Lisabonskou smlouvu by měla zachránit dvě slova a jedna čárka

"Česká výjimka z aplikace evropské listiny základních práv v lisabonské smlouvě má být obecná. Mělo by jít o slova Česká republika a o čárku, která by se přidala k polské a britské výjimce," řekl na zasedání sněmovního výboru pro evropské záležitosti ministr Štefan Füle. Výjimkou podmiňuje ratifikaci lisabonské smlouvy k reformě EU prezident Václav Klaus.

Je cítit určitý optimismus

Na říjnovém zasedání Evropské rady by podle Füleho měly hlavy států a předsedové vlád sedmadvacítky slíbit, že česká výjimka bude při nejbližší změně evropského primárního práva schválena. "O věci se ale stále jedná," zdůraznil Füle. "Vedou se (jednání) o konkrétní formě a obsahu na úrovni pana prezidenta, pana premiéra a švédského předsednictví," uvedl ministr. Jednání jsou podle něho "konstruktivní", je cítit "určitý optimismus".

Podle mluvčího českého prezidenta Radima Ochvata je prezident Klaus blízko dohodě se švédským předsednictvím o tom, jak vyřešit jeho požadavek k lisabonské smlouvě. Dostal od Švédska návrh, který odpovídá jeho představě a je možné s ním pracovat, uvedl Hrad v tiskovém sdělení.

To těší švédské předsednictví - Klausova aktuální slova o unii a Lisabonu označilo za "vstřícná" a slíbilo, že s návrhem bude pracovat na nadcházejícím summitu EU.

Jak se zachová Slovensko? 

"Smlouva, která by měla od příštího roku platit, nebude jiná, než o které hlasovala sněmovna a Senát," zdůraznil Füle. Hovoří se o tom, že irské požadavky a česká výjimka se budou ratifikovat v souvislosti s přístupovými smlouvami s Chorvatskem.

Slovenský premiér Robert Fico ale prohlásil, že jeho země bude výjimku pro Prahu blokovat, pokud mu nebude poskytnuta také. Česká republika s východním sousedem podle Füleho přímo o textu nejedná. Ministr ale doufá, že se Slovensko na summitu EU zachová tak, aby česká podmínka byla splněna a otevřela se cesta k ratifikaci lisabonské smlouvy v ČR.

Evropský summit se uskuteční 29. a 30. října. Jen dva dny před ním bude o souladu lisabonské smlouvy s českou ústavou rozhodovat Ústavní soud. Klaus svou podmínku vysvětluje obavami z možných majetkových nároků sudetských Němců. "Ten text (výjimky) bude opravdu obecný, já nepředpokládám, že by tam byla jakákoli specifická a konkrétní zmínka, která se objevuje jako ten argument, proč se o tomto doplňku, o této podmínce bavíme," dodal Füle.

Na summitu EU se podle Füleho nebude příliš hovořit o nové Evropské komisi. "Vůle většiny států sedmadvacítky je rozhodovat o EK až podle lisabonské smlouvy," uvedl ministr. "Klíč, kdy se téma na radu vrátí, drží Česká republika," podotkl. ČR je posledním státem EU, který ještě smlouvu neratifikoval. Klaus čeká i na rozhodnutí Ústavního soudu o jejím souladu s českou ústavou.