EU? Větší beznaděj, než jsem si myslel, prohlásil Klaus

Prezident Václav Klaus nešetřil ani v době vánočního klidu kritikou Bruselu. Po zkušenostech s českým předsednictví EU, kdy mohl leckde nahlédnout pod pokličku, soudí, že je to s unií ještě beznadějnější, než si kdy myslíval. Prohlásil to v pořadu Partie televize Prima, přestože údajně původně nechtěl ve sváteční den na EU útočit. "Ona je to trošku hra, a to je smutné," uvedl.

Lisabonská smlouva, podle které se bude sedmadvacet evropských států sdružených v EU příští desítky let řídit a kterou Česko ratifikovalo jako poslední členská země, je podle známého euroskeptika Klause dalším nežádoucím krokem k omezení svobody a demokracie v Evropě. Posteskl si, že se snažil tento proces několik let přibrzdit, a přiznal, že už zůstal sám.

Podle Klause ale "není všem dnům konec". Bude další smlouva a bude další boj o ni. Hlavní eurokrati v Bruselu už jistě zase přemýšlí, jak lisabonskou smlouvu posunout ještě dál, protože s ní je spousta eurokratů nespokojeno, řekl prezident. "Exponenti Evropské unie se zabývají nepřetržitě jednou jedinou věcí, posilováním svých pravomocí," zdůraznil.

Klause prý na evropských zasedáních deprimuje, že každou chvíli některý ze sedmadvaceti evropských "potentátů" vstává od stolu, bere k uchu mobilní telefon a volá domů, protože se tam něco stalo. Neustále se dívají na hodinky, protože už spěchají domů. Neboli neberou jednání dostatečně vážně, a tím dávají obrovský prostor těm, kteří v Bruselu zůstávají.

Ti si podle něj vymýšlejí nové a nové lisabonské smlouvy, aby měli pravomocí stále více a aby dojíždění politiků do Bruselu bylo méně a méně důležité, uvedl prezident "V tom je ta základní tragedie toho všeho," dodal.

"Pád vlády byla revoluční věc"

Václav Klause se v nedělním pořadu na Primě vyjadřoval také k domácí situace. Za nejvýznamnější vnitropolitickou událost letošního roku považuje Klaus březnový pád vlády premiéra Mirka Topolánka.

Bylo to vůbec poprvé v novodobé české historii po roce 1918, kdy se opozici podařilo vládě nedůvěru vyslovit. Byla to ústavně "revoluční věc", řekl v dnešním pořadu Partie televize Prima prezident.

Za malý zázrak ale Klaus považuje to, že vláda založená na tak labilních proporcích v parlamentu, kdy už dlouhou dobu neměla ve sněmovně většinu, přežila až do jara 2009. Bylo podle něj jasné, že když opozice opakovala pokus o svržení vlády každé dva tři měsíce, tak se to "asi nemohlo nestát".

Vláda Jana Fischera je podle Klause navzdory všem deklaracím politická. Dohodly se na ní politické strany na bázi velké koalice a její členové jsou politicky uvažující, i když nejsou špičkovými politiky. Za nejméně politického Klaus považuje ministra financí Eduarda Janotu.

Prezident také odmítl spekulace, podle nichž mohl jmenovat svou úřednickou vládu. Není to podle něj v české ústavní tradici a bylo by nesmírně těžké vybrat pro ni vhodné úředníky. Velkokoaliční dohodu považuje za normální postup. Čas také podle něj potvrdil, že to byl postup správný, protože vláda chod ekonomiky a společnosti standardním způsobem ovládá.

Klaus ale považuje za nešťastné, že se volby nekonaly letos v říjnu a nakonec byly odloženy na květen příštího roku. Ústavní soud tak podle něj zasadil politické scéně velkou ránu. Radovaly se z toho snad jen malé politické strany, míní prezident.

Dlouhodobě považuje rozhodnutí Ústavního soudu za potvrzení toho, že narůstá "soudcokracie" v Česku, Evropě i v celém západním světě. Soudcovská moc se podle něj vměšuje do věcí, které jí nepřísluší. "Takže to je ta dlouhodobá věc, která mě trápí," dodal prezident.