Smutek nad Havlovou rakví: Rudá růže od manželky Dagmar, stovky truchlících

Pražské kostely odbíjí v pondělí desátou hodinu a před bývalým kostelem svaté Anny v pražské metropoli se tiše scházejí první lidé. Přijíždějí ze všech koutů České republiky, aby vyčkali, až se otevře brána střediska zvaného Pražská křižovatka.

V odsvěceném kostele tu budou až do úterního odpoledne vystaveny ostatky Václava Havla. Jedna z posledních příležitostí, aby se mohli s exprezidentem osobně rozloučit.

„Nevadilo mi přijít už v deset a dvě hodiny tady čekat před bránou. Chtěl jsem mít jistotu, že se skutečně dovnitř podívám a budu moci pobýt ještě alespoň chvíli v jeho přítomnosti,“ říká šedesátiletý kazatel církve bratrské Pavel Světlík, který do Prahy přijel z České Skalice.

Dagmar Havlová strávila v kostele hodinu

Rakev s ostatky přiváží zaměstnanci pohřební služby do kostela druhým vchodem, z Anenského náměstí. Společně s nimi je tu i Havlova manželka Dagmar. Doprovází ji dcera z prvního manželství Nina a také řádová sestra boromejka, která se o bývalého prezidenta až do smrti starala.

Dagmar Havlová stráví v kostele asi hodinu, na rakev pokládá rudou růži a těsně před polednem, kdy se brána gotického kostela otevírá, odchází.

V tu dobu čítá špalír již více než stovku lidí. Někteří drží květiny nebo před vchodem zapalují smuteční svíčky. Čekají tiše, spojuje je nostalgická nálada a zachmuřený výraz ve tváři.

„Já jsem přijel z Karlových Varů,“ říká teprve dvaadvacetiletý Robin Osvald. „Václav Havel byl pro mne symbolem lásky, správnosti a pravdy. Uměl si stát za svým, což je pro mne něco víc. Momentálně tohle už většina lidí nedělá. I když jsem rok 1989 ještě neprožíval, na to jsem moc mladý, ta ztráta mne velmi mrzí,“ dodává Osvald.

Bílé lilie a kondolenční kniha

Prostory kostela jsou vyzdobeny skromnými kyticemi z bílých lilií, ostatky Václava Havla leží v dřevěné lakované rakvi, která je zcela zavřená.

Lidé přicházejí v zástupu, každý má možnost se před rakví uklonit, strávit chvilku v myšlenkách a položit květinu. Zanechat může vzkaz v kondolenční knize.

V zástupu lidí čekajících na poslední rozloučení je i pražský primátor Bohuslav Svoboda. „Václav Havel pro mne představuje člověka, který dokázal celý život hájit své ideály a myšlenky. Nebylo nic, co by dokázalo odstranit z něj touhu měnit svět k lepšímu. Celý život stavěl obecný prospěch nad svůj osobní,“ zamýšlí se Svoboda.

„Dnešní rozloučení vnímám s pocitem zvláštní prázdnoty. Že to, co se stalo, nemůže se odestát a je to definitivní. Jako lékař ale vím, že od diagnózy choroby žil velmi dlouho a velmi plodným životem,“ dodává Svoboda.

Kolem jedné hodiny odpolední zástup lidí před kostelem svaté Anny viditelně houstne a prodlužuje se. Dvě stě metrů dlouhá fronta sahá z Liliové ulice až k Betlémskému náměstí.