Státní smutek v Česku potrvá tři dny. Nejpozději ve středu budou na veřejných budovách vyvěšeny vlajky na půl žerdi, v pátek pak mají lidé na doporučení vlády uctít památku Václava Havla minutou ticha.
Omezena by měla být i produkce, která by mohla státní smutek zneuctít.
"Vláda doporučuje právnickým a fyzickým osobám, aby zvážily v uvedené dny konání veřejných akcí, které by mohly narušit důstojný průběh státního smutku," přečetl jedno z usnesení premiér Nečas.
"Vláda zároveň navrhla speciální zákon, kterým Václava Havla ocení. Znít bude Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii," uvedl premiér Petr Nečas.
Podobný zákon přijal někdejší československý parlament za takzvané první republiky, týkal se prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Po listopadu 1989 byly přijaty i zákony o zásluhách Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika.
Státní smutek vyhlašují představitelé státu (prezident, vláda), když dojde k velké tragédii, a to na počest uctění památky zemřelých. Nemusí být vyhlášen jen v zemi, jíž se neštěstí týká, ale k uctění památky se připojují i jiné státy.
V den smutku bývají státní vlajky na vládních budovách jako výraz soustrasti a solidarity staženy na půl žerdi.
Vyhlašování oficiálních dnů smutku je v Česku otázkou zvyku, žádný speciální zákon to neupravuje. Zmínka o dnu státního smutku je pouze v zákoně o státních symbolech, který nařizuje stáhnout vlajku na půl žerdi, aniž by se ale dotýkala země.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi