Cena průměrného nezaměstnaného Čecha: Ostatní na něj platí více než 109 tisíc ročně

Jeden průměrný nezaměstnaný Čech stojí veřejný rozpočet více než 109 tisíc korun za rok. Vyplývá to ze studie vypracované pro Tematickou síť pro sociální ekonomiku TESSEA.

Analýza zároveň říká, že v roce 2009 přišli nezaměstnaní českou státní pokladnu na 76 miliard korun. Z koláče celkových výdajů tak ukrojili 6,5 %. Podle studie by se státu vyplatilo pro dlouhodobě nezaměstnané vytvořit nová místa.

Podle Táni Švrčkové z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí je však nutné brát data studie s rezervou. "Výstupy jsou orientační a vždy svým způsobem zkreslené," uvedla Švrčková.

Tvroba nových míst se stále vyplatí

Autoři studie si ale trvají na svém. Koordinátorka projektu TESSEA Daniela Urbancová uvedla, že z pohledu veřejných rozpočtů se státu vyplatí podporovat tvorbu pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním.

Když se tyto osoby pohybují mimo trh práce, nedochází k tvorbě hodnot a vyvolávají náklady nezaměstanosti, které výrazně převyšují výdaje spojené s podporou vzniku pracovních míst.

Potvrdit tuto teorii bylo i účelem analýzy. "Tato studie má sloužit jako argumentační nástroj, zadali jsme ji v rámci našeho projektu, který má podpořit sociální podnikání," vysvětluje Urbancová.

Podpory jsou jen třetina problému

Průměrný nezaměstnaný je mladší 40 let, má základní či střední vzdělání bez maturity a práci si najde za pět měsíců. S takovým modelem počítal i tým z vysoké školy Unicorn College, který statistiku zpracoval.

Studie je výjimečná tím, že vyčíslila také nepřímé náklady, které vznikají kvůli sníženým výdajům nezaměstnaných. 

To, že lidé bez práce méně utrácejí, vede k nižšímu výběru jak přímých, tak nepřímých daní. Náklady na podporu tvoří totiž pouze třetinu celkových nákladů.

Částka kromě podpory myslí i na jiné přímé náklady, třeba na ušlý výběr daní a sociálního a zdravotního pojištění, které jednotlivec a jeho zaměstnavatel při ukončení zaměstnání přestávají platit.

Ministerstvo pracuje ale s vlastní studií z roku 2005. "Výsledky jsme nekonzultovali. Máme vlastní studii, jejíž výsledky se dají aktualizovat," vysvětlila Táňa Švrčková.