Pernes tajil studium na VUML. Rada ústavu totalit znovu projedná konkurz

Ještě než historik Jiří Pernes usedne na místo nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), začíná se jeho křeslo houpat. Důvodem je informace serveru Týden.cz, podle níž Pernes za komunismu studoval v roce 1988 Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML).

Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny AV Oldřicha Tůmy je však hysterie kolem nového ředitele jen dokladem toho, že je ústav naprostou anomálií a zpolitizovanou institucí. "Je to především hračka politiků, kteří nevědí, co s penězi, utrácejí je tímto způsobem a nechtějí, aby jim do toho někdo mluvil," řekl Tůma.

Při výběrovém řízení Pernes skutečnost o svém studiu neuvedl a chybí i v jeho oficiálním životopise. Rada ÚSTR tak bude příští týden znovu hovořit o výběrovém řízení na nového ředitele, předpokládá místopředseda rady Patrik Benda.

"Lehkou váhu tomu nepřikládám. Ještě více mě ale dokonce trápí to, že nám to neřekl. A způsob, jakým to omlouval a relativizoval, se mi zdál poměrně nešťastný. Z tohoto titulu se budeme na radě o tom bavit, co s touto informací. A zdali nějakým způsobem nemění výběrové řízení a celou situaci," řekl Benda. Rada by o Pernesovi měla hovořit 2. března.

Odvolání není na pořadu dne 

Jak zjistily HN, šest ze sedmi členů rady ústavu nemá v úmyslu Pernese kvůli jeho minulosti z čela úřadu sesadit. "VUML je prkotina. Kdybychom měli pronásledovat každého, kdo za minulého režimu nějak studoval marxismus-leninismus, tak bychom nedělali nic jiného, než perzekvovali lidi," řekla členka rady Petruška Šustrová.

"Už jsme jej jako rada jednou zvolili a nic na tom nemůžeme změnit. Nebudu se snažit vyvolávat nové hlasování, a to i když se mi ta skutečnost samozřejmě nelíbí," míní Naděžda Kavalírová, členka rady a předsedkyně Konfederace politických vězňů. Později ale řekla, že usnese-li se rada na novém výběrovém řízení, ona nebude proti.

Historik Pernes, který ústav v minulosti kritizoval kvůli jeho zpolitizovanosti, bude podle rozhodnutí sedmičlenné rady novým ředitelem po Pavlu Žáčkovi, jenž pozici neobhájil. "Je to morální problém budoucího pana ředitele a věcný nebo právní rébus pro radu," řekl Žáček ke studiu Pernese na VUML.

Sám Pernes se hájí tím, že ve svém životopise na VUML prostě zapomněl. Informace vyšla najevo až při náhodné otázce novináře. "Prostě jsem to nepovažoval za důležité. To je stejné, jako proč jsem tam třeba nenapsal, že jsem chodil na prvomájový průvod," řekl HN Pernes s tím, že na večerní kurzy marxismu-leninismu jej povolalo vedení KSČ právě proto, že působil v poměrně vysoké funkci, přitom ale nebyl členem KSČ.

Takové lidi komunisté zvali, aby si doplnili "vzdělání" v marxismu-leninismu nebo třeba ve vědeckém ateismu.

Odmítnout se dalo, ale těžko

Zvolení Pernese zarazilo také švédského antikomunistu a předsedu výboru pro politické záležitosti Parlamentního shromáždění Rady Evropy Görana Lindblada. "Říká, že během komunismu každý musel prostituovat sám se sebou. To není pravda. V této místnosti tu dnes máme mnoho disidentů," řekl Lindblad ve středu na konferenci o zločinech komunistických režimů. "Připadá mi to dost divné, nemůžete mít ďábla jako biskupa," prohlásil.

Rozhodnutí rady o novém řediteli kritizoval rovněž senátor ODS a disident Alexandr Vondra. Podle něj neučinila dobře, když nadřadila projekt nad společenskými aktivitami. 

Podle jistorika Jaroslava Cuchty bylo za minulého režimu složité studium na VUML odmítnout. "Odmítalo se těžko. VUML se bral jako součást běžného života a procházela jím spousta lidí. Pernes byl z titulu své funkce v kádrové nomenklatuře. A KSČ se snažila, aby tam obsazovala lidi, o kterých má nějaké materiály. Byť třeba nebyli vůbec stranicky angažovaní," dodává Cuchta.