Mateřská musí potřetí do sněmovny. Její zvýšení na loňskou úroveň vetoval Klaus

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek vetoval podle očekávání zákon, kterým by se vrátila výše mateřské na loňskou úroveň. Matkám by se navíc dorovnala i zpětně od ledna. Znovu by bylo zavedeno i proplácení prvních tří dnů ošetřovného.

Případné dopady zákona na letošní rozpočet se odhadují na dvě miliardy korun. "To je v příkrém rozporu se zákonem o státním rozpočtu na letošní rok a se zájmy celé společnosti," uvedl prezident ve zdůvodnění veta. Schodek je ve schváleném rozpočtu plánován asi na 163 miliard korun. Úprava dávek v mateřství je sice podle Klause vnímána citlivě, v Česku je ale podle něho doba jejich poskytování v porovnání s jinými státy nadstandardně dlouhá. "V uplynulém roce došlo k výraznému navýšení peněžité pomoci v mateřství, od letošního roku se dávka vyplácí v rozsahu, který se více přibližuje reálným ekonomickým možnostem státu," napsal Klaus.

Sněmovnou už úprava zákona úspěšně prošla dvakrát - podruhé poslanci přehlasovali veto Senátu. Potřetí a definitivně by měla sněmovna o předloze rozhodnout 18. května. S největší pravděpodobností prezidentovo veto přehlasuje.

Mateřská je od 1. ledna 2010 snížená v rámci úsporného balíku ministra Eduarda Janoty. Od počátku roku se tak vyplácí pouze 60 místo 70 procent příjmu. Současně se snížil i denní vyměřovací základ, ze kterého se mateřská počítá, a to ze 100 na 90 procent. Například matka s průměrnou mzdou 20 tisíc korun dostává od ledna o 3 150 korun méně než v roce 2009. 

Pro vyšší mateřskou jsou poslanci ČSSD, KSČM, lidovci a zelení. Tyto strany mají dostatek hlasů pro to, aby prezidentovo veto zvrátily.

Proti předloze KDU-ČSL byli občanští demokraté, nepodpořili ji ani poslanci TOP 09. Odpůrcům novely vadí její dopady na státní rozpočet.