Sebevražd v Evropě kvůli krizi přibývá. Nejhůř jsou na tom Řekové

V době nedávné ekonomické krize přibylo sebevražd. Podle amerických a britských vědců tomu tak bylo v letech 2007 až 2009 v devíti z deseti sledovaných zemí. Studie zveřejněná v odborném časopisu The Lancet se týkala dospělých do 65 let a prokázala zvýšení sebevražd v míře od pěti do 17 procent.

Práce se opírá o údaje získané Světovou zdravotnickou organizací. Snížit sebevražednost v populaci dle vědců může jedině kvalitní sociální systém. Účinnější než poskytování sociálních dávek jsou prý investice do programů zaměstnanosti. Nezaměstnanost se v uvedeném období zvýšila o třetinu.

Z deseti porovnaných zemí se sebevražednost snížila jedině v Rakousku, které bylo dle studie vystaveno finanční krizi méně než ostatní ze zemí. Z nich nejnižší nárůst sebevražd zaznamenalo Finsko, nejvyšší pak Řecko. V Británii počet sebevrahů vzrostl o deset procent.

"Zaznamenali jsme naprostý zvrat. Před krizí počet sebevražd klesal, pak stoupl v téměř všech evropských zemích. Je skoro jisté, že to souvisí s krizí," řekl jeden z autorů studie David Stuckler. Není prý vyloučené, že krize bude mít další dopad na zdraví lidí v podobě většího počtu nemocí srdce nebo zvýšeného výskytu rakoviny.

Ze studie také vyplynulo, že za sledované období klesl počet úmrtí při dopravních nehodách, což prý souvisí s tím, že lidé v době ekonomických potíží nejezdí tak často autem.

Už dřívější studie ukázala, že lékaři v době finanční krize předepisovali mnohem větší množství přípravků proti depresi. Například na antidepresivum Prozac bylo vydáno o 40 procent víc receptů než dřív.