Řidič pražské tramvaje na lince číslo dvě, který v pondělí na palubní desku svého vozu umístil nápis Dělnická strana, dostane výpověď. Podnik ale svého zaměstnance nemůže oficiálně propustit kvůli propagaci extremistické strany. Právníci našli oporu v zákoníku práce.
Podle mluvčího Ondřeje Pečeného chtějí výpověď opřít o to, že zaměstnanec nesmí bez souhlasu zaměstnavatele používat výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele. "Podobných ustanovení bychom ale v zákoně mohli najít několik," poznamenal Pečený. Podle něj totiž zaměstnanec svým jednáním také poškodil zájmy dopravního podniku.
Po slabých důkazech, kterými chtěla vláda přesvědčit Nejvyšší správní soud o propojení Dělnické strany s neonacistickým Národním odporem, právníci vlády přitvrdili a jsou přesvědčeni, že napodruhé rozpuštění Dělnické strany výjde. Verdikt by mohl padnout ve čtvrtek.
V obou uskupeních jsou podle právníka Tomáše Sokola často titíž lidé. Předseda strany Tomáš Vandas jakékoliv spojení popírá. Strana má však podle něj nyní 950 členů a vedení nemůže znát přesné životopisy a činnost každého z nich.
Soud se nyní zaměřil na minulost jednotlivých členů, kandidátů a činovníků Dělnické strany. Vláda například prokazovala, že se volební kandidáti DS Jiří Švehlík, Patrik Vondrák, Simona Skoumalová, Mirko Musil, Ladislav Butz a Milan Hroch účastnili veřejných akcí, koncertů a pochodů neonacistických sdružení v Česku i zahraničí.
Další důkaz: trestní minulost členů strany
V takzvaných ochranných sborech Dělnické strany se podle dokumentů předložených vládou objevili další lidé, kteří prý prošli neonacistickými kruhy. Jde například o Tomáše Kebzu, Jiřího Tůmu, Lukáše Roda, Jana Strnada a Petra Knora.
Desítky minut soudního jednání zabralo promítání fotografií, na nichž se objevovaly jednotlivé osoby na různých akcích Národního odporu a dalších uskupení. Některé záběry zachycovaly tetování s nacistickými symboly, na jiných vyfotografovaní lidé zdravili nacistickým pozdravem. Mezi předloženými důkazy se objevily třeba také snímky z maškarního večírku Národního odporu.
Sokol poukazoval na trestní minulost některých členů a příznivců DS. "Není představitelné, že by v jiné politické straně mělo tolik členů, činovníků, aktivistů tolik trestních stíhání pro tolik trestných činů. To není náhoda. Dělnická strana je dlouhodobě a trvale spojena s těmito neofašistickými extremistickými subjekty," uvedl Sokol.
Vandas soudu předložil výpisy z čistých trestních rejstříků některých členů předsednictva. O řadových členech či příznivcích prý nemůže mít přehled. "Já nikoho nelustruji," uvedl Vandas, jenž nyní sám čelí stíhání kvůli jednomu z veřejných projevů.
Vandas také řekl, že bývalý předseda mostecké organizace Dělnické strany Jiří Löschner, souzený v minulosti za různé trestné činy, již svou funkci nezastává.
Stát se nepřipravil. Advokát vytrhával ze spisu důkazy proti Dělnické straně - čtěte ZDE
Sokol nazval pochody Dělnické strany "pokusem o cosi jako pogrom" - čtěte ZDE
Začíná ojedinělý proces. Vláda se podruhé pokouší zrušit Dělnickou stranou - čtěte ZDE
Opět se ale objevil problém s důkazy. Soudce Jan M. Passer, který je zpravodajem, zjistil, že soudu byl dodatečně předán jiný materiál, než jaký je uveden v návrhu. "Domnívám se, že opět došlo k určitému zmatení," komentoval to Passer.
Soudci jsou vůči zástupcům vlády a zmatku v materiálech zatím stále shovívaví, protože celý spis má stovky stránek. Někteří z nich už se ale podle výrazů v jejich tvářích nad několikátým zmatením důkazů trochu pozastavili.
