Naposledy s Václavem Havlem mluvil letos v březnu, když sháněl arabského překladatele pro Moc bezmocných. Klíčovou esej bývalého prezidenta sám kdysi přeložil do angličtiny, podobně jako jeho dramata a projevy. Paula Wilsona pak z Československa vyhostil komunistický režim v roce 1977 kvůli angažmá v kapele Plastic People of the Universe, ale Havlův odkaz za oceánem šířil dál. 

Jak Havla vnímala americká veřejnost, Wilson rozebral v rozhovoru s HN těsně předtím, než v úterý nasedl na letadlo do Prahy. "Na Západě má Václav Havel dodnes pověst rytíře v nablýskané zbroji," řekl Wilson.

HN: Do Prahy jste v roce 1967 přijel kvůli disertační práci o Georgi Orwellovi. Co jste tu našel?

Spoustu věcí, které mi Orwella připomínaly, například těžké cigarety Partyzánky, které byly nacpané suchým tabákem, a jakousi dominantní šedou barvu v oblečení. Praha vykazovala druhotné symptomy románu 1984, ale čím víc lidí jsem poznal, tím mi bylo jasnější, že nejde o zemi robotů, nýbrž že se tu s pražským jarem začínají dít věci.

HN: Jaký byl na Západě obraz Československa "před Havlem"?

Před pražským jarem mělo Československo pověst jedné z nejtvrdších zemí východního bloku. Můj vysokoškolský profesor z šedesátých let například vyprávěl, že když bral své studenty do Východní Evropy, ukazoval jim Polsko jako příklad lepší stránky komunismu, kdežto Prahu jako tu horší.

Vzpomínám si také na dobový vtip o dvou psech, kteří se potkají na česko-polských hranicích. Český pes se ptá toho polského: "Proč chceš, prosím tě, do Československa?" A polský pes odpovídá: "Abych se najedl. Ale proč ty jdeš do Polska?" A český pes řekne: "No přece, abych mohl štěkat."

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se