Vláda ve středu podle očekávání odmítla návrh zákona o Národním parku Šumava, který připravilo zastupitelstvo Plzeňského kraje. Potvrdil to premiér Petr Nečas (ODS) s tím, že ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) ještě na podzim předloží vládní návrh zákona o Šumavě.

Hejtman plzeňského kraje Milan Chovanec řekl, že podobný výsledek předpokládal. Ministerstvo životního prostředí spolu s regionálními politiky i vědci chystá vlastní návrh zákona o Šumavě, kde v létě spory o způsob boje s kůrovcem vyústily v blokády těžby napadených stromů u Modravy.

"S tímto návrhem jsme opravdu nemohli souhlasit z několika důvodů," zdůraznil Nečas. Vládě se nelíbilo především, že plzeňský návrh zaváděl nový systém čtyř ochranných zón, kde v poslední by fakticky mizel prvek ochrany přírody.

Studna na peníze

"Druhá problematická část bylo, že hospodaření v parku mělo být prováděno prostřednictvím organizace, která měla mít status veřejně prospěšné společnosti, která ze zákona musí všechny peníze, které utrží, investovat sama do sebe," upozornil premiér. Stát by tak podle něj do této společnosti převedl obrovský majetek a už by z něj "nikdy neviděl ani korunu". "To uznáte, že pro tohle vláda hlasovat opravdu nemohla," dodal Nečas.

Podle ministra Chalupy uvažuje jeho resort při přípravě vládního návrhu v mnoha ohledech podobně jako Plzeňský kraj, jinde jsou ale rozpory. "Já bych rád předložil vládní návrh, který se podívá na ten park z trochu možná modernějšího pohledu a také zkušenosti, kterou máme," řekl.

Ministr se v polovině září plánuje už podruhé sejít s krajskými politiky, starosty a vědci a dál pracovat nad formulací kompromisního návrhu zákona o Šumavě. Před týdnem se kulatý stůl shodl, že Národní park Šumava by měl v budoucnu místo padesátičlenné rady vést jen devítičlenný výbor. Zákon má počítat také se zónami na cestě k režimu co nejbližšímu přírodním procesům.

Shoda panuje také v tom, že park by vedle přírodního bohatství měl chránit i kulturní krajinu Šumavy a poskytovat místo turistům či vědcům.

Největší diskusi přitom ministerstvo životního prostředí očekává v otázce vymezení jednotlivých zón, vedle dosavadních prvních, druhých a třetích, kam spadají obce a jejich bezprostřední okolí, by měly nově vzniknout zóny 2A, které by se měly stát výhledově prvními. Ministerstvem připravovaný zákon má obsahovat jakýsi jízdní řád pro tyto lokality.

Plzeňský kraj na svém vlastním návrhu zákona pracoval dva roky. Podle Chovance je propracovanější než ministerský materiál, neboť už má za sebou diskuzi se zástupci šumavských obcí a odborníky, ale také oponenturu. Na Chalupově návrhu se zástupcům Plzeňského kraje nelíbí mimo jiné skrytá zonace, kde by se druhá zóna mohla rozhodnutím úředníků přeměnit v bezzásahovou zónu, uvedl dnes na tiskové konferenci v Praze Chovanec. Návrh kraje podle něj pro Šumavu představuje větší stabilitu.

Materiál vytvořený zástupci Plzeňského kraje navrhoval scelení prvních bezzásahových zón a vytvoření čtvrté zóny na území obcí parku či ustavení neziskové organizace, která se má starat o hospodaření parku.

Stop kůrovci

Legislativní úprava měla podle představ plzeňských zastupitelů především zastavit kůrovce, který devastuje šumavské smrkové porosty. Počítal s tím, že první bezzásahové zóny, nyní roztříštěné do 135 lokalit a zabírající 13 procent rozlohy, by se měly sjednotit do sedmi větších a téměř 30 menších území, například rašelinišť. Zabíraly by asi 18 procent plochy. Vědci, kteří proti kácení na Šumavě letos protestovali, by si představovali 30 procent bezzásahové plochy parku.

V prvních zónách měl být podle vládou odmítnutého návrhu režim podle zákona o ochraně přírody, tedy primárně bezzásahový. Umožňoval by však zásahy i v těchto územích, pokud by je navrhli sami ochránci přírody.

Naopak v druhých a třetích zónách měl v boji proti škůdcům platit režim podle lesního zákona - tedy kácení napadeného dřeva. I tak by ale nebyly lesy v ostatních zónách hospodářské.

Součástí návrhu zákona bylo také oddělení správy Národního parku a správy Chráněné krajinné oblasti Šumava. O šumavské lesy a jejich revitalizaci měla podle návrhu zákona pečovat nově zřízená obecně prospěšná společnost zřízená parkem.