Na nich přitom přímo závisí nejen doprava a zásobování, ale i životy řidičů či chodců. Jenže: dodavatelé varují, že po čtyřech dnech kalamity se jim sklady rychle vyprazdňují. A doplnit je možná vůbec nepůjde. Navíc předpověď říká, že až do konce ledna budou mrazy, což silnice často mění v ledovku.
„Od patnáctého prosince jsme vyvezli víc jak pět tisíc tun chloridu vápenatého, tedy roztoku, díky kterému sůl na silnicích zabírá. To jsou zásoby, které jsme uložili v létě. Ale rychle se nám tenčí,“ řekl HN Petr Vejtruba, ředitel společnosti Sulsa, která tento roztok dodává pro celou silniční síť v Česku. Posypovou solí pak zásobuje celé Plzeňsko, dálnici D5 a částečně i Prahu.
Ani co se týká samotné soli, není na tom o moc lépe. „V létě jsme uložili 18 tisíc tun a ty jsou téměř pryč. Dovážíme další dodávky, ale vzhledem k tomu, že kalamita postihla téměř celou Evropu, tak je otázka, jak dlouho dodávky vydrží. Teď máme zásoby zhruba na týden. V těchto dnech se všichni modlíme, aby kalamita už byla za námi a aby nepřišla další, “ říká Vejtruba.
Druhý velký dodavatel posypů, Průmyslová spotřební chemie, která sůl dodává do západních, středních i jižních Čech, mluví stejně varovně. „Nestíháme vykrývat poptávku. Od začátku kalamity se nám poptávka zvýšila o čtyřicet procent,“ říká Jana Hradecká, jednatelka společnosti. „Zatím zásoby máme, ale jestli bude zima trvat dlouho, nastane problém. Při takovéhle spotřebě by nám zásoby došly už v únoru,“ říká Hradecká.
Sůl dochází například v Británii i v Německu, chemické firmy se dohadují, kam dodávky poslat dřív. Toho obratně využívají někteří obchodníci. Na svízelné situaci během kalamity chtějí vydělat tím, že obcházejí pořadníky, kupují sůl v jedné zemi a draze prodávají v druhé. A zkoušejí to i v Česku.
„Denně nám volá spousta zahraničních firem, že chtějí koupit sůl. Jsou to stovky tun na mnoho kamionů. Jde často o české společnosti, které chtějí sůl vyvézt třeba do Německa a tam ji prodat,“ říká Hradecká s tím, že všechny tyto „překupníky soli“ odmítají, protože musí dodávat svým smluvním zákazníkům, tedy většinou českým obcím.
„Od doby, co vypukla kalamita, nám denně volají tisíce takových firem. Chtějí sůl určenou pro naše zákazníky koupit a vyvézt ji do Anglie,“ popisuje Lukáš Niemiec z firmy Equus, která patří mezi hlavní dodavatele soli pro české dálnice. I on prý ale překupníky odmítá. Svízelná situace se solí v Česku i v celé Evropě se v lednu zřejmě ještě vystupňuje. Má totiž mrznout. Do konce měsíce se čekají mrazy, které se často budou střídat se srážkami. Je pravděpodobné, že řidiče bude na silnicích trápit ledovka. A posypové soli bude zapotřebí stále víc.
„Od patnáctého prosince jsme vyvezli víc jak pět tisíc tun chloridu vápenatého, tedy roztoku, díky kterému sůl na silnicích zabírá. To jsou zásoby, které jsme uložili v létě. Ale rychle se nám tenčí,“ řekl HN Petr Vejtruba, ředitel společnosti Sulsa, která tento roztok dodává pro celou silniční síť v Česku. Posypovou solí pak zásobuje celé Plzeňsko, dálnici D5 a částečně i Prahu.
Ani co se týká samotné soli, není na tom o moc lépe. „V létě jsme uložili 18 tisíc tun a ty jsou téměř pryč. Dovážíme další dodávky, ale vzhledem k tomu, že kalamita postihla téměř celou Evropu, tak je otázka, jak dlouho dodávky vydrží. Teď máme zásoby zhruba na týden. V těchto dnech se všichni modlíme, aby kalamita už byla za námi a aby nepřišla další, “ říká Vejtruba.
Druhý velký dodavatel posypů, Průmyslová spotřební chemie, která sůl dodává do západních, středních i jižních Čech, mluví stejně varovně. „Nestíháme vykrývat poptávku. Od začátku kalamity se nám poptávka zvýšila o čtyřicet procent,“ říká Jana Hradecká, jednatelka společnosti. „Zatím zásoby máme, ale jestli bude zima trvat dlouho, nastane problém. Při takovéhle spotřebě by nám zásoby došly už v únoru,“ říká Hradecká.
V Evropě platí: sůl nad zlato
Problém je, že Česko nemá vlastní solné doly. Pro celou Evropu jsou jen tři: v Německu, Polsku a Rakousku. Protože kalamita zasáhla hodně států najednou, na sůl se tvoří fronty a rivalita mezi zeměmi se vyostřuje.Sůl dochází například v Británii i v Německu, chemické firmy se dohadují, kam dodávky poslat dřív. Toho obratně využívají někteří obchodníci. Na svízelné situaci během kalamity chtějí vydělat tím, že obcházejí pořadníky, kupují sůl v jedné zemi a draze prodávají v druhé. A zkoušejí to i v Česku.
„Denně nám volá spousta zahraničních firem, že chtějí koupit sůl. Jsou to stovky tun na mnoho kamionů. Jde často o české společnosti, které chtějí sůl vyvézt třeba do Německa a tam ji prodat,“ říká Hradecká s tím, že všechny tyto „překupníky soli“ odmítají, protože musí dodávat svým smluvním zákazníkům, tedy většinou českým obcím.
„Od doby, co vypukla kalamita, nám denně volají tisíce takových firem. Chtějí sůl určenou pro naše zákazníky koupit a vyvézt ji do Anglie,“ popisuje Lukáš Niemiec z firmy Equus, která patří mezi hlavní dodavatele soli pro české dálnice. I on prý ale překupníky odmítá. Svízelná situace se solí v Česku i v celé Evropě se v lednu zřejmě ještě vystupňuje. Má totiž mrznout. Do konce měsíce se čekají mrazy, které se často budou střídat se srážkami. Je pravděpodobné, že řidiče bude na silnicích trápit ledovka. A posypové soli bude zapotřebí stále víc.
