Vnitro chce, aby telefonní operátoři museli policii poskytovat data. Chystá novelu zákona

Ministerstvo vnitra zaslalo do připomínkového řízení novelu zákona o elektronických komunikacích a trestního řádu, která by měla znovu zavést povinnost telefonních operátorů nebo poskytovatelů internetu uchovávat půl roku provozní a lokalizační údaje a poskytovat je na požádání policii.

Spornou část zákona o elektronických komunikacích a prováděcí vyhlášku v březnu zrušil Ústavní soud (ÚS). Představitelé policie si pak stěžovali na to, že tak přišli o velmi důležitý nástroj při vyšetřování trestných činů nebo při pátrání po pohřešovaných lidech.

Podle ÚS nebylo jasně stanoveno, kdo a proč může údaje o komunikaci vyžadovat, nebyla stanovena jasná pravidla pro jejich zabezpečení, nebyla přesně vymezena doba jejich uchovávání a nebyly jednoznačně dány podmínky pro jejich použití.

Podle ÚS také nebylo jasné, jaké jsou kontrolní mechanismy, a nelíbilo se mu ani to, že lidé, kterých se žádost o údaje týkala, neměli možnost domáhat se například zpětného informování o tom, že některá ze složek s jejich údaji pracovala.

Ústavní soudci se kriticky vyjádřili i k trestnímu řádu - vyžádání informací o telekomunikačním provozu by se podle nich měla týkat jen závažnějších případů.

Základní důkaz

Policie měla i přes rozhodnutí ÚS dál právo údaje pro účely trestního řízení vyžadovat a používat, deník Právo však v květnu upozornil na to, že je operátoři s odkazem na rozhodnutí soudu přestali vydávat.

Podle ministerstva jde ale často o základní důkaz a stěžejní informaci, na jejímž základě se dál ubírá vyšetřování. "V řadě případů je výskyt mobilního telefonu v místě činu jedinou stopou, která může orgány činné v trestním řízení dovést k osobě, která má určitý vztah k místu činu," uvedlo vnitro.

Údaje se podle úřadu využívají i při pátrání po hledaných a pohřešovaných lidech, při určování totožnosti nalezených mrtvol nebo při protiteroristických opatřeních. Policie operátorům do rozhodnutí ÚS za uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů platila. V roce 2010 šlo o více než 50 milionů korun.

Nulovou variantu, tedy zachování současného stavu, úřad považuje za nemyslitelnou. Úřad nedoporučil ani možnost, která by počítala pouze s novelou zákona o elektronických komunikacích. Podle vnitra by měl být upraven i trestní řád. Obě možnosti počítají se znovuzavedením platby operátorům.

Varianta s novelou trestního řádu by prý ale mohla vyjít levněji, protože omezuje trestné činy, na které se možnost žádat o údaje vztahuje.