Jan Florian byl ve správný čas na správném místě. Tím správným místem byla poslední příčka pražské kandidátky. Pětatřicetiletého člena ODS do víkendu nebyl důvod znát: pětatřicet let, maturita, řadový zastupitel Prahy 10.
Jenže teď je skokanem těchto voleb. Z 36. místa pražské kandidátky neuvěřitelně proklouzl mezi nové poslance.
A teď jiný příběh. Patnáct let ve sněmovně, místopředseda ODS, hlavní volební stratég, tři roky ministrem vnitra a jednička voleb na Olomoucku. Ivan Langer přesto v politice končí – nezískal totiž dost hlasů. Nebo lépe: voliči ODS se zkrátka rozhodli, že ho už ve sněmovně nechtějí.
Volby totiž nečekaně ovládl fenomén kroužkování, kdy lidé mohou posouvat své favority z nižších pater kandidátky. Letos podle nových volebních pravidel ještě zesílila, promluvila do voleb víc než kdy jindy: Češi rozdali 3,7 milionu preferenčních hlasů – o 1,8 milionu víc než před čtyřmi lety. Otřásli tak starými jistotami, že lídr kandidátky silné strany má zvolení stoprocentní. A naopak překvapivě vytáhli do nejvyšší politiky zcela neznámé lidi.
Například fyzik a bývalý disident František Janouch veřejně vyzýval ke kroužkování posledních čtyř kandidátů. „Ta naštvanost voličů na politiku se projevila právě tím, že na kandidátkách kroužkovali zcela bez rozmyslu. To je třeba případ Jana Floriana z pražské kandidátky ODS,“ říká politolog Josef Mlejnek.
Podobně i Lenka Kohoutová (ODS), ředitelka nadačního fondu, která byla na zdánlivě beznadějném 25. místě. Proč se uspěla? „Jsem nováček, nečekejte, že budu kritizovat starší kolegy,“ opakuje opatrně.
Jako právě Langer: podle interních průzkumů ODS neoblíbený, navíc podezřelý z kontaktů na šéfa podsvětí Františka Mrázka. „Langer své minimální popularitě sám napomáhal nabubřelým vystupováním, které připomíná spíše ODS z 90. let,“ dodává politolog Mlejnek.
Nebo Jozef Kochan, lídr ODS na Královéhradecku, který už šest let platí státní peníze za pronájem své kanceláře sám sobě. A nevidí na tom nic divného.
Lidé také chtěli vidět na kandidátkách mladší, i když nezkušené politiky. Jan Chvojka z ČSSD uspěl na Pardubicku z 19. místa. Devětadvacetiletý právník si myslí, že to bylo právě kvůli věku. „Vlastně jsem byl jediný pod třicet. Ta naše kandidátka byla, bohužel to musím říct, špatně sestavená,“ myslí si.
Na druhou stranu, kroužky vrátily ztracené mandáty i ostříleným politikům. Marka Bendu ODS odložila na nevolitelnou 17. příčku, voliči z něj však udělali šestého zvoleného poslance. Stanislav Křeček z ČSSD, obhájce regulovaných nájmů, se v Praze probojoval na první místo.
A rozhodl i „lékařský syndrom“ – voliči zkrátka věří doktorům. Do sněmovny se díky kroužkům dostalo rekordních 47 lidí, z toho 12 lékařů. Jako Martin Gregor, strakonický dětský lékař, který u TOP 09 poskočil z 20. na 2. místo.
Jenže teď je skokanem těchto voleb. Z 36. místa pražské kandidátky neuvěřitelně proklouzl mezi nové poslance.
A teď jiný příběh. Patnáct let ve sněmovně, místopředseda ODS, hlavní volební stratég, tři roky ministrem vnitra a jednička voleb na Olomoucku. Ivan Langer přesto v politice končí – nezískal totiž dost hlasů. Nebo lépe: voliči ODS se zkrátka rozhodli, že ho už ve sněmovně nechtějí.
Volby totiž nečekaně ovládl fenomén kroužkování, kdy lidé mohou posouvat své favority z nižších pater kandidátky. Letos podle nových volebních pravidel ještě zesílila, promluvila do voleb víc než kdy jindy: Češi rozdali 3,7 milionu preferenčních hlasů – o 1,8 milionu víc než před čtyřmi lety. Otřásli tak starými jistotami, že lídr kandidátky silné strany má zvolení stoprocentní. A naopak překvapivě vytáhli do nejvyšší politiky zcela neznámé lidi.
Naštvanost jménem Florian
Jan Florian ještě ani neseděl v poslanecké lavici, ale už mluví jako profesionální politik. Děkuje voličům, úspěch prý přišel po tvrdé práci v kampani a v zastupitelstvu. „Byly to desítky mítinků,“ vypočítává. Floriánův překvapivý vzestup se ale nejspíš zrodil jinde – v nespokojenosti lidí s okoukanými politiky.Například fyzik a bývalý disident František Janouch veřejně vyzýval ke kroužkování posledních čtyř kandidátů. „Ta naštvanost voličů na politiku se projevila právě tím, že na kandidátkách kroužkovali zcela bez rozmyslu. To je třeba případ Jana Floriana z pražské kandidátky ODS,“ říká politolog Josef Mlejnek.
Podobně i Lenka Kohoutová (ODS), ředitelka nadačního fondu, která byla na zdánlivě beznadějném 25. místě. Proč se uspěla? „Jsem nováček, nečekejte, že budu kritizovat starší kolegy,“ opakuje opatrně.
Nabubřelí bez kroužků
Ale bližší pohled do výsledků voleb odhalí, že kroužkování mělo hlubší příčiny. Předně: do sněmovny se vůbec nedostalo 14 jedniček stran a také desítky dosavadních poslanců – a nešlo o neznámá jména. Ale zároveň to byli politici, kteří mohli vlastním voličům výrazně vadit.Jako právě Langer: podle interních průzkumů ODS neoblíbený, navíc podezřelý z kontaktů na šéfa podsvětí Františka Mrázka. „Langer své minimální popularitě sám napomáhal nabubřelým vystupováním, které připomíná spíše ODS z 90. let,“ dodává politolog Mlejnek.
Nebo Jozef Kochan, lídr ODS na Královéhradecku, který už šest let platí státní peníze za pronájem své kanceláře sám sobě. A nevidí na tom nic divného.
Lidé také chtěli vidět na kandidátkách mladší, i když nezkušené politiky. Jan Chvojka z ČSSD uspěl na Pardubicku z 19. místa. Devětadvacetiletý právník si myslí, že to bylo právě kvůli věku. „Vlastně jsem byl jediný pod třicet. Ta naše kandidátka byla, bohužel to musím říct, špatně sestavená,“ myslí si.
Rezignoval? Nebo snad ne? Jak to tedy bylo s Paroubkovým odchodem - čtěte ZDE
Výsledek voleb je dobrá zpráva pro byznys. Otazníkem je boj s korupcí - čtěte ZDE
A rozhodl i „lékařský syndrom“ – voliči zkrátka věří doktorům. Do sněmovny se díky kroužkům dostalo rekordních 47 lidí, z toho 12 lékařů. Jako Martin Gregor, strakonický dětský lékař, který u TOP 09 poskočil z 20. na 2. místo.
