1. Vyměnit politiky
Osmaosmdesát procent lidí je nespokojeno s českou politikou a z toho pramení celková nálada ve společnosti. Jak ale změnit českou politiku prolezlou korupcí, soustředěnou jen na sebe a nemající žádnou vizi? Nevolit ty, kteří nás do tohoto stavu přivedli - třeba i celé strany. Vyjádřit občanskou nespokojenost hlasitěji - třeba i demonstracemi. A dostat do politiky skutečnou elitu společnosti, třeba i za cenu, že politici budou podstatně lépe placeni než dnes. Je to naivní? Ne, nutné.
Co s tím bude po volbách 
Dolní parlamentní komora se z poloviny změní, podle propočtů HN v ní zasedne zhruba 100 nováčků. Více jich do sněmovny přišlo jen v roce 1996 (127). Tradiční strany (ODS, ČSSD, komunisté a lidovci) vysílají na volitelná místa zhruba 60 nováčků. Jejich počet můžete zkusit navýšit využitím hned čtyř preferenčních hlasů. Výrazem dlouhodobé nespokojenosti s politickou reprezentací je, že po dlouhé době nejspíše uspějí dvě nové partaje (TOP 09 a Věci veřejné), což představuje čtyřicet "nepopsaných listů". Politická neukotvenost nováčků ale může vést k rozbujení z minulé sněmovny dobře známého přeběhlictví. Naději usednout do poslaneckých lavic má dle propočtů HN jen 32 žen (dosud 38). Pokud to chcete změnit, dejte jim své preferenční hlasy.
2. Vykořenit korupci
Česko je až 52. v mezinárodním žebříčku vnímání korupce. Je to mor českého byznysu a politiky, bere lidem motivaci. Jedním z kroků, jak s ní bojovat, je maximální otevřenost - všechny veřejné zakázky by měly být zveřejněny na internetu. Příklad ze Semil: Díky otevřenosti místní rozpočet ušetří na zakázkách až 25 procent. Politici musejí být povinni zveřejňovat majetková přiznání na internetu.
Co s tím bude po volbách
Všechny partaje tradičně slibují, že s korupcí zatočí. Navrhují celou řadu opatření: Socialisté chtějí posílit pravomoci policie tak, že by podle odborníků až příliš zasahovala do lidských práv a svobod. ODS sází na větší průhlednost veřejných zakázek. Na principu, že kdo obchoduje se státem, musí mít jasnou vlastnickou strukturu, se shodne i s ČSSD, TOP 09, lidovci, VV nebo zelenými. Sněmovnou přesto neprošlo nic, co by v boji proti korupci zásadně pomohlo.
3. Dát vládě silnější mandát
Od roku 1996 provází každou vládu nestabilita a žádná vláda není schopna prosadit jasný program. Česko musí změnit volební zákon tak, aby produkoval silnější většinu v parlamentu. Většinové prvky by měly být výrazně posíleny, pomohly by lichý počet poslanců či bonus pro vítěze. Politikům by to zároveň umožnilo pracovat na dlouhodobějších vizích a strategiích pro zemi.
Co s tím bude po volbách
Česko nemá už 14 let stabilní většinovou vládu. To výrazně komplikuje prosazování potřebných reforem. Jednou z nejsnazších cest, jak se volebním patům vyhnout, je přidání většinových prvků do volebního systému. To mají v programu ČSSD (chce zvětšit počet obvodů ze 14 na 18 - 20), ODS (chce zavést bonus pro vítěze), ale nejvíce se tomuto tématu věnují Zemanovci. Ti chtějí po vzoru volebního zákona z roku 2000 zvýšit počet volebních obvodů na 35, což by výrazně posílilo velké strany na úkor malých.
4. Zlepšit vzdělání
Modla uplynulých let, mít co nejvíce vysokoškoláků, musí být vystřídána snahou o co nejvyšší kvalitu vzdělání. Tomu napomůže zavedení školného, které zvýší motivaci a umožní zaplatit nejlepší profesory. Ve světovém žebříčku univerzit figuruje nejlepší česká škola - Karlova univerzita - až na 229. místě, ČVUT na 394. Přitom Nizozemsko nebo Švédsko mají v první stovce dvě univerzity. Lépe než my jsou na tom z menších států Finsko, Norsko, Dánsko, Řecko, Belgie i Rakousko.
Co s tím bude po volbách
Zavedení školného mají ve svých programech ODS, TOP 09 a VV. Tyto strany shodně mluví o tom, že má být zavedeno takzvané odložené školné - platili by je až absolventi po dosažení určité výše platu. KDU-ČSL, ČSSD, SZ a KSČM poplatky za studium odmítají. Všechny strany pak v programech slibují přidat pedagogům - ČSSD a KSČM plošně, zbylé strany chtějí lépe platit pouze ty učitele, kteří budou uplatňovat nové výukové metody a dbát na vlastní profesní rozvoj. Všechny strany také slibují podporu uvadajícímu učňovskému školství.
5. Poslat více studentů do ciziny
Česku prospěje, když mladá generace získá větší možnost studovat a pracovat v zahraničí. Ve srovnání třeba s Polskem máme velký handicap v počtu lidí, kteří studují či pracují venku - jen tři procenta našich vysokoškoláků studují v zahraničí. Stát by měl financovat možnosti studia v zahraničí a podpořit výuku jazyků.
Co s tím bude po volbách
ODS má v úmyslu vytvořit fond, z nějž by se nejnadanějším vysokoškolákům platilo studium v zahraničí, chce také zavést povinně od třetí třídy angličtinu. VV chtějí přidat mladým jazykářům, jinak se o podpoře jazykové výuky ve školách v programu nezmiňují stejně jako lidovci nebo zelení. ČSSD tam má jen velmi obecnou zmínku. Všechny strany plánují podporovat celoživotní vzdělávání, například jazykové a počítačové kurzy pro dospělé, které zvýší jejich šanci na trhu práce.
6. Vyjasnit si dlouhodobou vizi 
Kupte si přímotopy, bude levná elektřina, radil stát lidem v 90. letech. Když zdražila, vrhly se obce s podporou státu do budování plynových přípojek. Teď zase míří velké peníze na tepelná čerpadla či peletkové kotle. Tak je to v Česku téměř se vším. Budou jaderné elektrárny a kde? Padnou uhelné limity? Kde budou dálnice a kde stačí rychlostní silnice? Kolik je třeba univerzit? Kolik vysokých škol? Jak bude fungovat zdravotnictví? Co důchody? Politické strany žijí ve čtyřletkovém cyklu. Chybí vize rozvoje republiky. Úkol pro nepolitický orgán podobný ekonomickému NERVu.
Co s tím bude po volbách
Největší strany letos vůbec poprvé před volbami zveřejnily, kam by chtěly vést Česko i za 10 - 15 let. Jejich vize jdou ale opačným směrem. Zatímco ODS by z Česka ráda udělala zemi s vyrovnanými veřejnými financemi, nízkými daněmi, pružným zákoníkem práce a zprivatizovala by některé veřejné služby, priority ČSSD jsou úplně jiné. Socialisté upřednostňují před snižováním schodku zvýšení státních a zahraničních investic do ekonomiky, které mají rozhýbat hospodářský růst, zvyšování platů státním zaměstnancům a rádi by zvyšování dávek zaplatili z vyšších daní. Největší strany se však na některých věcech shodnou: chtějí výrazně zvýšit investice do vzdělání a do dálnic a zároveň plánují dostavět Temelín.
7. Definovat národní zájmy
Česko musí mít jasnou představu, jak se bude bránit evidentním snahám Ruska o ekonomické ovládnutí klíčových energetických odvětví. Česko si také musí vybudovat konstruktivnější pozici v rámci EU. Jasná orientace na vazbu se Spojenými státy by měla být dalším pilířem zahraniční politiky.
Co s tím bude po volbách
Představu národních zájmů podle HN v různé míře naplňují strany od zelených doprava. Žádná strana v programu nedává do přímé souvislosti dostavbu Temelína (největší veřejná zakázka v dějinách ČR) a obavy z Ruska. ODS, TOP 09 a lidovci však vyslovují obavy z ruského vlivu v souvislosti s dodávkami energetických surovin. Tyto strany také spolu s VV kladou největší důraz na rozšiřování spolupráce s USA. Hlavní bezpečnostní kotvou je pro ně NATO. Pro ČSSD a zelené hraje větší roli Evropská unie, sociální demokraté ale chtějí stáhnout vojáky z Afghánistánu, a tím zpochybnit jeden z mála českých příspěvků společné bezpečnosti. Konkrétním slibům, jak zajistit větší slovo Česka v EU, se strany vyhýbají, přitom vnitřní hry uvnitř unie budou v následujících letech klíčové pro zajištění přílivu peněz z pětiletého unijního rozpočtu, jenž začne rokem 2013.
8. Omezit vliv státu
Byrokracie v podnikání, v přiznávání daní, v jakékoliv aktivitě v Česku je pořád příliš velká. I proto jsou lidé pasivní. Stát by měl snížit přímé daně, zjednodušit další odvody, zrušit daňové výjimky, zjednodušit pravidla pro podnikání a omezit formální povinnosti, jimiž zatěžuje své občany. Daňová kvóta na úrovni 36 procent je v EU pod průměrem, ve srovnání se světem je však vysoká.
Co s tím bude po volbách
Topolánkova vláda sice snížila lidem a firmám přímé daně i byrokracii v podnikání, přesto však mohla udělat pro snížení vlivu státu na život v Česku více. Příští vláda sice asi nebude moci kvůli obrovskému schodku rozpočtu snižovat daně, ale ve snižování administrativní zátěže lidí i firem by měla pokračovat. Velkým úkolem zůstává zjednodušení zákona o dani z příjmu, který by měl omezit daňové výjimky. Největší důraz na omezení státu v ekonomice prosazuje TOP 09, která chce o pětinu snížit administrativu státu a zrušit většinu daňových výjimek. Snižovat vliv státu na ekonomiku hodlá i ODS, částečně také zelení a VV.
9. Zastavit zadlužování
Zatím máme sice šestý nejmenší celkový dluh v EU, zadlužení ovšem roste raketovou rychlostí a trend je jedním z nejhorších v Evropě. Již ohrožuje chod státu i obcí. Schodek rozpočtu je letos na úrovni 6,6 % HDP. Reformou musejí projít především sociální a mandatorní výdaje, které (včetně důchodů) pohlcují přes polovinu rozpočtu.
Co s tím bude po volbách
Česko sice má s necelými 36 procenty k HDP osmý nejnižší dluh v Evropské unii, jeho zadlužení ale v posledních letech nebezpečně roste. Ještě v roce 2000 bylo celkové zadlužení České republiky o polovinu nižší. Snižování schodku veřejných financí z loňských 6,4 procenta HDP na tři procenta v roce 2013 je nejdůležitějším úkolem budoucí vlády. Zdaleka nejúspornější program má TOP 09, počítá se snížením sociálních dávek i peněz určených na platy státních zaměstnanců. Na snižování dluhů se soustředí i ODS a VV. O něco menší prioritou je snižování schodku pro ČSSD, KDU nebo zelené.
10. Změnit důchodový systém
Výplaty důchodů jsou největším problémem státních financí - už letos si na ně musel stát vypůjčit 33 miliard korun. Situace se bude zhoršovat, je nutné systém změnit. I kvůli tomu, že ten dnešní je nespravedlivý, rovnostářský a nedokáže zajistit slušnou životní úroveň a dobré postavení seniorů ve společnosti. Na důchody bude nutné spořit víc ze svého a děti mohou například část svých daní posílat přímo rodičům.
Co s tím bude po volbách
Důchody jsou zdaleka největším problémem českých veřejných financí. Jen loni vybral stát na penze o 33 miliard méně, než na ně vyplatil, a letos to bude ještě horší. Rovněž v příštích letech bude důchodový systém Česko zadlužovat. Ústavní soud navíc nedávno politikům nařídil, že musejí spravedlivěji vyplácet penze bohatším lidem. Důchodová reforma je absolutně nutná. Nejodvážnější plán mají ODS a TOP 09, jež chtějí lidem umožnit vyvést ze státního důchodového systému čtyři procenta do penzijních fondů za předpokladu, že si budou lidé dvě procenta připlácet ze svého. To by přimělo lidi více spořit na důchod a stát by zároveň mohl snížit veřejné důchody. Naopak ČSSD a KSČM výraznou reformu penzí nechtějí.
11. Lépe využít peníze z EU 
Španělsko a Portugalsko jsou příkladem civilizačního skoku díky penězům z EU, které vlády nasypaly do silnic, rychlé železnice nebo letišť. Jasné dlouhodobé plány výstavby, jež Česko postrádá, umožnily čerpat maximum možných příspěvků z Bruselu. O něco podobného se nyní snaží Polsko, které spolu se silnicemi buduje třeba i sítě optických kabelů. Vytvoří se tím základna, která umožní rozvoj dalších odvětví, byznysu, vědy a vylepší životní standard.
Co s tím bude po volbách
Při pohledu do volebních programů se zdá, že miliardy z EU zachrání Česko před řeckou cestou. Socialisté, zelení, lidovci, ODS, všichni chtějí získat více peněz z Bruselu a pomoci tím schodkovým rozpočtům. Jenže nikdo neuvádí, jak přesně toho dosáhnout. Jedním z hlavních důvodů, proč se proud euromilionů zadrhává, jsou nepřehledně nastavená pravidla: byly to vlády ČSSD, které prosadily, že Češi mají čtyřiadvacet samostatných kapitol, v jiných zemích to jsou přitom klidně jen dvě či čtyři. Čím košatější systém fondů, tím větší šance na korupci.
12. Zlepšit podmínky pro vědce
Čeští vědci sice patří v mnoha oborech ke světové špičce, ale ve srovnání se zahraničními kolegy mají k dispozici zoufale málo peněz. Politici ani po dvaceti letech nezměnili systém, kdy všichni vědci dostávají stejně prostředků. Průměrní i výjimeční. Byznys nemá mnoho možností, jak spolufinancovat konkrétní výzkum. Příkladem může být Finsko, které před lety pustilo do vědy soukromé investory, tamní politici finance nasměrovali do užšího výběru vědeckých oborů a výsledkem je Nokia, která dnes táhne celou finskou ekonomiku.
Co s tím bude po volbách
TOP 09 chce v Praze založit středoevropské vědecké centrum, plánuje také, aby česká věda každé čtyři roky prošla mezinárodním hodnocením. Podporu vědy slibují i ostatní: zelení chtějí podpořit zahraniční stáže českých vědců, Věci veřejné chtějí vzít deset miliard ministerstvu obrany a ty dát na vědu a platy učitelů, ODS hodlá podporovat rozvoj výzkumných univerzit, sociální demokraté mají v úmyslu navýšit prostředky na vědu a podpořit rozvoj Akademie věd. Skutečně propracovanou koncepci péče o vědu však nemá žádná strana.
13. Úřady přesunout na web
Jsou země, jako třeba Estonsko, kde se dá přes internet i volit. V Česku ale podobné snahy zatím skončily nezdarem. Když začátkem listopadu spustily úřady projekt datových schránek, kolabovaly počítače na soudech. Kvalitní systém elektronické komunikace mezi státem a jeho občany šetří čas podnikatelům a peníze státu, který nepotřebuje tolik úředníků. Po prvních pokusech vlády Mirka Topolánka to ale vypadá, že státní e-projekty půjdou k ledu. Kvůli krizi politici odložili například zavedení elektronických občanek.
Co s tím bude po volbách
Jen velmi nesměle se čeští politici přibližují moderním evropským zemím, které se snaží zrychlit práci úřadů a zpříjemnit komunikaci s nimi tím, že jejich agendu přesouvají na internet. Nejdále jsou pravicové strany, především ODS a lidovci. Sice slibují, že už příští volby budou možné i elektronicky, ale jinak jsou jejich programy jen velmi obecné. Česká levice má nejspíš ráda postávání ve frontách na úřadech a tuny formulářů - vítěz voleb ČSSD ani komunisté se elektronizací státní správy nezabývají.
14. Prezidenta volit přímo 
Přímá volba prezidenta, ale i starostů, nebo hejtmanů, by přinesla jasnější mandát a zamezila zákulisním machinacím politických stran. Milan Jančík, kterého odsunuly preferenční hlasy na hranici volitelnosti, by nikdy nebyl starostou Prahy 5. Přímo volení prezidenti - třeba v Polsku a na Slovensku - mají silnější mandát, i když ústavní pravomoci jsou srovnatelné s těmi, které má prezident český.
Co s tím bude po volbách
Všechny strany, které mají šanci dostat se do sněmovny, si do programu napsaly, že chtějí přímou volbu prezidenta. Jenže jejich slibu je v tomto případě těžké uvěřit, totéž zákonodárci tvrdili i v posledních čtyřech letech. Několikrát dokonce do sněmovny předložili podobný zákon. A několikrát jej také zamítli - naposledy ve čtvrtek. Za celé čtyři roky se totiž strany nedokázaly dohodnout, které pravomoci by měl přímo volený prezident mít. Je tedy pravděpodobné, že prezidenta budou volit zákonodárci a nikoliv lidé.
15. Dostat lobbing pod kontrolu
Podnikatelsko-lobbistické skupiny měly v minulém roce přístup k citlivým informacím o veřejných soutěžích a státních dotacích a využívaly nestandardních praktik od lobbismu na hraně zákona a klientelismu až po klasickou korupci. To říká zpráva tajné zpravodajské služby BIS za rok 2008. V Česku se zájmovým skupinám mimořádně daří přes politiky prosazovat své zájmy. A politikům to prochází. V Česku totiž chybějí jinde běžná pravidla pro lobbing. Poslanci mnohokrát odmítli zákon, který by je nutil přiznávat, se kterými lobbisty o čem jednali.
Co s tím bude po volbách
Slovo lobbing v programu ODS není k nalezení. Strana dokola opakuje, že nejlepším lékem na klientelistické sítě je snížení byrokracie a zprůhlednění zakázek. Konkrétnější léčbu slibuje ČSSD, jež hodlá prosadit nový zákon o lobbingu: politici i lobbisté by museli pravidelně hlásit, s kým a proč se setkali. Je jen otázkou, nakolik je jejich slib reálný. V minulosti se totiž několikrát ukázalo, že lobbisté měli přístup až do ministerských předpokojů v době, kdy o tučných zakázkách rozhodovali sociální demokraté. Normu potírající šedý lobbing slibují i lidovci či zelení, kteří mu věnují ve svém programu nejvíce místa - chtějí nastavit stejná pravidla, jako existují v Evropském parlamentu.
16. Ukončit policejní čistky
Každoročně varuje BIS před bujením korupce, narůstající hospodářskou kriminalitou, neprůhlednými zakázkami či prorůstáním organizovaného zločinu do státní správy. Příslušné policejní útvary jsou ale dlouhodobě decimovány, například finanční policii slavně zakládal Stanislav Gross a po dvou a půl letech ji zrušil Ivan Langer. Přitom zapracování detektiva specializovaného na ekonomické delikty trvá nejméně pět let. Úspěšnost policie je stále nižší, u hospodářské kriminality letos spadla na 43 %.
Co s tím bude po volbách
Kdyby se měl volič řídit volebními sliby, musel by volit KSČM. Ta jediná má v programu napsáno: "Stabilizace složek, které se zabývají závažnou kriminalitou." Jak si však rudá strana představuje boj s kriminálními živly, je dostatečně známo: před rokem 1989 její politická policie StB terorizovala celou společnost. Ani další strany nenabízejí vodítko. ČSSD chce postavit jeden velký vyšetřovací úřad (což přivodí další otřesy v policejní řadách), ODS hodlá dokončit mnohými policisty kritizovanou reformu, TOP 09 myslí na policisty na místních odděleních (chce jim dát více peněz). Každá změna vlády v Česku však vyvolala policejní zemětřesení - bez ohledu na to, kdo kormidlo přebral.
17. Usnadnit policii boj s korupcí
Policie v boji s korupcí i hospodářskou kriminalitou jednoznačně prohrává. I proto, že se politici dosud nerozhoupali k tomu, dát jí do rukou účinnější nástroje. Dva konkrétní návrhy přinesli ekonomičtí experti z vládní rady NERV - whistleblowing (ochrana oznamovatelů korupčních praktik) a zavedení institutu agenta provokatéra pro případy podezření z korupce. Pomoci by mělo zrušení takzvaných akcií na doručitele, zavedení trestní odpovědnosti právnických osob a černá listina firem, které v minulosti při veřejných zakázkách podváděly.
Co s tím bude po volbách
Zní to až neuvěřitelně, ale ten průnik je nepřehlédnutelný: všechny hlavní politické síly slibují, že zařídí vznik speciálních protikorupčních soudů a týmů elitních žalobců. Většina partají hodlá zamezit firmám s neprůhlednou majetkovou strukturou přístup ke státním zakázkám. A všechny strany chtějí zveřejňovat informace o průběhu tendrů na webu a materiál pro státní správu nakupovat výhradně prostřednictvím internetových aukcí. Programy odhalují jediný názorový střet. Zatímco ČSSD dává zelenou agentu provokatérovi, ODS ho do korupčního rybníku pustit nechce - bojí se, že by lovil čestné ryby. Před vložením toho správného volebního lístku zůstává jediná otázka: Proč politici, kteří poslanecké lavice obývají už léta, razantní boj s korupcí nenastartovali již dříve?
18. Odpolitizovat státní správu
Politické strany mají neúměrný a často i zhoubný vliv na to, kdo bude na nejvyšších místech úřednické hierarchie. V praxi po volbách přichází personální "noc dlouhých nožů", a to na úrovni státu, krajů i měst. Česko je jedinou zemí EU, ve které neplatí služební zákon, který vymezuje práva a povinnosti úředníků. Skončit by mělo i trafikaření v polostátních podnicích, jehož výsledkem jsou neprůhledné tendry, předražené dálnice nebo ČSA na pokraji krachu.
Co s tím bude po volbách
Zákon o státní službě, který má zavést profesionální státní správu, platí v Česku už od vstupu země do EU. Vlády Jiřího Paroubka i Mirka Topolánka však účinnost zákona několikrát odsunuly, takže předpis stále neplatí. Profesionalizaci úřadů slibují Strana zelených, KDU-ČSL i sociální demokraté. VV služební zákon neřeší, mluví jen o protikorupčních testech pro úředníky - jejich přesnou podobu a přínos už ale nezmiňují. Občanští demokraté o státní službě v programu raději nemluví. Téměř všechny strany slibují snížení počtu úředníků nebo provedení důkladných personálních auditů.
19. Odpolitizovat televizi
České veřejnoprávní vysílání stále více a více svírá stranická kuratela. Například na Českou televizi "dohlíží" exposlankyně KSČM, exporadce Jiřího Paroubka či exmluvčí Prahy 5, ovládané ODS. O šéfovi veřejnoprávního média pak nerozhodují předložená vize či ekonomičnost projektu, nýbrž schopnost zalíbit se v partajních ústřednách. Již několikrát neprošel návrh, aby radní byli voleni i senátory, případně jejich část jmenoval prezident. Řešením do budoucna by byl přímý vliv například církví, odborů či velkých občanských sdružení.
Co s tím bude po volbách
Kdo chce změnit systém dohledu nad veřejnoprávními médii, měl by volit malé strany. Zelení, lidovci i TOP 09 ve svých programech slibují, že změní systém volby členů mediálních rad. Vybírat by je měla občanská sdružení či církve, nejen poslanci podle stranických knížek. Média by se tak mohla trochu vymanit z dnešní přímé kontroly velkých stran. Malé strany také slibují, že nepřipustí privatizaci veřejnoprávních médií. ODS navrhuje zrušit koncesionářské poplatky a jednotlivé mediální rady nahradit Radou veřejné služby, jež by měla na dohled všechna média a přidělovala by státní dotace z rozpočtu na veřejnou službu - peníze by mohli dostat všichni, nejen soukromá média. ČSSD se ožehavému tématu raději vyhnula, není však pochyb, že současný systém straně vyhovuje.
20. Postavit Kaplického knihovnu 
Chobotnice architekta Jana Kaplického je nejlepším symbolem české uzavřenosti a malosti posledních let. Projekt vyhrál mezinárodní architektonickou soutěž, nestaví se ale po zásahu politiků, kterým se "nelíbí". Hlavní roli tu hrají politická ješitnost a fakt, že se tak velký projekt odvažuje někdo vybrat bez účasti podnikatelsko-politické mafie.
Co s tím bude po volbách
O Kaplického knihovnu se na čas zasazovala ČSSD, speciálně pak Petra Paroubková. Nešlo ale o upřímnou snahu otevřít Česko světu, postavit Prahu naroveň odvážným evropským metropolím, jako jsou Vídeň či Barcelona. Socialisty motivovala pouze šance na získání politických bodů. Volební programy i přístup ke kampani naznačují, že nekonvenční projekty jsou blízké jen zeleným a TOP 09. U té hlavně svéráznému předsedovi Schwarzenbergovi, ne už tak konzervativnímu místopředsedovi Kalouskovi.
