Důležité rozsudky v Česku

Září 2006
Nejvyšší správní soud rozhodl, že ministerstvo financí musí zveřejnit smlouvy o prodeji mnohamiliardového ruského dluhu společnosti Falcon Capital za vlády Miloše Zemana. Šlo o spor s týdeníkem Respekt.

Leden 2007
Průlomový nález Ústavního soudu. Letiště Praha, státní podnik, tajil smlouvy o půjčce na stavbu nového terminálu s odůvodněním, že není veřejnou institucí. Podle ústavních soudců je ale Letiště "veřejná instituce hospodařící s veřejnými penězi". Soud tak otevřel možnost vymáhat informace i po podnicích, jež vlastní obce nebo kraje - například po dopravních podnicích a technických službách.

Duben 2008
Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu tajit smlouvy a dodatky k nim mezi státem a automobilkou Hyundai. Žaloval Ekologický právní servis.

V úterý se mělo ministerstvo vnitra stát vzorovým úřadem v boji proti korupci. Ministr vnitra a předseda Věcí veřejných Radek John začátkem roku slíbil, že od prvního února bude mít každý občan možnost nahlédnout na webu jeho úřadu do všech smluv, a tak zkontrolovat, za co vnitro utrácí a jestli náhodou neplatí předražené zakázky.

Internetové stránky ministerstva vnitra jsou ale stále stejné. Žádný vzorový úřad se nekoná.

"Zaměstnanci, kteří to měli na starost, museli vyřizovat všechny náležitosti k novému systému zveřejňování zakázek a je s tím mnoho práce. Teď začínáme jednat s firmami o tom, jestli smlouvy s nimi můžeme zveřejnit. Nejde to hned. Bude to trvat," vysvětlil mluvčí ministerstva Pavel Novák, proč úřad nesplnil, co slíbil.

Úřady tají maximum informací

Je to docela přesná ukázka toho, jak slabý je boj vlády Petra Nečase s korupcí. Vláda slíbila už během svého vzniku loni v létě, že zavede povinné zveřejňování smluv k zakázkám. Premiér a jednotliví ministři to pak opakovali celé měsíce, v říjnu se tento bod objevil i v prvních verzích protikorupční strategie vlády. Zůstal i v její podobě schválené v lednu.

Poté, co na Slovensku zavedla vláda od Nového roku povinnost zveřejňovat všechny smlouvy, které stát uzavírá, premiér Nečas a většina ministrů přímo slíbili, že stejnou věc brzy zavedou i v Česku. "Chci, aby to bylo součástí zákona o veřejných zakázkách, který se nyní připravuje," řekl v polovině ledna premiér Nečas.

Vláda Petra Nečase se sice odvolává na potřebu nového zákona, ale už dnes může fakticky fungovat otevřeně, jak už půl roku slibuje. "Stačí, aby ministři jednoho dne vstali z postele a rozhodli se, že budou vše zveřejňovat, sdělili to svým úředníkům a bude to. Ona totiž neexistuje skutečná překážka, která by tomu bránila," říká například člen NERV a ekonom Tomáš Sedláček.

Jenže v Česku platí už mnoho let praxe, která je v civilizovaných zemích Evropy nemyslitelná. Ministerstva a úřady tají maximum informací o tom, za co utrácejí. A to navzdory několika rozsudkům soudů včetně Nejvyššího správního a Ústavního. Odvolávají se zpravidla na to, že uzavírají smlouvy s dodatkem o důvěrnosti, a tedy je bez souhlasu druhé strany nemohou poskytnout.

Ani tento argument ale soudy neuznávají. Až na úplné výjimky, kde jde například o bezpečnost státu, nemusí stát podobnou podmínku do smluv vůbec vkládat.

Nemusíme, nedáme

HN provedly během posledních čtyř týdnů test úřadů, které spravuje Nečasova vláda už půl roku. Během této doby mohli jednotliví ministři nařídit svým podřízeným, aby poskytovali vše, co není tajné. I bez změny zákona. Výsledek není povzbudivý. Test ukázal, že navzdory slibům a závazkům všech politiků vládní koalice se státní správa nijak neotevřela.

HN záměrně zvolily cestu, kterou by musel absolvovat běžný občan - přes řadové úředníky. Je pravděpodobné, že pokud by byl osloven přímo ministr v době, kdy se vláda snaží působit protikorupčně a otevřeně, smlouvy by poskytl.

Ze sedmi ministerstev, která byla požádána o smlouvy k náhodně vybraným zakázkám, zareagovala transparentně jen dvě. Ministerstvo dopravy dodalo kopii smlouvy k zakázce za 16 milionů hned druhý den. Ministerstvo financí odpovědělo obdobně.

Otevřeně se zachoval také Český statistický úřad. Smlouvy byl ochoten ukázat i státem vlastněný obchodník s pohonnými hmotami, společnost ČEPRO.

Ministerstvo zemědělství odpovědělo, že požadovanou smlouvu poskytnout nemusí. Přitom právě ministr zemědělství Ivan Fuksa z ODS v lednu HN řekl, že je velkým zastáncem transparentnosti. Naprosto neochotná byla kancelář Poslanecké sněmovny, což je pro tento úřad typické. "Obsah uzavřených obchodních smluv nesdělujeme," reagoval Roman Žamboch z tiskového odboru kanceláře sněmovny.

První krůčky

Otevřenost úřadů je přitom klíčovým prvkem v boji proti korupci a předraženým zakázkám, které dnes patří k největším bolestem státního aparátu. Jednotlivé úřady a státem vlastněné společnosti zadají ročně zakázky až za 650 miliard korun. Podle ekonomických poradců vlády sdružených ve skupině zvané NERV může být až čtvrtina z nich předražena, a tak z rozpočtu každoročně unikají desítky miliard.

Potvrzuje to i notoricky známý příklad starosty Semil Jana Farského. Když začal zveřejňovat veškeré informace k zakázkám, jejich celková cena klesla v průměru o jednu čtvrtinu.

Pravdou ale je, že se situace začíná přece jen měnit. Například pražský magistrát, za minulého vedení proslulý předraženými tendry, dává od poloviny ledna na své internetové stránky podrobnosti k nově uzavřeným zakázkám. Dá sice trochu práce odkaz najít, ale funguje.

Zlepšení je patrné také u Pozemkového fondu nebo Státního fondu životního prostředí, které spravují miliardy korun. Obě instituce už zveřejňují i zadávací dokumentaci k zakázkám, což je důležité pro kontrolu, zda nejsou nastaveny tak, aby vyhrál předem vybraný uchazeč. Ve srovnání se silnými slovy a závazky premiéra Nečase a jeho ministrů je to ale zatím jen miniaturní posun.

Související