1. Světovost školy
Nejvíc bodů získala škola, která vyslala nejvíc studentů na alespoň jeden semestr do zahraničí (v poměru ke všem studentům); která vyučovala nejvíc předmětů určených českým studentům v cizím jazyce a nabízela nejvíc jazykových kurzů.
2. Zájem o školu
V této kategorii sledujeme poměr přihlášených a přijatých, přičemž nejvíce bodů dostane škola, na kterou je nejtěžší se dostat. Vypovídá to o její prestiži. Dále sledujeme, kolik přijatých studentů se pak ke studiu i skutečně zapsalo. To svědčí o tom, do jaké míry byla škola pro uchazeče hlavní vysněnou volbou a do jaké spíše záchrannou variantou pro případ, že by se nedostal jinam. Dále sledujeme procentuální podíl doktorandů a procentuální podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let na celkovém počtu akademických pracovníků. Každá dobrá škola by měla tyto perspektivní pracovníky ve svých řadách mít.
3. Průzkum absolventů
Fakulta, která si dělá vlastní průzkum o uplatnitelnosti a spokojenosti svých absolventů, chce zpětnou vazbu, a proto dostane bod. V opačném případě nulu.
4. Názor odborníků
Experti známkovali každý obor od nejlepší po nejhorší. Nejlépe hodnocená škola dostane nejvíce bodů.
5. Věda
Používáme tabulku Rady vlády pro vědu a výzkum, která říká, kolik vědeckých výsledků a s jakou důležitostí daná škola za rok vyprodukovala. Letos jsme u vědy započítávali údaje z roku 2009, loňské údaje zatím nebylo možné získat.
Ekonomii učí nejlépe na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, práva na Masarykově univerzitě v Brně. To jsou závěry HN, které už po čtvrté přinášejí žebříček nejlepších českých vysokých škol. HN vše přehledně shrnuly do přílohy, která je součástí tištěného novinového vydání v pondělí 7. února.
Srovnáním letos prošlo 67 fakult v devíti oborech - kromě informatiky, práv a ekonomie například v architektuře, sociologii či psychologii. Srovnávány jsou pouze veřejné vysoké školy.
HN hodnotí školy v pěti kategoriích. Kritéria jsou částečně převzatá z mezinárodních žebříčků, jaké vydává například britský deník The Times. Hodnotí se například, kolik studentů vyjíždí alespoň na semestr studia do zahraničí. Sleduje se také šance na přijetí, přičemž nejvíce bodů dostane škola, která má přijímací síto nejpřísnější. Důležitou součástí srovnání je i vědecká práce.
O první příčky se střídají zejména dvě největší české univerzity - Masarykova v Brně a Karlova v Praze. Technicky zaměřeným oborům zase kralují pražské ČVUT a brněnské VUT. I přesto však 4. ročník žebříčku nabízí zajímavé změny. Pořadí právnických fakult například poprvé za čtyři roky nevede Karlova univerzita - prvenství se přesunulo do Brna. Tamní právnická fakulta je lepší ve vědě a také v tom, kolik studentů vysílá na stáže do ciziny.
Nový vítěz je letos i v medicíně. Nejlepší je 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, která odsunula na druhou pozici předchozího dvojnásobného vítěze - 2. lékařskou fakultu UK.
Galerie vítězů
Ekonomie: 1. Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, 2. Institut ekonomických studií FSV UK V Praze, Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze
Právo: 1. Právnická fakulta MU v Brně, 2. Právnická fakulta UK v Praze, 3. Právnická fakulta ZČU v Plzni
Informatika: 1. MATFYZ UK v Praze, 2. Fakulta informačních technologií VUT v Brně, 3. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
Medicína: 1. 3. LF UK v Praze, 2. 2. LF UK v Praze, 3. LF MU v Brně
Sociologie: 1. Fakulta sociálních studií MU v Brně, 2. Fakulta sociálních věd UK v Praze, 3. Filozofická fakulta UK v Praze
Strojírenství: 1. Fakulta strojního inženýrství VUTv Brně, 2. Fakulta strojní ČVUT v Praze, 3. Fakulta strojní VŠB-TU v Ostravě
Psychologie: 1. Fakulta sociálních studií MU v Brně, 2. Pedagogická fakulta UK v Praze, 3. Filozofická fakulta UK v Praze
Architektura: 1. VŠUP v Praze, 2. Fakulta architektury ČVUT v Praze, 3. Fakulta architektury VUT v Brně
Chemie: 1. Přírodovědecká fakulta UK v Praze, 2. VŠCHT Praha, 3. Fakulta chemická VUT v Brně
Oficiální žebříčky nikdo nevydává. Jen noviny
V Česku zatím oficiální žebříčky vysokých škol nikdo kromě novin nevydává. Ministerstvo školství k tomuto kroku přistoupí teprve letos na podzim. Univerzity hodlá srovnávat například v tom, jak jsou jejich absolventi uplatnitelní na trhu práce nebo jak jsou jejich vědecké výsledky uznávané v zahraničí. Od roku 2012 by vysoké školy měly dostávat nejméně 15 procent peněz podle toho, jak budou kvalitní. "Školy, které vypouštějí nezaměstnané bakaláře, to musejí finančně pocítit," říká náměstek ministra školství Jan Koucký.
V zahraničních žebříčcích si české univerzity nijak dobře nevedou. Nejlepší umístění zaznamenává Univerzita Karlova, která se pohybuje kolem 300. místa. Do první pětistovky se dostane už jen pražské ČVUT.
Online rozhovor
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist