Tým vědců potvrdil, že v Týnském chrámě v Praze byly pohřbeny ostatky dánského astronoma Tycha Braha a jeho manželky. Nečekaně ale objevil také ostatky dalších osmi lidí, z toho pěti dětí. Na páteční tiskové konferenci v Praze to po provedeném výzkumu s dánskými vědci uvedl vedoucí Antropologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea Petr Velemínský.

Podle Zdeňka Dragouna z Národního památkového ústavu, který vedl archeologický průzkum v Týnském chrámě, byli Tycho Brahe a jeho manželka pohřbeni do starší hrobky. Právě v zásypu o výšce 1,5 metru nalezli archeologové kosti dalších osmi osob. Na tento zásyp pak byla uložena rakev dánského hvězdáře.

Vedle ostatků se v ní dále našel střevíc, punčocha a plášť z damašku, nenašel se však očekávaný kabátec.

Pravost ostatků Tycha Braha potvrdily i zprávy z minulého výzkumu před více než sto lety včetně zbytků rakví a nalezeného ošacení, které je uloženo v Muzeu hl.m. Prahy. "Jedná se o muže staršího věku, který má změny v oblasti nosní partie lebky. Mohou korespondovat se zraněním, které Brahe prodělal ve věku 20 až 22 let," dodal Velemínský.

Z Brahovy rakve vědci odebrali vzorky, které umožní ověřit hladinu rtuti ve vlasech i kostech. Další vzorky budou podrobeny izotopové analýze, což umožní zjistit informace o výživě dánského astronoma. V budoucnu se počítá také s DNA analýzou a histologickou analýzou. Vědci také počítají, že pomocí počítače zrekonstruují obličej.

Jens Vellev z dánské univerzity v Aarhusu uvedl, že celý jeho tým pracoval zdarma a náklady na pobyt v Česku hradila dánská strana.

Po tiskové konferenci byla cínová rakev s ostatky slavného hvězdáře opět zaletována. Předtím do ní badatelé vložili dánsky a česky psanou listinu o provedeném výzkumu a doplnili ji svými podpisy. Další klasická pamětní listina je psána latinsky.

"Do rakve byly dále vloženy fotografie Týnského chrámu, snímky současné podoby náhrobku, náboženské předměty a bankovky," sdělil vikář Týnského chrámu Vladimír Kelnar.

Do rakve Braha byla rovněž vrácena skleněná nádoba se zbytky lebky, vlasů a vousů. Nádoba na svém dně překvapivě skrývala záznam z posledního otevření hrobu z roku 1901 potvrzující autenticitu kostry a další nádobu s mumifikovanou částí mozkové hmoty.

Kosti ostatních osob nalezených v hrobce byly umístěny do nové ocelové rakve a rovněž budou uloženy v hrobce v Týnském chrámu. V hrobce se již nachází částečně rozpadlá dřevěná rakev s ostatky Brahovy manželky, ty badatelé ponechali na místě.

Hvězdářovy ostatky od pondělí zkoumal mezinárodní vědecký tým. Cílem výzkumu je určit, jak Brahe zemřel i jak žil. Brahovy ostatky vyzvedli vědci z hrobky v Týnském chrámu v pondělí. Kosti, dvě skleněné nádoby a kus textilu se nacházely v malé cínové rakvi. Do ní ostatky uložili vědci v roce 1901, kdy se hrobka otevírala poprvé. Brahe byl do Týna pohřben v roce 1601.

Předběžné výsledky pátrání po okolnostech Brahova úmrtí by mohly být známy do dvou měsíců. To, zda dánský astronom zemřel po otravě rtutí, bude jasné za předpokladu, že se podaří identifikovat jeho vlasy a vousy i s kořínky. Tam se totiž tento kov hromadí. Podle Jana Kučery z Ústavu jaderné fyziky v Řeži to však nebude jednoduché - jde totiž jen o křehké chomáče.

Když vědci v roce 1901 otevřeli Brahovu hrobku, vyzvedli sametový klobouk, rukáv z kabátce, pletené punčochy a střevíc. Turisté tehdy dostávali kusy pohřební výbavy na památku. "Obracíme se proto na ty, kteří by mohli mít něco podobného doma, aby se přihlásili," uvedla kurátorka textilní sbírky Pražského hradu Milena Bravermanová. S touto výzvou se obrátí i na veřejnost v Dánsku. Podle archeologa Dragouna by to nemuselo být zbytečné. Už prý dostal mail, že někdo něco takového doma má.

Za vyzvánění zvonů začala v pražském Týnském chrámu mše u příležitosti navrácení ostatků dánského astronoma Tychona Braha do hrobky.

Tycho Brahe působil na dvoře císaře Rudolfa II. Dodnes není jasné, jak astronom zemřel, zda za to mohly jeho problémy s ledvinami nebo jeho pokusy se rtutí. V nedávné době se objevily také teorie o tom, že mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána.