EKONOM: Karlovy Vary nejsou malá Moskva, tvrdí šéf lázní Imperial

Šéf společnosti Imperial Karlovy Vary má kancelář ve vilce hned vedle impozantního hotelu Imperial. V čele firmy s téměř půlmiliardovými tržbami, která slučuje čtyřhvězdičkové lázeňské objekty Imperial a Spa Resort Sanssouci i cestovní agenturu Pentalog Tour, stojí sedmatřicetiletý Alexandr Rebjonok. Vlastně trochu hlídá rodinné stříbro, protože otec je spolumajitelem firmy a matka lékařskou ředitelkou.

Během návštěvy týdeníku Ekonom bez problémů zvládá i decentní péči sekretářky o hosty, stačí si čas od času ubalit cigaretu, která není právě v souladu s tím, že je zásadový vegetarián, ale hlavně dokáže vytvořit příjemnou atmosféru, v níž nikdo nehlídá hodinové ručičky. Široká ruská duše po otci se nezapře.

Otec Alexandra Rebjonka se do tehdejšího Československa odstěhoval za jeho českou maminkou, do které se zamiloval v Kyjevě na vysoké škole.

Panuje hodně fám, jak váš otec k podílu ve firmě Imperial přišel, včetně peněz a spolupráce s ruskou mafií či KGB. Proč se váš otec nesnaží obhájit?

Má na to nepublikovatelné ruské přísloví, které hovoří o zvyšování intenzity zápachu při rozmazávání fekálií. Navíc podle právníků by případná soudní obrana byla neúčinná. Jak se chcete efektivně bránit větám typu: "někdo řekl", "uvedl dobře informovaný zdroj" a podobně.

Tak to zkuste vy. Za socialismu působil váš otec Alexander Nikolajevič Rebjonok v Ostrově nad Ohří ve výzkumu tamních uranových dolů. Jak z něj přesedlal na lázeňství?

Věděl, že uran přestává být perspektivní a jejich projekční ústav skončí útlumem. Proto odešel a ještě před listopadem 1989 nastoupil do stavební firmy, kde se potkal s dalším dnešním spolumajitelem Imperialu Jiřím Milským. Když po listopadu oba skončili, protože patřili k manažerům firmy a otci navíc spočítali, že je Rus, začali spolu podnikat. Od europalet přes počítače až po privatizační projekty. Tak se dostali k tomu, že pomáhali středisku Imperial Státních léčebných lázní při osamostatnění. Vymysleli pro ně projekt samostatného státního podniku s manažerským řízením a s překvapením zjistili, že to může být lukrativní podnik. Za odměnu v něm tehdy dostali práci. Posléze podali privatizační projekt, a od května 1992 se Imperial stal akciovou společností, ve které už získali manažerské posty. (Viz též Vlk, nebo beránek? Ani jedno ani druhé na str. 59.)

Kde ale vzali pánové Milský a Rebjonok peníze na postupný odkup akcií? Každý z nich dnes vlastní 36 procent.

Postupně je vydělali. Měli asi 12 obchodních firem, se kterými se zaměřili na větší byznys. Od obchodu s porcelánem přes nemovitosti až po automobily. Naftařům do Ruska třeba dodali větší počet vozů Volkswagen. Otec dobře využil svých kontaktů a známostí v zemích bývalého Sovětského svazu, s nimiž v té době nechtěl téměř nikdo obchodovat. Mezitím lázně vydělávaly čím dál lépe, tehdy dosahovaly mnohem vyšších marží než dnes. Postupně tedy utlumovali obchodní zaměření a věnovali se jen Imperialu.

Mimochodem, jen za posledních 10 let jsme do podniku na renovace, modernizace a infrastrukturní záležitosti vložili téměř miliardu korun.