Učitelé nefandili reformám, proto práva v Plzni končí, říká ministr Pospíšil

V roce 2009 se Jiří Pospíšil jako prozatímní děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni pokoušel po aféře s rychlostudenty a plagiátorstvím zachránit plzeňská práva.

Tvrdí, že ji během svého ročního působení postavil na nohy.

"Dokonce jsem jí u akreditační komise vrátil rigorózní řízení," říká současný ministr, který kdysi školu vystudoval a několik let na ní i přednášel.

Ve středu se dozvěděl, že Akreditační komise ministerstva školství neprodloužila fakultě akreditaci na magisterské studium.

Proč se výuka v Plzni nakonec zhroutila?

To se ptejte akreditační komise. Problém byl v tom, že se tam vytvořily dvě skupiny v rámci akademické obce. A tyto dvě skupiny zkrátka nepostupovaly svorně. Lidé kolem profesora Eliáše ze školy odešli, což považuji za klíčový problém. Pokud odejde třicet klíčových akademiků, tak to školu samozřejmě výrazně ohrozí. Profesorovi Eliášovi to nevyčítám, vnímám jako viníka bývalé vedení a profesora Růžičku, který nevytvořil podmínky pro fungování profesora Eliáše a lidí kolem něj.

To vy jste ale v roce 2010, když jste ze školy odcházel, doporučil profesora Růžičku jako svého nástupce.

Já nemohu za to, že nakonec dělal něco jiného, než sliboval předtím. Sliboval, že bude konsensuální kandidát, který bude pokračovat v reformách. Sliboval, že bude spolupracovat s těmi akademiky, kteří byli proreformní. Což také zpočátku bylo, ale pak nastal obrat a osobní vztahy se zhoršily. Z toho mě nemůžete činit odpovědným.

Není vám líto, že jste tehdy místo pana Růžičky nepodpořil pana Eliáše, který  byl jeho protikandidátem?

Já vím, že ze mě děláte viníka...

Já se jen ptám, proč práva v Plzni asi končí...

Protože většina učitelů neměla zájem na pokračování v reformách. Většina učitelů zvolila takový akademický senát, který nebyl reformní. To není jen o samotném děkanovi, ale o náladě na samotné škole. I kdyby Eliáš byl děkanem, tak by reformy stejně obtížně pokročily ve chvíli, kdy volby do akademického senátu dopadly tak, že většina reformních učitelů nebyla zvolena. To je problém. Děkan je odvozen od většiny v akademickém senátu. A ta pocházela z okruhu učitelů, kteří méně fandili reformám.

Má vůbec cenu, aby se fakulta pokoušela zachránit? Má už jen akreditaci na bakalářské studium a to je necelých 300 studentů ze současných 1800.

Naděje umírá poslední, naděje je. Po mně jako patriotovi nechtějte, abych říkal, že to nemá cenu. Ale že to bude obtížné, to je evidentní.

Nyní běží i odvolací řízení proti loňskému odebrání doktorandské akreditace...

Běží to mimo mě a nechci do toho zasahovat. Rozhodují nezávislé orgány.