Kdysi napadaly naše předky, ale postupně se mnohé viry či bakterie během evoluce staly součástí lidské DNA. Do lidského genomu se začlenily před miliony let. Dnes už nevyvolávají v lidském organismu infekci, ale naopak, jak se ukazuje, některé jejich geny nám prospívají.
Slouží totiž jako předloha k tvorbě bílkovin, které obohacují naše buňky a umožňují jejich správné fungování. Díky týmu českých virologů z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR vedenému Jiřím Hejnarem dnes známe další virus proměněný v prospěšného služebníka i mechanismus, který tyto procesy v našem těle reguluje.
Dobrý sluha, zlý pán
Mezi zmíněné bílkoviny patří i syncytin-1 a -2. Tyto látky byly původně přítomné v obalu virové částice a měly za úkol splynutí virové částice s hostitelskou buňkou. Syncytiny se však dnes nacházejí na povrchu specializovaných buněk placenty – a stejným mechanismem a aktivitou je nutí ke vzájemnému splynutí.
V místech, kde se tyto buňky stýkají s děložní sliznicí, vzniká vrstva splynutých buněk, která je zcela nezbytná pro správný vývoj plodu – zaručuje totiž správnou výměnu živin a kyslíku mezi krevním oběhem matky a nenarozeného dítěte.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
