42,9 let.

Na Plzeňsku je také poměrně vysoká naděje na dožití. U mužů je to 7. nejvyšší hodnota, a to 75,08 roku.

Mužů je v kraji o pět tisíc méně než žen (284 744:289 950). Věková struktura obyvatelstva - věk 0-14 let: 81 351 osob, věk 15-64 let: 399 724 osob, věk 65 a víc let: 93 619 osob

Plzeňský kraj je druhým nejřidčeji zalidněným krajem v republice. Hustota obyvatel činí 75,7 obyvatel na km2. Pro srovnání: hustota zalidnění celé ČR je 133,6 obyvatel na km2.

Podle sčítání osob žije v kraji celkem 25 793 cizinců. Z celkového počtu 574 694 obyvatel kraje tvoří Slováci 6 270, Němci 2 649, Poláci 787, Rusové 278, Ukrajinci 6 458 a Vietnamci 5 026 osob.

Opravdu se v tomhle městě nedá nají práce? Vyrazili jsme do Kovohutí Rokycany, které se zaměřují na odlévání barevných kovů. Personální záležitosti má v mírně omšelé továrně na starosti Ivana Purkmová.

Kolik teď máte neobsazených pozic?
Právě hledáme elektrikáře, před tím jsme hledali provozního zámečníka. Pozice byla volná asi měsíc. Přihlásilo se nám deset lidí, z toho vyhovovali dva, kteří měli potřebnou kvalifikaci. Byli z Rokycan a okolí.

Na jaké pozice nejhůř hledáte zaměstnance?
Nejhůř se hledají dělnické profese. Naopak na místech technicko-hospodářských pracovníků máme plno a spíš snižujeme stavy.

Berete i nekvalifikované dělníky?
Tady potřebuje certifikáty, vyučení a praxi. Nekvalifikovanou pracovní sílu nebereme vůbec.

Váš osobní názor: Dá se ve městě najít práce?
Jak je to u nekvalifikovaných lidí netuším, kdo však má alespoň výuční list, tak si práci najde. Navíc u nás vůbec nebereme ohled na věk.

Denně po D5 projede 8 519 osobních automobilů, 1 186 nákladních lehkých automobilů, 6 187 nákladních těžkých automobilů a 106 autobusů. Při maximálním zatížení pak 17 046 osobních automobilů, 2 746 nákladních lehkých automobilů, 10 132 nákladních těžkých automobilů a 182 autobusů. Nejvíce zatíženým úsekem dálnice D5 je úsek Mýto – Rokycany s 25 a půl tisíci vozidel denně.

Nejvíce zatížené komunikace v kraji se nacházejí v Plzni. Jsou to Karlovarská ulice s více než 50 tisíci vozidly za den a Rokycanská ulice, po které projede 47 tisíc vozidel za den.

Nejvíce lidí umírá při dopravních nehodách v okrese Plzeň – sever, v roce 2011 to bylo 9 lidí. Nejnebezpečnější silnicí je zde místní úsek silnice I/27.

Za poslední čtyři roky investoval kraj do oprav silnic 631 818 720 korun.

Délka železničních tratí v kraji v roce 2010 dosáhla 710 kilometrů. Hustota železniční sítě je tedy 1,235 metru na obyvatele. Celková délka silnic a dálnic v kraji dosahovala v roce 2010 více než 5 100 kilometrů.

Ke konci roku 2011 bylo v kraji registrováno 451 782 motorových vozidel.

Na první pohled se do struktury městečka nehodí rozlehlé moderní haly zakončené administrativní budovou ve stylu 90. let. Právě tady sídlí největší producent vína v Česku.

Míříme na kopec k rotundě sv. Petra a Pavla. Chceme se podívat, zda jsou tu i nějaké vinice.

Nad Starým Plzencem jsme vystoupali k nejstarší celistvě dochované architektonické památce na českém území. Podle historiků pravděpodobně pochází z druhé poloviny 10. století.

Předrománskou stavbu vybudovali "z otlouklých křemencových kvádrů v podobě jednoduchého válce s připojenou východní apsidou".

Jsme na místě, kterému rozhodnutí krále Václava II., tedy postavit novou Plzeň, zhatilo kariéru "hlavního města" západních Čech.

Tým serveru IHNED.cz žádné vinice na okolních kopcích neobjevil. Záhada trvá....

Město Starý Plzenec leží na řece Úslavě zhruba 9 km jihovýchodně od centra Plzně. Žije zde necelých 5 tisíc obyvatel.

První písemná zmínka o Starém Plzenci pochází z roku 976, ale archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5. tisíciletí př. n. l.

Nejvýznamnější památkou v okolí města je rotunda sv. Petra a Pavla, která pochází z poloviny 10. století a je nejstarší celistvě dochovanou architektonickou památkou na českém území.

Nedaleko města se nachází také zřícenina hradu Radyně, která svou polohou ve výši 567 metrů nad mořem vévodí širému okolí ve dne a díky osvětlení i v noci. Je typickou dominantou celého Plzeňska.

Abychom vyřešili záhadu chybějících vinic kolem Starého Plzence, zavolali jsme redaktorovi Hospodářských novin Miroslavu Petrovi. "Bohemia sekt je největším producentem vína v tuzemsku, vinice má ale na Moravě," vysvětlil nám.

V Plzeňském kraji připadá přibližně 9 žáků na jednoho učitele (při započítání předškolního, základního a středního školství).

Počet registrovaných zbraní v kraji dosáhl v roce 2010 počtu 56 463.

V roce 2011 se v Plzeňském kraji vraždilo osmkrát. V období od roku 2008 počet vražd nepřesáhl 13 případů. Počet sebevražd se v posledních letech pohybuje kolem 14 případů na 100 000 obyvatel.

Tým IHNED.cz dorazil do srdce Plzeňského kraje. Uvidíme, jestli nápis na reklamním plakátu platí.

Tým severu IHNED.cz na začátku srpna vařil v Plzeňském prazdroji vlastní pivo. Reportáž si můžete přečíst ZDE.

Kuchařka Magda, která se před třemi lety přistěhovala z Železné Rudy, je v Plzni spokojená. "Moje tři dospívající dcery tady mají dost kulturního vyžití," říká.

Jediný problém vidí v bezpečnosti. "Kolikrát když vidím, kdo nastupuje do noční tramvaje, raději počkám na další."

Fotoreportér René Volfík vyrazil prozkoumat kostelní věž na náměstí. Snímky uvidíte brzy.

Stojíme na plzeňském náměstí. "Problémem Plzeňského kraje je magnetismus Plzně. Šikovní lidé, kteří chtějí uplatnit své schopnosti, odcházejí do krajského města," říká historik Jiří Nenutil, který žije v Tachově.

Stoupáme na dominantu plzeňské kotliny. Věž katedrály svatého Bartoloměje je se svými 102 metry nejvyšší kostelní stavbou v republice. Původně měl mít kostel věže dvě, kvůli nedostatku prostředků ale Plzeňané od záměru upustili. O stavbě druhé věže v současnosti uvažuje podnikatel Jan Janák, který provozuje síť kaváren Crosscafé.

O věži zpívá skupina Semtex v písni s překvapivým názvem Plzeňská věž. Kolem půlnoci máte v centru velkou šanci, že ji uslyšíte v osobitém podání návštěvníků místních podniků.

Věž mohutné katedrály sv. Bartoloměje na náměstí Republiky vybízí k
výstupu. Výhleduchtivého návštěvníka čeká 301 strmých schodů.

Schodiště je pokryté vzkazy a moudry návštěvníků.

Před závěrem výstupu se můžete pokochat pohledem na starý hodinový stroj.

Kvůli bezpečnosti je ochoz věže zajištěn klecí, takže sebevrazi mají smůlu.

Katedrála sv. Bartoloměje nabízí unikátní výhled na Plzeň a okolí.

Kašny na plzeňském náměstí vyvolaly při své instalaci velkou míru
kontroverze, a to kvůli svému abstraktnímu vzhledu. Některým Plzeňanům se
navíc nelíbilo, že často slouží jako sprcha bezdomovců. Můžeme být ale
rádi, že alespoň takto dodržují hygienu.

Z věže je vidět i areál společnosti Škoda Transportation. Ta se soustředí na výrobu vozidel pro MHD a železnici. Výroba probíhá v novém zázemí, které bylo před několika lety postaveno v tradičním plzeňském areálu za více než dvě miliardy korun.

Mezi největší tuzemské zakázky Škoda Transportation patří výroba často kritizovaných nízkopodlažních tramvají pro Prahu.

Velký důraz klade Škoda i na oblast vývoje vozidel metra. Po kompletní obnově souprav pro pražskou podzemku chce uspět s novým konceptem moderního vozu pro ruský Petrohrad.

O Škodě Plzeň se ale mluvilo také v souvislosti s Martinem Romanem, který před odchodem do ČEZ stál i v čele škodovky. Protikorupční policie měla podezření na střet zájmů. Nakonec se ale neprokázalo, že by Roman byl se Škodou majetkově propojen v době, kdy už vedl ČEZ, a ani že by zadávání zakázek Škodě ovlivňoval.

Plzeňské sídliště Lochotín rozhodně neplatí za dobrou adresu.

Před více než rokem získala fotbalová Viktorie titul. Začala tak jízdu evropskými poháry a přivedla plzeňské fanoušky zpět k fotbalu. Stadion ve Štruncových sadech musel projít rekonstrukcí za 360 milionů korun, aby splňoval standardy UEFA.

Jak vypadá nové průmyslové srdce Plzně i celého regionu?

Městský industriální park Plzeň Borská pole, který má rozlohu 105 hektarů, se nachází v jihozápadní části města nedaleko areálu Západočeské univerzity v Plzni.

S jeho výstavbou začala městská správa v roce 1996. V roce 1997 zde zahájil výrobu televizorů značky Panasonic první investor - japonská společnost Matsushita.

Průmyslová zóna na Borských polích patří k nejvýznamnějším v České republice. V roce 2010 byla agenturou CzechInvest vyhlášena Průmyslovou zónou roku a získala první místo v kategorii Zóna s největším ekonomickým přínosem.

Přibližně 40 % firem, které na Borských polích sídlí, je ryze českých, ze zahraničních jsou nejvíce zastoupeny společnosti německé a japonské.

Firmy se věnují výrobě systémů řízení a přístrojových desek pro automobilový průmysl, výrobě  přesných strojírenských výrobků, klimatizačních zařízení, forem a plastových prototypů a do  výzkumných, vývojových a testovacích center. Ve 42 firmách pracovalo k 31. 12. 2010 cca 10 800 zaměstnanců.

První dojem z Borských polí: nejprve řada plechových krabic, kde lidé utrácejí své peníze, pak řada dalších plechových krabic, kde peníze vydělávají.

Hlavní třída průmyslové zóny se zcela nepřekvapivě jmenuje Podnikatelská. Na jejím konci je obří hromada hlíny.

Nejvyšší budovou Borských polí je pětipatrový hotel Ibis. Mezi sklady a nájezdovými rampami vypadá nepatřičně.

Na to, kolik na Borských polích pracuje lidí, parkuje u hal překvapivě málo aut. Zato zastávky MHD jsou přeplněné.

Komorní divadlo by mělo být hotové v roce 2014. Vítězná nabídka počítá s cenou 818 milionů bez DPH. Plzeňské divadlo tak bude jednou z nejdražších budov svého druhu, které v posledních desetiletích v Česku vznikly.

Včetně veškerého zázemí a podzemního parkování by pak celá stavba měla stát zhruba 900 milionů korun. Od Evropské investiční banky si město půjčí 400 milionů. Dalších 200 milionů získá z evropské dotace a sto milionů dá kraj. Z rozpočtu města pak půjde 100 až 150 milionů korun.

Největší investicí do zdravotnictví v poslední době byla stavba nové nemocnice v Klatovech. Kraj do ní investoval 977 milionů korun, přičemž celková cena se vyšplhala mírně nad hranici 1,4 miliardy korun. Zbývající třetiny nákladů pokryly dotace.

Mezi špičková zdravotnická pracoviště v kraji patří například Klinika ortopedie a traumatologie FN Plzeň a Onkologické a radioterapeutické oddělení FN Plzeň.

Plzeňská onkologie se stará o 300 tisíc lidí, kteří někdy onemocněli rakovinou. Každý rok počet nově nemocných v kraji o dvě procenta stoupne. Výskyt rakoviny tlustého střeva je na Plzeňsku nadprůměrný – ročně lékaři objeví 102 nových případů na 100 000 obyvatel. Republikový průměr je přitom 82 případů na 100 000 obyvatel ročně.

Čekací doby na operace jsou nejkratší ve FN Plzeň a klatovské nemocnici. Na totální endoprotézu čekají pacienti FN Plzeň obvykle 9 měsíců, v Klatovech pak o měsíc déle. Čekací doba na operaci šedého zákalu je v Klatovech 3 měsíce, ve FN Plzeň dvakrát delší, tedy půl roku.

V pátek to bude na den přesně 170 let, kdy sládek Josef Groll uvařil pivo plzeňského typu. "Dnes se jeho způsobem vaří 70 procent piva ve světě," upozorňuje reportér HN Miroslav Petr.

Plzeňský minipivovar Groll je jediným svého druhu v Česku. Pivo vaří v měděných varných kotlích vsazených do kachlových kamen, což je způsob, který se používal v 19. století.

Díky tomu je ale pivo jedinečné a odlišuje se od piv vyráběných ve velkovýrobě. Po uvaření se totiž pivo nechává uležet měsíc ve vysmolených dubových sudech.

Produkce tohoto pivovaru není tak velká jako u jiných pivovarů, zato vyrábí piva bez barviv a konzervantů výhradně z českých surovin.

Interiér minipivovaru zdobí měděná, 150 let stará replika varny piva, která je posazená do kachlových kamen.

Sládek Grollova minipivovaru Miroslav Kapr ukazuje sprchový chladič.

O minipivovar Groll se stará sládek Miroslav Kapr a vedoucí provozu Michaela Kalašová. Jelikož je nyní velká poptávka po pivních speciálech, v jejich nabídce lidé našli už i zelené nebo červené třešňové pivo. A když vlastní pivo dojde, nabídne pivovar tradiční Prazdroj. "Jsme prostě ve městě, kde jsou lidé odkojení plzeňským," směje se Kalašová.

Pijete pivo?

Kalašová: Ano, mám ráda naše světlé pivo. S polotmavým pivem jsme letos byli třetí na Pivexu. Nesmíte ale na Groll pohlížet jen jako na minipivovar. Máme tady i ubytování, poskytujeme gastronomické služby. Využíváme toho, že jsme blízko centra a v klidné lokalitě.

Jací zákazníci k vám chodí?

Kalašová: Záleží na části roku. V létě na terasu chodí rodiče s dětmi, pak cyklisté. Přes prázdniny pořádáme i rockové koncerty. A také k nám chodí lidé na pivo.

V penzionu se ubytovává buď obchodní klientela, nebo lidé, které zajímá pivní kultura. Na konci roku chystáme například černou čtrnáctku Kapr, která je pojmenována po našem sládkovi.

Jaká je vaše byznysová strategie?

Kapr: Minipivovar s restaurací vám umožní připravovat pivní speciály.

Kalašová: Snažíme se přizpůsobovat poptávce. Teď je poptávka po ochucených speciálech. Ale je to v rámci gastronomických událostí. Na Valentýna jsme dělali červené třešňové pivo, na svatého Patrika zelené. Ale to je pro zpestření, jádro je v jedenáctistupňovém Lotru. Pivovar pokrývá vlastní spotřebu v restauraci, ani ho nechceme dodávat někam jinam.

Kapr: Začínají se objevovat i bylinná piva, třeba z šalvěje či puškvorce. Ve středověku se snažili do piva přidávat byliny, který bránily kazení. Teď se to vrací. Třeba mařinka vonná. Možná to je ten trend.

Kalašová: Zákazník se vždycky vrátí ke klasice. Myslím si, že nikdo nedokáže postavit svoje podnikání na speciálech. Rychle se přepije.

Když nechcete expandovat, proč obrážíte soutěže?

Kalašová: Ze zvědavosti. Chtěli jsme se přesvědčit, jak si stojíme v konkurenci. Medaile je dobrá.

Zítra se slaví 170 výročí od doby, kdy Groll uvařil první várku Plzeňského prazdroje. Co to signalizuje?
Kapr: 400 hospod v republice bude točit nefiltrovaný prazdroj. Ukazuje to, že i velké pivovary reagují na trend, který nastolily malé pivovary.

V Plzeňském kraji jednoznačně dominuje vývoz do Německa, jehož objem v roce 2010 činil 116 492 milionu korun. Z oborů vévodí strojírenství, stavebnictví, energetika a hutnictví.

Podíl zahraničních investic představuje 3,4%, tedy dvojnásobek celorepublikového průměru.

Do Plzeňského kraje za rok 2010 přitekly zahraniční investice v částce 74 923 526 korun. Při použití statistik ze sčítání lidu v roce 2011 to činí přibližně 130 korun na jednoho obyvatele Plzeňského kraje.

Tým serveru IHNED.cz dorazil na Biofarmu Vojetice. Do podniku, který jako by vypadl z vize šéfa Národního parku Šumava o podnikání v regionu.

"Ideální podnikatel je takový, který pečuje o krajinu, pečuje o bezlesí, to znamená pravidelně seká louky a pase na nich skot nebo ovce. Dále má malou farmu a na ní čtyři malé apartmány," myslí si Jiří Mánek.

Restaurace U Štěpána, která se nachází v areálu Biofarmy Vojetice, nabízí vlastní maso. „Naše pastviny mají 28 hektarů, na kterých se pase asi padesát kusů dobytka," pochlubil se majitel Štěpán Ruda.

V době krize a zdražování se ale také potýkají s problémy. Češi ještě nejsou zvyklí utrácet peníze za kvalitní jídlo a tak slýchají i negativní kritiku na výši jejich cen. „Určitě to schytáváme. Ale ceny jsou nastaveny tak, aby podnik fungoval. Ceny se zvedají, máme novou technologii, která je drahá, a musíme platit zaměstnance. Pokusili jsme se i snížit ceny a používat méně kvalitnější kousky masa, ale lidé jsou zvyklí na kvalitu. A ta musí něco stát," dodal Ruda.

Restaurace U Štěpána je jedním z nejlépe hodnocených podniků v Česku. Dostala se i na seznam Maurerova výběru restaurací pro rok 2012.

„Situace se změnila po odvysílání pořadu Ano, šéfe. Lidé tu najednou chtěli pracovat. Já jsem se díky pořadu dostal i mezi pražské kuchaře, kteří mě hodně naučili. Koupil jsem si nové technologie do kuchyně a naučil se s nimi pracovat. Stále za nimi do Prahy jezdím a navštěvujeme různá školení. Radí mi, kdykoli potřebuju," vysvětlil majitel Štěpán Ruda.

Fotogalerii z biofarmy najdete ZDE.

Před několika dny byli v první zóně přistiženi zloději dřeva. Po orkánu zůstalo v lesích ležet dřevo za dvě stě milionů korun, obyvatelé si přitom stěžují na nedostatek palivového dřeva. Vyjdete místním vstříc?

Palivové dřevo je evergreen posledních deseti let. Snažíme se obcím vyjít vstříc, ale na druhou stranu je po palivovém dřevu velká poptávka. Firmy jsou za kubík dřeva ochotné platit 600 korun a víc. To si místní nemohou dovolit zaplatit. A já, když mám zájemce s vyšší nabídkou, nemohu prodávat kubík za tři stovky.

Zkuste vysvětlit lidem, kteří žijí uprostřed lesů, že palivo z místních zdrojů, které bylo nejdostupnější, neseženou...

Každá obec má k dispozici místo, kde si obyvatelé mohou palivové dřevo sami připravit. Pak kubík stojí jen šedesát korun.

A je o takovou „samovýrobu" zájem?

Paradoxně není. Lidé chtějí servis, sami si dřevo připravit nejdou.

Zřejmě jsou líní...

To jste řekl vy.

Pro vás osobně je přijatelná představa, že štěpky z šumavského dřeva mizí v elektrárenských kotlích?

Takhle o tom nepřemýšlím. Doma mám také kotel na dřevo a kupuji si dřevěné brikety z Větřní. Navíc se rýsuje možnost, že by pro Šumavu vznikl dotační program na tepelná čerpadla.

Vážení čtenáři, navštívili jste s námi železem proslavenou obec Dobřív, vystoupali k nejstarší dochované stavbě v Česku, odhalili tajemství neexistujících vinic ve Starém Plzenci, rozhlédli se z plzeňské katedrály svatého Bartoloměje v Plzni, prošli se významnou průmyslovou zónou Borská pole, nakoukli do Grollova minipivovaru a poznali vyhlášenou biofarmu v šumavském podhůří.

Děkujeme za pozornost a přejeme příjemný zbytek dne.