O víkendu by srážky měly ustávat, řekl odborník v on-line rozhovoru se čtenáři

Dobrý den všem. ČHMÚ má regionální pobočky v Budějicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Stanice různých typů (observatoře, profi, klimatické, srážkoměrné) máme různě po republice. Aktuální mapa je na www.chmi.cz (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/stanice/ShowStations_CZ.html). data dnes sbíráme většinou přes mobilní GPRS v intervalech 10 minut. Kromě toho spolupracujeme s Hasičským záchranným sborem, podniky Povodí, státní správou i samosprávou.

Dědina v Mitrově ještě bude stoupat (v Cháborech je na 3.SPA). Jestli dosáhne SOPA záleží v tuto chvíli hlavně na rychlosti s jakou budou ustávat srážky v dané oblasti. Zatím bych úplně klidný nebyl.

Ne každý může být nepřetržitě on-line na internetu. Z vlastní praxe mohu doporučit ČT24, ČRo Radiožurnál a místní samosprávu (starosta, povodňová komise).

Předpověď na noc a sobotu. Tlaková níže bude dále postupovat přes Polsko k severu a počasí u nás ovlivní nevýrazný výběžek vyššího tlaku vzduchu od západu. V noci polojasno, zpočátku až oblačno a místy, postupně jen ojediněle přeháňky. V sobotu přes den polojasno až oblačno, v jihovýchodní polovině území postupně přibývání oblačnosti od jihozápadu a místy s přeháňkami, ojediněle bouřky. Jinde srážky ojediněle.

Hydrologové aktuálně předpokládají v profilech na řece Moravě maximálně 2.SPA, jejich nástup bude postupný vlivem dotoku, srážky budou pomalu ustávat.

Ano, jedná se o jiný typ povodně. Prší relativně s mírnou intensitou, jen krátkodobě se lokálně zvýší, ale prší už více než 24 hodin. I vodní toky (s výjimkou malých horských povodí) reagují tedy pomalu a plynule. Přívalové povodně jsou daleko problematičtější.

Snažíme se, aby se krize na těchto službách neprojevovala, veškerou ekonomiku projednáváme v úzké spolupráci s našim zřizovatelem (MŽP). Osobně očekávám hlavně tlak na zvyšování vlastních příjmů, nikoliv tlak na omezování nebo rušení činností.

S touto odpovědí mi vypomohl kolega Honza Daňhelka, děkuji :-) Podle zákona 254/2001 Sb. povodňové orgány (komise) mimo jiné "organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností, a další". Přitom zmiňovanou hlásnou povodňovou službou se rozumí získání informací potřebných pro povodňové orgány pro jejich činnost.

Vždy lze reagovat rychleji, pružněji a lépe. Pokud však řešíte problém zasahující větší část území, tak některé odborné diskuse trvají déle.

Já si myslím, že Meteopress má radary na našich webových stránkách. :-( Mrkněte se na hranice ČR na jejich radarové prezentaci, nejlépe na slovensko-polsko-českém pomezí :-)

Ad 1) Podle aktuálního rozložení srážek ne, postupný vzestup vlivem dotoku bude pokračovat minimálně do zítřka. Ad 2) Ploučnice v České Lípě kulminuje, pokles bude v souladu s pomalým ustáváním srážek také pomalý.

Hustota srážkoměrné sítě bude vždy nedostatečná. Komplikovaný reliéf ČR nám říká, že bychom měli mít srážkoměry "na každém kilometru". To je však nesmysl. Proto kombinujeme pozemní měření s měřením srážkových radarů. tento produkt dokáže velice dobře doplnit přízemní měření i tam, kde je hustota sítě malá, možná i nedostatečná.

Odpověď a on-line informace naleznete na portálu VODA (http://www.pla.cz/portal/nadrze/cz/index.htm).

Meteorologická služba je všude ve světě z větší části placena státem. Např. Météo France dostává od státu 58%. U nás státu šetříme hodně financí tím, že máme spojenou meteorologickou a hydrologickou službu (a dokonce i čistotu ovzduší). Přesto si musíme vydělávat a část našich produktů a služeb prodáváme - například pro zabezpečení leteckého provozu, pro údržbu silnic a dálnic, pro přenos energií apod. Ale na druhé straně vše co máte od nás k dispozici na internetu je zadarmo. Máme si za tyto informace nechat platit? Provozujeme v podstatě zpravodajský server pro veřejnost a mediální zpravodajské servery o platbách uvažují nebo je dokonce zavádějí. Musíme to dobře zvážit.

Už výše jsem odpovídal, že meteorologickou a hydrologickou službu platí z větší části stát (u nás i ve světě). Jak stát finance rozděluje nevím a ani vědět nemusím (nejsme politik). Já potřebuji zajistit provoz podle požadavků IZS, Hasičů, hejtmanů, povodňových komisí, veřejnosti, Armády, Akademie věd, zemědělců, energetiků, vodohospodářů apod. Jestli je zdrojem těchto peněz běžná daň, kterou všichni platíme, nebo speciální povodňová daň, nebo například výnos z pokut za znečišťování ovzduší nebo za užívání podzemní vody, nebo budou občané posílat na ČHMÚ koncesionářský poplatek (stejně jako do televize :-) je mi v zásadě jedno. Pořád to jsou jenom peníze, jejichž výše musí odpovídat požadavkům. Špatně se to počítá, ale dnes každý občan (i já) platíme cca 50,- Kč ročně nějakou formou do rozpočtu ČHMÚ. takže se všichni můžeme ptát - dostáváme za tyto peníze dostatečně kvalitní službu? Ano nebo ne? Já si myslím, že za 50 Kč dáváme každému občanovi docela hodně (běžte si každý den koupit noviny a za rok zaplatíte tisíce).

V tomto případě nejsou žádné administrativní hranice lepší než ty druhé. Červená barva na úrovni kraje je vždy jen indikací, že se v kraji něco děje a každý by se měl začít zajímat co a kde přesně a jaký bude další vývoj. Diskuse je tímto uzavřena, děkuji za příjemné a slušné dotazy :-)