Paumer zemřel po těžké nemoci 22. července v Praze ve věku 79 let. Poslední rozloučení s ním začalo v pravé poledne, kdy pietní atmosféru na nádvoří přehlušil zvuk sirén z armádních džípů. V úvodu obřadu zazněla Dvořákova Novosvětská symfonie. Stovky lidí proudily na místo pohřbu už od dopoledne. Lidé stáli frontu na podpis do kondolenční knihy, hlediště s rakví se plnilo věnci.
Vláda kvůli účasti premiéra a některých ministrů dopoledne dokonce přerušila své jednání. Nečas při rozloučení s Paumerem řekl, že nesouhlasí s výklady, které činnost skupiny zpochybňují. Označil je za nesprávné a nespravedlivé. "Nikdo nemá právo soudit, zda skupina volila správné, nebo nesprávné prostředky," uvedl Nečas. Poukázal na to, že lidé se rodí svobodní. "Máme právo bojovat se zotročením všemi prostředky," zdůraznil premiér.
Nečas: Paumer před božím soudem obstojí
Pokud se působení odbojové skupiny proti komunismu zpochybní, podle Nečase se zpochybní hodnota všech ostatních odbojů. "Komunismus vyhlásil válku vlastním občanům," podotkl předseda vlády. Příslovečný poslední soud podle něj nepřísluší nikomu; Nečas je přesvědčen o tom, že Paumer před božím soudem obstojí.
Předseda Senátu Sobotka řekl, že lidé zapomínají, že skupina bratří Mašínů působila za studené války. "Za takové situace měli ti nejstatečnější právo zvednout zbraň proti diktatuře," zdůraznil Sobotka. Se slzami v očích četla poselství Josefa a Ctirada Mašínových dcera Josefa Mašína Sandra. Mašínové psali o věrném přátelství a o Paumerovi jako svém bratru.
"Myslím, že máme vzdát hold účastníkům třetího odboje," komentoval svou účast Vondra. Podle Johna byl takzvaný třetí odboj, tedy odpor proti komunistické moci po roce 1948, správný. "Stát byl neslušný, nutil lidi, aby dělali to, co by jinak nedělali," řekl. Má prý hluboký respekt k lidem, kteří byli odvážní.
Na pohřeb přijela i sestra Josefa a Ctirada Mašínových Zdena Mašínová. Lidem se Sandrou Mašínovou rozdávaly prohlášení bratrů, v němž zdůvodňují, proč na Paumerův pohřeb nepřijeli. Stojí v něm mimo jiné, že se po svém útěku chtěli vrátit do svobodného Československa. To ale podle nich dnes kvůli prezidentům Václavu Havlovi a Václavu Klausovi neexistuje. Komunistická strana je v parlamentu a právní řád byl přijat z minulého režimu, uvedli Mašínové.
"Tady je ten problém... že v republice (ČR) je ještě komunistická strana, že jsou komunisti ve všech možných i nejvyšších pozicích, jako je Ústavní soud. A pokud tomu rozumím, tak Česká republika je snad jediná země tzv. východního bloku, která má ještě komunistickou stranu," vysvětlil v rozhovoru pro Český rozhlas Ctirad Mašín své důvody, proč se pohřbu neúčastnil.
Zemřel ten třetí - Milan Paumer. Bojoval s Mašíny proti komunistům - čtěte ZDE
Premiér přednese projev na Paumerově pohřbu, naváže tím na Topolánka - čtěte ZDE
Josef Mašín se rozmýšlí, zda nakonec přijede na Paumerův pohřeb - čtěte ZDE
Na pohřbu naopak vystoupila Miroslava Němcová, vojenský historik Eduard Stehlík a za rodinu synovec Ctirad Paumer. Po obřadu zazněly salvy, které obstarali příznivci vojenské historie. Rakev s Paumerovými ostatky odvezla kolona historických vojenských vozidel.
Podle serveru iDnes.cz se ve středu v Poděbradech objevily plakáty, které Paumera označují za vraha. Server napsal, že na plakátech je černobílá Paumerova fotografie a nápis "Vrah zůstane vrahem".
"Výlep byl legální. Dneškem jsem 26 plakátů formátu A3 nechal přelepit. Ne kvůli pohřbu, ale protože podobné věci na plakátové plochy prostě nepatří," řekl jednatel Technických služeb města Poděbrady Josef Martinic. Plakáty na 14 míst vylepila firma v úterý ráno. Přinesl je muž, který do pokladního dokladu uvedl, že je z Nymburka. Za výlep zaplatil zhruba 500 korun.
Senátor Jaromír Štětina označil výlep za projev zášti. Je přesvědčen o tom, že za plakáty stojí KSČM. Štětina naopak ocenil postoj vlády. "Skutečnost, že přerušila jednání, znamená posun ve společnosti," řekl senátor. Věří, že se nyní otevře cesta k přijetí zákona o protikomunistickém odboji.
Hrdinové?
Skupina bratří Mašínů se v 50. letech postavila komunistickému režimu. Její členové zabili šest lidí, činnost skupiny je proto dosud hodnocena nejednoznačně. V roce 1953 členové skupiny překročili hranici s NDR a v řadě incidentů zastřelili tři policisty. Mašínům a Paumerovi se podařilo probít do západního Německa. Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák byli zatčeni a popraveni.
"Byla to válka, kterou vyhlásili komunisté. Jestliže se tehdy někdo našemu odboji postavil, neudělal ve svém zájmu příliš dobře. Občanská válka není totiž soudní jednání, kde se lidé hádají o slovíčka. Bylo to kdo s koho," uvedl pro ČRo Ctirad Mašín.
Senát navrhl členy skupiny několikrát na státní vyznamenání, prezident zatím horní komoře nikdy nevyhověl. Zhruba před dvěma lety udělil Mašínům a Paumerovi plaketu předsedy vlády tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS).
Vizitky hlavních členů skupiny:
Milan Paumer (7. dubna 1931 - 22. července 2010) - Narodil se v Kolíně, od dětství žil v Poděbradech, kde se za války seznámil s Mašíny. Začátkem 50. let se s bratry účastnil sabotážních akcí, v roce 1953 se jim podařilo prostřílet si cestu do západního Německa. Paumer pak sloužil v americké armádě (byl třeba v Koreji). Na Floridě později pracoval v továrně na letecké motory, měl i vlastní kavárnu a vlastnil taxislužbu.
Od roku 2001 žil znovu v Poděbradech. Paumer, rozhodný odpůrce komunismu, se často vyjadřoval k českému veřejnému dění. Sám působil v Konzervativní straně, neúspěšně se například ucházel o mandát europoslance nebo krajského zastupitele.
Ctirad Mašín (11. srpna 1930) - Syn válečného hrdiny se nemohl smířit s komunistickým převzetím moci v únoru 1948. Nejprve se pokoušel o sabotáže, poté plánoval útěk z Československa. Ten však byl prozrazen a Ctirad strávil 22 měsíců v uranových dolech. Na podzim 1953 zastřelil dva východoněmecké policisty. Po pětileté službě v americké armádě podnikal společně s bratrem a Paumerem v Texasu, pak se osamostatnil. Ctirad podnikal v několika amerických státech, má dva syny a dceru. Nyní žije v Ohiu.
Josef Mašín (8. března 1932) - Mladší z bratrů, který dostal jméno po otci, sdílel osud se starším sourozencem. V srpnu 1952 přepadl auto s výplatami a při rvačce zastřelil pokladníka. Poté, co se dostal na Západ, sloužil stejně jako Ctirad v americké armádě. Po skončení vojenské služby nějaký čas žil a obchodoval v Německu v Kolíně nad Rýnem, oženil se a s manželkou Evou mají dvě dcery. V roce 1980 se rodina přestěhovala do Santa Barbary v Kalifornii.
Václav Švéda (26. dubna 1921 - 2. května 1955) - Pocházel z rolnické rodiny, o emigraci se dvakrát pokusil už po vzniku protektorátu. Podruhé se dostal až do Švýcarska, odkud jej ale vydali německým úřadům a Švéda se dostal do koncentračního tábora. Později se přidal k Mašínům, podílel se na sabotážích; krátce před útěkem přišla jeho rodina o statek. Při přestřelce s východoněmeckými policisty byl postřelen a zatčen. Popraven byl 2. května 1955 ve věku 34 let.
Zbyněk Janata (1. února 1932 - 2. května 1955) - Někdejší spolužák režiséra Miloše Formana z poděbradské internátní školy se přidal k bratrům Mašínům a zúčastnil se několika přepadů. Spolu s nimi se pokusil přejít do západního Německa, jako první z pětičlenné skupiny ale padl do rukou východoněmecké policie a byl vydán do Československa. Byl popraven ve stejný den jako Švéda jako třiadvacetiletý.
Ctibor Novák (25. října 1902 - 2. května 1955) - Strýc Josefa a Ctirada Mašínových z matčiny strany se podílel už na protifašistickém odboji a konec války jej zastihl v německém vězení. Po únoru 1948 se přidal k synovcům a jejich boji proti komunistickému režimu. Pomáhal bratrům Mašínovým v přípravách na emigraci a vzhledem k tomu, že byl taky voják, dodával jim i zbraně. V roce 1953 byl zatčen a po soudním procesu byl popraven také 2. května 1955.
Jak šel čas
Na snímku nahoře zabitý strážmistr Jaroslav Honzátko na stanici SNB v Čelákovicích, uprostřed nádraží v Uckru, kde došlo k přestřelce mezi východoněmeckými policisty a skupinou bratří Mašínů, vpravo pak Ctirad Mašín, Jaroslav Drábek, Milan Paumer a Josef Mašín v amerických uniformách ve Washingtonu v roce 1956.Foto: Repro z knihy Cesta na severozápad
