Na ministerstvu spravedlnosti se několik měsíců připravoval tajný plán, jak ulevit přeplněným věznicím. A byl to navíc plán hodně neobvyklý, takový Česko ještě nezažilo. Hlavní roli měl hrát prezident Václav Klaus, tu vedlejší pak 20. výročí pádu komunismu.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová se snažila prezidentovi navrhnout, aby k 17. listopadu 2009 vyhlásil amnestii.

A nemělo jít jen o gesto, ale i o opatření s praktickým dopadem: amnestie by zkrátila trest až tisícům odsouzených, pro něž je v kriminálech čím dál méně místa.

Šlo až o několik tisíc vězňů

Všichni aktéři i dnes o podrobnostech mlčí, mimo jiné také proto, že podle zákona hrozí za vyzrazení amnestie trest. HN se však podařilo z důvěryhodných zdrojů získat informace, jak si Kovářová odpouštění trestů představovala. Její plán ale stejně nakonec nevyšel.

Prezident Klaus jej odmítl. Ostatně se to dalo čekat - za sedm let na Hradě nevyhlásil Klaus hromadnou amnestii ještě ani jednou.

O amnestii začala Kovářová uvažovat krátce poté, co vstoupila loni na jaře do úřednické vlády. Již v červenci obdržela od šéfa vězeňské služby na stůl varovnou zprávu, že kriminály už dlouho nedokážou zvládat nápor vězňů.

Kovářová se tehdy rozhodla, že osloví Klause se žádostí o amnestii - tu může prezident vyhlásit jako jediný člověk v zemi. „Bohužel vám k tomu nemůžu říct nic bližšího. Informace o amnestii patří k utajovaným skutečnostem," říká dnes ministryně Kovářová.

Podle informací HN, potvrzených lidmi, kteří o návrhu věděli, nesla Kovářová na Hrad tři varianty. Lišily se podle toho, kolik vězňů a za které trestné činy by se dočkalo omilostnění. U té nejmírnější šlo zhruba o 1500 lidí, u nejodvážnější až o několik tisíc.

 

ctete-v-pondelnich-hn