Po zelených a KDU-ČSL zveřejnila i TOP 09, jak bude postupovat v případě, že by prezident Václav Klaus odmítal i nadále podepsat Lisabonskou smlouvu. Strana se chystá předložit ústavní zákon, který umožní ratifikaci dokumentu, na kterou čeká celá Evropská unie.
"Doufám, že děláme zbytečnou práci," prohlásil šéf politického subjektu Karel Schwarzenberg, který tím dal najevo, že doufá, že prezident nakonec podepíše. "Byli bychom velice vděčni, kdybychom tento krok dělati nemuseli," doplnil bývalý ministr zahraničí.
Šéf TOP 09 se případné stížnosti nebojí
Podle Schwarzenberga by byl návrh zákona jednorázový. Lídr TOP 09 připustil, že by bylo možné takovou úpravu napadnout u Ústavního soudu, který v září zrušil jednorázový ústavní zákon o zkrácení funkčního období sněmovny. "Samozřejmě každý takový zákon může být zrušen. Nicméně člověk se musí pokusit, aby umožnil normální politické procesy," řekl lídr TOP 09.
Podle informací ČTK návrh počítá s převedením kompetence na někoho jiného než prezidenta. Skutečnost, že Klaus dokončení ratifikace oddaluje, podle Schwarzenberga poškozuje obraz Česka v zahraničí.
Lidovci by určili lhůty, dokdy má prezident podepsat Lidovci uvažují o tom, že by se změnila ústava tak, aby prezident měl uloženu jasnou lhůtu, dokdy musí dokument podepsat, napsal týdeník Respekt. Ve stávající úpravě konstituce není výslovně uvedeno, dokdy hlava státu musí dokončit ratifikaci jakékoli mezinárodní, tedy i Lisabonské smlouvy. Autoři ústavy argumentují, že z jejího ducha vyplývá, že „neprodleně“ po jejím úspěšném odsouhlasení parlamentem. Prezident ale sází na vágní formulaci s tím, že tak činit nemusí. Kdyby mu nyní poslanci a senátoři - je k tomu ale potřeba jejich ústavní většina - lhůty zpřesnili, třeba na týden po schválení smlouvy, musel by prezident neprodleně konat. Kdyby tak neučinil, přešla by jeho pravomoc na premiéra. Dokument by tak začal platit v řádu dní po změně ústavy, protože tu jde o úpravu procesních pravidel a ta nová lze použít okamžitě i na smlouvu v běhu, aniž by tenhle krok bylo možné kvůli „retroaktivitě“ napadnout u Ústavního soudu. |
Zelení se na rozdíl od TOP 09 už rozhodli vyrazit trochu jinou cestou a na Klause chystají kompetenční žalobu u Ústavního soudu. Hypoteticky by mohl být výsledek v obou případech podobný, místo prezidenta by lisabonskou smlouvu podepsal například premiér.
Česko je poslední zemí EU, která lisabonskou smlouvu zatím neratifikovala. Prezident, který patří mezi odpůrce dokumentu, ale zatím nemůže smlouvu podepsat, protože se Ústavní soud na podnět senátorů, převážně z ODS, zabývá jejím souladem s ústavou. Rozhodovat by o ní měl v úterý.
Zelení počkají na summit EU
Klaus nicméně podmínil svůj podpis vedle souhlasu Ústavního soudu také výjimkou pro Česko z listiny základních práv EU, která je s lisabonskou smlouvou spojena. Prezident se obává, že by listina mohla umožnit prolomení Benešových dekretů a otevřít cestu pro majetkové požadavky lidí odsunutých z bývalého Československa po druhé světové válce.
Když summit Evropské unie 29. a 30. října nepřinese řešení Klausových požadavků, tak zelení žalobu k Ústavnímu soudu podají. "Ve chvíli, kdy se Evropská rada s touto záležitostí nevypořádá nějakým jednoduchým usnesením, v tom případě podáme jako zelení kompetenční stížnost k Ústavnímu soudu. Ten by měl v této věci podle nás jasně konstatovat, že není v tuto chvíli pravomocí prezidenta z Ústavy takovéto podmínky vznášet,“ řekl na začátku týdne Rádiu Česko místopředseda Strany zelených Martin Ander.
„Prezident má buď možnost podepsat, tak, jak mu ukládá Ústava, anebo, pokud nepodepíše, potom samozřejmě počítat se všemi důsledky, které to má. Jeho úmyslná nečinnost v této věci znamená úmyslné jednání v rozporu s demokratickým právním řádem České republiky," řekl Ander.
Zelení chystají kompetenční žalobu. Na Klause by se čekat nemuselo - čtěte ZDE
Podpis by byl vlastizrada, hlásali příznivci Klause. Opůrci zase chtěli jeho demisi - čtěte ZDE
"Kompetenční žaloba je jednoduší a rychlejší cestou k vyřešení té věci, než je rozběhnutí celého kola podpisů a nových ratifikací v zemích Evropské unie nebo vyhlašování referenda a záležitosti s tím spojené. Já bych to považoval za nejsnazší cestu," myslí si Ander.
Premiér Jan Fischer už v pondělí popřel informace některých médií, že by vláda na Klause připravovala kompetenční žalobu kvůli jeho neochotě ratifikovat smlouvu. Podle Fischera jednání s Hradem pokračují a hledá se na nich znění textu, který má naději být průchodný na zasedání evropské rady.
V kompetenčním sporu jde o vyjasnění kompetencí - například zda prezident může Lisabon blokovat svým nepodpisem, ačkoli tu má roli víceméně notáře. V případě verdiktu „nemůže“ by Ústavní soud mohl kompetence převést z hlavy státu na premiéra. Kdyby to tribunál udělal, premiér by mohl smlouvu ihned podepsat, a tím by její ratifikace byla dokončená.
