Vláda chce snížit platy ústavních činitelů o 4 procenta. Paroubek trvá na pětině

Platy ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců by měly být příští rok o čtyři procenta nižší. Shodla se na tom vláda. Návrh původně počítal se snížením platů ústavních činitelů až o 20 procent. Už ráno vláda navrhla zdanit náhrady ústavních činitelů. Návrh na snížení platů poslanců, soudců a dalších činitelů vláda pošle do sněmovny souběžně s takzvaným Janotovým balíčkem úsporných opatření.

Místopředseda ODS Petr Nečas v pondělí uvedl, že takové návrhy považuje spíš za populistický folklor. V celkovém objemu rozpočtu jsou tyto položky podle něj zanedbatelné. Nečas na tiskové konferenci ODS, která předcházela rozhodnutí vlády, také poznamenal, že už nyní mají ministři nižší platy než jejich náměstci a poslanci nižší než ředitelé odborů na ministerstvech. 

Paroubek chce snížení platů o pětinu 

Snížení platů ústavních činitelů  o čtyři procenta je ale podle sociální demokracie málo.

"ČSSD chce svým původním návrhem na snížení platů ústavních činitelů a soudců o 20 % jasně deklarovat, že v době krize musí politici začít s úsporami především sami u sebe", uvedl v tiskovém prohlášení Jiří Paroubek. "Vnímáme to jako zřetelné gesto společenské solidarity," vysvětlil.

Osobně prý proto ve sněmovně předloží návrh na snížení platů o pětinu, a to bez ohledu na návrh ministra financí Janoty. 

Poslanci snížení platů zřejmě schválí 

V pondělní anketě ČTK, ještě před rozhodnutím vlády, poslanci slíbili, že podpoří snížení platu ústavním činitelům i o 20 procent a zdanění poslaneckých náhrad. Všichni bez rozdílu na stranickou příslušnost poukázali na to, že rozpočet toto opatření nezachrání, ale chtějí jít příkladem, jak v krizi šetřit.

Kromě ČSSD podporuje snížení platů i strana bývalého ministra financí Miroslava Kalouska TOP 09. "Státní fiskál to nezachrání. Ale v okamžiku, kdy šetří úplně všichni, kdy se musí zaměstnanci ve firmách smiřovat s poklesem platu, aby si udrželi své pracovní místo, a kdy by politici měli vysvětlovat nezbytnost úspor, je zapotřebí, aby šetřili sami u sebe," řekl Kalousek. "Považuju to za férové ve vztahu k tomu, že se o čtyři procenta sníží i platy ve státní správě," dodal.

Pro snižování platů a zdanění náhrad jsou i zelení. Podle nich by se omezení mělo vztahovat i na komunální politiky. "Jestli mají občané pochopit, že situace je vážná a má se šetřit, tak by měli jít ústavní činitelé příkladem. Podle mě by to mohlo jít dál až na krajské a místní zastupitele a starosty," řekl předseda sněmovní frakce zelených Přemysl Rabas. Snížení platů ústavních činitelů považuje za symbolický krok. "Jde jenom o miliony, mělo by se začít šetřit u státních zakázek, tam jsou miliardy," dodal.

Pro jsou i komunisté. Podle jejich místopředsedy Jiřího Dolejše to sice rozpočet nezachrání, ale poslanci a další ústavní činitelé by měli jít příkladem.

Soudci: K úsporným opatřením už dávno přispíváme

Mezi ústavní činitele patří i soudci, kterým se snížení platů vůbec nelíbí. Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník ČTK řekl, že soudci mají už dva roky zmrazený růst platů, zatímco ostatním státním zaměstnancům platy stoupaly. "My k těm úsporným opatřením už dávno přispíváme," řekl Lichovník.

Lichovník uvedl, že na rozdíl od poslanců a senátorů nemají jinou možnost příjmů peněz. Politici podle něj dostávají peníze například za účast v různých dozorčích radách.