Prezidenta Václava Klause na Národní třídě, kam zavítal dopoledne, uvítalo nespokojené pískání i oslavné skandování jeho jména. Městští strážníci také museli uvolňovat Klausovi cestu při odchodu od památníku studentské demonstrace ze 17. listopadu 1989.

Společně s prezidentem položili věnce k památníku také premiér Jan Fischer a pražský primátor Pavel Bém.

Podle zpravodajky ČTK na místě bylo hvízdání Klausových odpůrců během prezidentova příchodu ohlušující. Někteří lidé vykřikovali, že prezident znesvěcuje památník a nemá zde co dělat. Klausovi odpůrci nesli vlajky Evropské unie či transparenty s nápisy jako "Klaus není náš prezident - studenti 89" nebo "Venouše do koše". Ten byl zjevně analogií hesla sametové revoluce "Jakeše do koše", které vyzývalo k odvolání tehdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše.

Prezidentovi stoupenci naopak hlasitě skandovali heslo "Ať žije Klaus". Byli mezi nimi příznivci euroskeptické Strany svobodných občanů a zřejmě i členové iniciativy Dost s transparenty "Dost bylo EU" nebo "EU dělá zákony bez nás".

Prezident varoval před zhoubnými ideologiemi 

Výročí studentské manifestace při pohřbu Jana Opletala 17. listopadu 1939 a studentského pochodu, který odstartoval sametovou revoluci 17. listopadu 1989, jsou propojena. V projevu u Hlávkovy koleje v Praze to řekl prezident Václav Klaus.

Ve svém vstoupení varoval, že se stále rodí nové zhoubné ideologie, které mají stejné základní charakteristiky, jako měly nacismus a komunismus.

Klaus označil obě výročí za "dva nejdůležitější 17. listopady 20. století". Zdůraznil, že studentský pochod v roce 1989, který smrt Opletala za nacistické okupace připomínal, přímo vedl ke konci komunistického režimu.

Prohlásil také, že jako hlavní poučení ze 17. listopadu 1939 si odnáší vědomí, že se neustále mohou rodit nebezpečné ideologie. Ty prý mohou být méně přímočaře agresivní než nacismus nebo komunismus, spojuje je s nimi ale víra v jedinou spásnou myšlenku a snaha prosadit tuto myšlenku za každou cenu.

Na mezinárodní konference Cesta z okovů k 20. výročí pádu totalitního režimu v Československu, která dopoledne začala v prostorách Senátu, vystoupil s projevem premiér Jan Fischer, bývalý prezident Václav Havel a další osobnosti tzv. sametové revoluce.

"Benda, Dostál, Kemr, Seifert i moje žena Olga"

Václav Havel vyzdvihl osobnosti, které za komunismu usilovaly o svobodu a v současnosti již nežijí. Individuálně vyjmenoval desítky lidí z nejrůznějších oblastí, například politiky Václava Bendu, Pavla Dostála, muzikanta Milana Hlavsu, herce Josefa Kemra a Rudolfa Hrušínského staršího, básníka Jaroslava Seiferta a také svoji první manželku Olgu Havlovou.

Havel uvedl, že tito lidé pocházeli z různého prostředí a měli i různé názory, avšak šlo jim o tytéž ideové hodnoty. "Navazovali na dílo bojovníků za svobodu z dřívějších desetiletí," řekl bývalý prezident a někdejší disident Havel.

Fischer: Formálně vše demokraticky funguje

"Jestliže ovoce našeho stromu svobody a demokracie někdy lidem chutná poněkud trpce, asi něco v nepořádku je. Růst násilí, sobectví, xenofobie, rasismu a na druhé straně opětné uzavírání se do sebe, odklon od zájmu o věci veřejné, mají svůj původ v dysfunkcích demokracie," řekl kromě jiného premiér Jan Fischer na konferenci Cesta z okovů k 20. výročí pádu komunismu.

Formálně podle něj v Česku fungují všechny instituce svobodné a demokratické společnosti, "jen vždy nemají ten správný a očekávaný obsah". Bez skutečného citu, bez svobody a demokracie a bez citu pro morálku tyto instituce zůstávají prázdným obalem," uvedl premiér.

Morálku označil za spolehlivou střelku, "která nám vždy ukáže, zda jdeme správným směrem, či zda se točíme v bludném kruhu, nebo se dokonce vydáváme zpět". Pokud lidé, ústavní činitelé a politické strany neunesou břímě odpovědnosti dané současnou dobou, "pak nám i dnes hrozí návrat zpět", varoval.

Topolánek: Ne vše děláme dobře

Demokracie v Česku po 20 letech ještě není ukotvená. Je třeba sázet na mladé lidi a pracovat s nimi, protože jsou šancí pro tuto zemi. Novinářům to řekl předseda ODS Mirek Topolánek, když položil květiny a zapálil svíčku v Praze na Národní třídě u památníku studentské demonstraci ze 17. listopadu 1989.

"Víc než kdykoli předtím za těch 20 let cítíme, že země je ještě nezralá, že demokracie tady zdaleka není tak ukotvená, jak bychom si přáli. Že svoboda je květinka, kterou je nutno zalévat," prohlásil Topolánek, který k památníku přišel se svým synem Nicolasem. Na místě se bavil i s několika přihlížejícími lidmi a připomněl, že na Národní třídu chodí každoročně.

Šéf občanských demokratů také řekl, že 17. listopad vnímá spíš jako výročí, které má připomenout, že "zdaleka ne všechno děláme dobře".

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist