Dodavatel stavby a nové vedení města. To jsou podle bývalého pražského primátora Pavla Béma (ODS) viníci výrazného prodražení tunelu Blanka.

„Stoprocentně vím, že není možné, aby tunel Blanka stál 36,9 miliardy korun,“ tvrdí v rozhovoru pro HN.

Nedávno zveřejněný audit ovšem tuto částku potvrzuje. Je snad špatný?

Ten audit si nečinil nárok na to, aby stavbu analyzoval po stavebně technické, a tím pádem i ekonomické stránce. Musel by v rozsáhlé dokumentaci postupovat položku po položce a to se nestalo.

K čemu tedy podle vás takový audit slouží?

Jsem přesvědčený, že má uspokojit dodavatele stavby. Ten má v době krize, kdy je nouze o veřejné zakázky, zájem – zjednodušeně řečeno –, aby ze stavby dostal co nejvíc. Dodavatelé i subdodavatelé si chtějí přihřát svoji polívčičku a útočí na politickou reprezentaci. Té nějakou dobu trvá, než se seznámí se stavebně-technickým dozorem či monitoringem stavby.

Vy tedy říkáte, že firma Metrostav záměrně stavbu předražuje o několik miliard? A vedení města není schopné, anebo nechce tomuto – až trestnému – jednání zabránit?

To jsou vaše slova. Já říkám, že každý dodavatel stavby se v případě měřeného kontraktu snaží, aby od objednatele dostal co nejvíc. U tohoto typu smluv vzniká konečná cena na základě jednotkových cen prací, které stavbaři provedou. S ohledem na nákladové analýzy a objednané stavby si nedokážu představit, že může Blanka stát tolik, kolik současné vedení města říká. Asi před půl rokem mi první náměstek primátora Karel Březina řekl, že za mého vedení města se nedostatečně dohlíželo na stavbu. Částečně jsem souhlasil a řekl mu, že jsem zvědavý na něj, jak bude na stavbu dohlížet on. Po dalším půl roce je Blanka najednou o několik miliard dražší.

Tvrdíte, že prodražení z 28 miliard na 36,9 nevzniklo za vašeho vedení města?

Nikdo neřekl, že Blanka bude stát 28 miliard, právě kvůli měřenému kontraktu neexi­stuje fixní cena.

Dobrá, ale určitě jste s nějakým odhadem celkové částky pracoval, ne?

Mé odhady se dotýkaly částek 29 miliard, možná 30. Po propadech a následné změně technologií, které kvůli bezpečnosti nařídil Český báňský úřad, samozřejmě přišly dodatečné náklady. Po jejich započtení je možné mluvit o 31 nebo 32 miliardách. Ne však o sumě 36,9 miliardy. Kdyby současné vedení města nechtělo skočit na lep dodavateli stavby a bylo na něj tvrdé, jak mělo být, muselo by se dostat na úplně jinou částku.

Celý rozhovor s bývalým primátorem Prahy a poslancem ODS Pavlem Bémem si přečtete v úterní příloze Praha, která je součástí Hospodářských novin

Čtěte více v Hospodářských novinách
Související