Příštího prezidenta v roce 2013 budou podle platných zákonů volit nadále poslanci a senátoři. ČSSD ve čtvrtek neuspěla ve sněmovně s návrhem na zavedení přímé volby a úpravy některých pravomocí hlavy státu.

Ačkoli její předlohu podpořili i zákonodárci z řad KSČM, Strany zelených a KDU-ČSL, neměli v dolní komoře Parlamentu potřebnou ústavní většinu 120 hlasů, pro hlasovalo jen 103 politiků.

Sami sociální demokraté před čtvrteční schůzí přiznávali, že podporu pro svůj návrh patrně nenajdou. Strany sice přímou volbu podporují, neshodnou se ale na jejím způsobu a na případných změnách v pravomocích hlavy státu.

"Tím, že tento návrh se dostal na pořad jako poslední bod schůze, tak se skutečně dalo dost těžko očekávat, že by mohl projít," uvedl spoluautor novely Zdeněk Jičínský (ČSSD). "ODS nezklamala a nepropustila ten zákon alespoň do Senátu, kde by se o něm mohlo diskutovat," prohlásil předseda komunistů Vojtěch Filip.

"To bylo už jenom ryzí populistické gesto. Jestli někdo měl opravdu zájem na prosazení tohoto zákona, tak s ním nepřichází den před volbami," kontrovala úřadující šéfka sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Podle ní takovéto schvalování ústavní změny je pouze pokusem "vystřelit balónek do předvolební atmosféry".

Sněmovna ve čtvrtek skončila 

Pokusů zavést přímou volbu prezidenta bylo v minulosti již několik, strany se ale většinou nakonec nedohodly na změnách prezidentských pravomocí. Po skandálech kolem minulé prezidentské volby většina stran slibovala, že příště budou volit prezidenta sami občané. Návrh předložila i bývalá vláda Mirka Topolánka (ODS), Strana zelených navrhla uspořádat o zavedení přímé volby hlavy státu referendum.

Novela z dílny sociální demokracie vznikla již v roce 2008 po volbě, kdy se prezidentem stal Václav Klaus. Poslanci tehdy projednávání návrhu odročili a znovu se k němu vrátili až loni v říjnu, kdy prošel první čtením.

Odmítnutí novely bylo posledním rozhodnutím sněmovny ve stávajícím složení. I když funkční období nynější dolní komory skončí až 3. června, tedy za týden, poslanci už do té doby žádné jednání neplánují.

Podle zamítnutého plánu ČSSD by mohli prezidenta volit občané starší 18 let. Právo být volen by měl každý občan, který dosáhl 40 let věku. Nominovat kandidáta by mohlo 20 poslanců nebo deset senátorů a každý občan starší 18 let, který by pro svůj návrh získal podpisy alespoň 10 tisíc občanů s volebním právem.

Sociální demokraté navrhovali, aby byla dosavadní doživotní beztrestnost prezidenta za činy, jichž se dopustil ve své funkci, omezena pouze na dobu jejího výkonu. Návrh nově zaváděl možnost odsouzení prezidenta na návrh Poslanecké sněmovny Ústavním soudem v případě, že by závažným způsobem porušil ústavní pořádek.

Přímo volený prezident měl jmenovat představitele Ústavního a Nejvyššího soudu pouze ze členů těchto soudů. Spolupodpisu premiéra by podléhalo prezidentovo jmenování členů Bankovní rady České národní banky. Prezidentovo rozhodnutí zastavit trestní stíhání nebo nařídit, aby nebylo zahájeno, by musel rovněž podepsat premiér.

Nově by bylo zavedeno zastoupení prezidenta, který nevyhlásí volby v ústavou stanovených termínech, předsedou Poslanecké sněmovny pro volby sněmovní, obecní a krajské a předsedou Senátu pro volby senátní. Vyhlášení voleb by podléhalo rovněž podpisu premiéra.

Přímo volí prezidenta lidé v Evropě například na Slovensku, v Rakousku, Polsku, Francii, Finsku a v Rusku, na jiných kontinentech mimo jiné v USA a v Argentině.  


Výběr pokusů o zavedení přímé volby prezidenta v České republice

4. prosince 2001 - Poslanecká sněmovna zamítla návrh ústavní novely, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA. Návrh omezoval imunitu zákonodárců a zaváděl přímou volbu prezidenta.

19. září 2002 - Patem skončilo v Senátu schvalování ústavní novely, kterou chtěla skupina senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA zavést přímou volbu prezidenta. Mezi senátory se nenašel dostatek hlasů pro zamítnutí, ale ani pro schválení této novely.

27. listopadu 2002 - Sněmovna v prvním čtení zamítla dvě poslanecké předlohy, jež měly umožnit přímou volbu hlavy státu. První novelu předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou, která počítala s jednokolovou volbou, pak skupina poslanců ODS.

11. května 2005 - Sněmovna zamítla novelu ústavy, která měla umožnit přímou volbu hlavy státu. Novelu navrhla v roce 2003 skupina poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.

30. října 2008 - Senát zamítl návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie).

5. května 2009 - Poslanci v prvním čtení podpořili vládní novelu ústavy, která mění způsob volby hlavy státu z parlamentní na přímou. Vláda v lednu navrhla, aby byl do ústavy uveden článek o tom, že prezident je volen v přímých volbách lidem. Přesné podmínky, jak bude prezident volit, by měl určit až volební zákon potom, co přímou volbu prezidenta schválí parlament.

27. května 2010 - Sněmovna neschválila návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta. Ústavní novelu předložila ČSSD již v říjnu 2007. Sněmovna návrh projednávala v listopadu téhož roku, tehdy jej ale odročila. V prvním čtení poslanci návrh projednali až loni v říjnu.