Představte si, že vám zaměstnavatel do služebního počítače nainstaluje speciální software, který zaznamenává nejen všechny spuštěné programy a otevřené internetové stránky, ale ukládá také záznamy o stisknutí každé jednotlivé klávesy.

Firemní „velký bratr“ má detailní údaje o obsahu odeslaných i přijatých emailů a sms zpráv, navíc dokáže snadno rozšifrovat i přístupové údaje k vašemu internetovému bankovnictví.

Takto rozsáhlý případ špehování v minulém měsíci zadokumentoval Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Firma, která špionážní program proti svému zaměstnanci použila, porušila zákon a nyní čeká na verdikt správního řízení o výši případné pokuty, může dosáhnout výše až pěti milionů korun.

Vzhledem k tomu, že kontrolní protokol ÚOOÚ nenabyl právní moci a správní řízení ještě neproběhlo, není možné zveřejnit identitu společnosti ani poškozené osoby.

Firma hájila vlastní zájmy

Podnik měl pro své ilegální počínání zdánlivě oprávněnou pohnutku. U zrodu „velkého bratra“ bylo podezření, že jeden z dlouhodobých zaměstnanců placený z provizí z jednotlivých transakcí potají spolupracuje s konkurencí. „Pokud si řekneme, že člověk na malém městě má plat kolem 80 tisíc, a najednou mu začne klesat na 30 tisíc, tak pro ně to byla zajímavá informace,“ přibližuje Michal Jelínek z inspektorátu ÚOOÚ .

Vedení firmy si chtělo podezření ověřit, a proto při pravidelném servisu nainstalovalo do počítače speciální sledovací program. Původní domněnka se potvrdila. „Úřad konstatoval, že software byl v počítači po dobu dvou měsíců. Z dat společnost zjistila, že zaměstnanec skutečně komunikuje s konkurenční firmou a předává jí informace, včetně doporučení zákazníků,“ prozradil Jelínek.

Policie případ odložila, pokutu určí ÚOOÚ

Následně podala firma trestní oznámení, policie ale případ odložila. Zaměstnanec přistoupil na ukončení pracovního poměru dohodou a z podniku odešel. Cítil se však dotčen nadměrným sledováním své aktivity na pracovním počítači, a proto si stěžoval u Úřadu na ochranu osobních údajů. Závěr jeho kontroly byl jednoznačný – společnost porušila zákon.

Firma pro své počínání chtěla najít oporu v zákoníku práce. Podle něj je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda podřízený nepoužívá výrobní a pracovní prostředky bez souhlasu zaměstnavatele pro soukromé účely. Sledování však musí probíhat „přiměřenou formou“.

Zaměstnavatel by měl o podobné kontrole dopředu informovat, zároveň není možné monitorovat obsah komunikace, vysvětluje Soňa Rau z advokátní kanceláře Havel & Holásek. Podle ní je možné o přísnějším nastavení mezí kontroly uvažovat pouze například pro vybrané pracovníky v bankovním sektoru či jiném obdobně citlivém sektoru z důvodu bezpečnosti.

V daném případě ale podnik vhodnou mez kontroly překročil. Na CD s tajně pořízenými daty byly vedle přístupových údajů k bankovnímu a úvěrovému účtu také poznatky o rodinném a mimomanželském životě zaměstnance, kompletní přepis soukromé korespondence i dotazů do sexuální poradny. „Tady už se dostáváme do citlivých osobních údajů. Zákon samozřejmě chrání tyto informace více,“ zdůraznil Jelínek.

Kontrolovaná firma však podle něj popírá, že by všechny údaje využívala a naopak se brání, že netušila, že mezi staženými daty jsou i privátní informace.

Velký bratr za pár korun

„S takovým rozsahem sledování zaměstnance jsme se ještě nesetkali. Pravdou je, že mnoho lidí se ani nedozví, že má takový program instalovaný. Zaměstnavatel si nemůže jen tak zbůhdarma sledovat své zaměstnance. Musíme vzít v úvahu i právo zaměstnance mít soukromí na pracovišti,“ uzavírá Michal Jelínek z ÚOOÚ.

Jak se mohou zaměstnanci nadměrnému sledování a zasahování do soukromí bránit? Vedle stížnosti k ÚOOÚ se podle právničky Rau mohou obrátit také na Inspektorát práce, který může u zaměstnavatele provést kontrolu a uložit mu zajištění nápravy. "Ochranu soukromí je možné vyžadovat i soudně. Soud by v odůvodněných případech mohl poškozenému přiřknout i finanční odškodnění," dodala advokátka z kanceláře Havel & Holásek.

Špionážní program 007 Spy Software je přitom snadno dostupný, na internetu jej lze koupit za cenu kolem 800 korun. Podle jednoho z prodejců byl jen od pondělí do středy stažen celkem 14x.

Existují také legální nástroje, pomocí kterých mohou zaměstnavatelé monitorovat práci na počítačích a efektivitu zaměstnanců. Jedním z nich je program AuditPro. "Sleduje i předmět emailových zpráv, ale nezajímáme se o vnitřky komunikace," vysvětlil Robert Kleiner ze společnosti truconneXion. Podle analýz statistických dat z nasazení 700 tisíc licencí AuditPro používají zaměstnanci služební výpočetní techniku pro pracovní účely jen ze 70 procent. "Zájem firem o naše auditovací nástroje byl v říjnu meziročně dvojnásobný," doplnil Kleiner.