Státní smutek v Česku potrvá tři dny. Nejpozději ve středu budou na veřejných budovách vyvěšeny vlajky na půl žerdi, v pátek pak mají lidé na doporučení vlády uctít památku Václava Havla minutou ticha.

Omezena by měla být i produkce, která by mohla státní smutek zneuctít.

"Vláda doporučuje právnickým a fyzickým osobám, aby zvážily v uvedené dny konání veřejných akcí, které by mohly narušit důstojný průběh státního smutku," přečetl jedno z usnesení premiér Nečas.

"Vláda zároveň navrhla speciální zákon, kterým Václava Havla ocení. Znít bude Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii," uvedl premiér Petr Nečas.

Podobný zákon přijal někdejší československý parlament za takzvané první republiky, týkal se prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Po listopadu 1989 byly přijaty i zákony o zásluhách Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika.

Státní smutek

Státní smutek vyhlašují představitelé státu (prezident, vláda), když dojde k velké tragédii, a to na počest uctění památky zemřelých. Nemusí být vyhlášen jen v zemi, jíž se neštěstí týká, ale k uctění památky se připojují i jiné státy.

V den smutku bývají státní vlajky na vládních budovách jako výraz soustrasti a solidarity staženy na půl žerdi.

Vyhlašování oficiálních dnů smutku je v Česku otázkou zvyku, žádný speciální zákon to neupravuje. Zmínka o dnu státního smutku je pouze v zákoně o státních symbolech, který nařizuje stáhnout vlajku na půl žerdi, aniž by se ale dotýkala země.

Zbývá vám ještě 40 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Související články