Topolánek se obul do Sazky, její vedení je podle něj neschopné

Vše začalo tvrzením, které přinesl server Aktuálně.cz, podle něhož Mirek Topolánek jako někdejší premiér a bývalý ministr školství Ondřej Liška nechali Sazku sledovat Bezpečnostní informační službou. Oba politici se od toho vzápětí distancovali a záhy tuto informaci popřel i mluvčí BIS.

Protože však tato aféra dál žije svým životem, reagoval na ni v pátek Mirek Topolánek s prohlášením, které podle jeho slov nepochází z dílny BIS, ale z informací dostupných z veřejných zdrojů.

Největší hříchy

Topolánek zformuloval prohlášení do několika bodů: Ještě před výstavbou Sazka Arény generální ředitel Aleš Hušák slíbil, že její výstavba nebude mít vliv na schopnost Sazky hradit sportovním svazům 1 miliardu korun ročně.

Dnes sportovní svazy zvyšují svoje požadavky na státní rozpočet, protože jim Sazka neodvádí platby ve slíbené výši.

Zisk Sazky je v trvalém poklesu. V roce 2006 dosahoval 1,7 miliardy korun, v roce 2007 – 1,4 miliardy a v roce 2008 – 1,25 miliardy, přičemž podle odhadů v roce 2009 bude tento pokles nadále pokračovat.

Na to, aby Sazka kryla své závazky vůči sportu, svůj rozvoj, dluhy a úroky, potřebuje vydělávat přibližně 2 miliardy korun ročně. Dnes jí chybí téměř 1 miliarda.

Proč se to stalo

Jako důvody toho stavu Topolánek uvedl:

Megalomanské investice Sazky mají zásadní negativní vliv na hospodaření Sazky a na její schopnost plnit závazky vůči sportovním svazům.

Stavba Sazka Arény, za kterou Sazka utratila více než 10 miliard korun, přičemž náklady na podobné, srovnatelné projekty v civilizovaných zemích dosahují maximálně 3 – 4 miliardy tak, aby byl projekt provozuschopný.

Jen splátky úroků z úvěrů na Sazka Arénu stály do dnešního dne více než 3 miliardy korun.

Úroky, které Sazka platí za svoje dluhy, představují 0,5 miliardy korun ročně.

Společnost Bestsport, provozovatel Sazka Arény, stála Sazku již 1,5 miliardy korun a její kumulovaná ztráta tvoří 0,7 miliardy.

Nelze opomenout neproduktivní a ztrátové investice mimo hlavní zaměření Sazky, jako např. nákup zámečku, nepotřebných pozemků nebo vinařství.

Od roku 2006 za celou dobu splácení dluhopisů, dokázala Sazka splatit z původní jistiny ve výši 215 milionů eur pouhých 6 milionů. Svými splátkami v podstatě jen vykrývala úroky, ne však jistinu, přičemž samotné splátky realizovala jen na úkor dalšího zadlužování.

Topolánek zmínil i tzv. video loterijní terminály, které „očividně selhaly“, i pokusy o nepodařené zahraniční akvizice.

Topolánek z toho usuzuje na jediné – jde o „jasné selhání a nekompetentnost vedení společnosti Sazka i jejích statutárních orgánů“. „Vyzývám proto, aby generální ředitel společnosti nechal provést nezávislý audit Sazky. Zároveň vyzývám NKÚ, aby provedl kontrolu hospodaření společnosti Sazka i samotné haly. Vyzývám zároveň všechny ostatní politické strany, aby vyvinuly tlak na co nejrychlejší pojmenování příčin, proč Sazka není schopna plnit povinnosti vůči sportovním svazům,“ uvedl Topolánek