Rakouské peníze nejspíš rozhodly spor, kudy povede dálnice na Vídeň

Poslední část rakouské dálnice A5 v úseku Poysbrunn - státní hranice s Českou republikou bude hotova do roku 2013. Peníze na dostavbu úseku, který se v Mikulově napojí na připravovanou českou rychlostní silnici R52, už vyhradila rakouská vláda jako součást protikrizových opatření.

Agentuře ČTK, která o tomto kroku rakouské vlády informovala, to potvrdila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Bude to vůbec poprvé, co se čeští motoristé budou moci dostat po silnicích dálničního typu přímo z Prahy do Vídně.

Rozhodli Rakušané za nás?

Silnice R52 patří k nejkontroverznějším dopravním stavbám v regionu. Zatímco rakouský parlament už v roce 1999 novelou zákona rozhodl vést dálnici A5 na Mikulov, na české straně se několik let vedly spory o to, zda rozšířit stávající silnici I/52 z Brna do Mikulova, nebo využít dálnici D2 z Brna do Břeclavi a odtud postavit přípojku na státní hranice.

Variantu přes Břeclav dlouhodobě prosazují ekologové a Strana zelených, kteří se bojí poškození přírody u Novomlýnských nádrží a Chráněné krajinné oblasti Pálava. Ministerstvo dopravy a Jihomoravský kraj naopak léta připravovaly trasu přes Mikulov, která je podle nich levnější a přírodě uškodí méně než stavba úplně nové silnice u Břeclavi.

Loni vydala česká vláda usnesení, podle kterého se budou stavět obě varianty. Silnice R52, která má stát kolem deseti miliard korun, by se měla začít stavět už příští rok a má být dokončena v roce 2014. ŘSD chce ještě do konce letošního roku získat územní rozhodnutí na dvě ze tří etap výstavby R52 z Pohořelic do Mikulova.

"Rozhodnutí o termínu dokončení rakouské severní dálnice nás tak trochu zavazuje k tomu, abychom dále postupovali v nastoleném tempu," uvedl generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík.

Spory a žaloby

Přípravy R52 provází od počátku řada sporů a žalob. Zatím poslední a nejdůležitější nyní projednává Nejvyšší správní soud v Brně. Má posoudit, zda byl územní plán Břeclavska, ve kterém je koridor R52 vyznačen, schválen podle zákona. Krajská radní Anna Procházková očekává, že soud pochybení neshledá.

V případě, že soud územní plán Břeclavska zruší, mohou územní řízení stavby postupovat podle platných územních plánů obcí, přes jejichž katastr silnice prochází. To se podle Procházkové týká především bezproblémové první a třetí etapy.

Prostřední etapa, která nemá podporu dotčených obcí, by mohla pokračovat až na základě krajských zásad územního rozvoje, které jsou nadřazeny územním plánů obcí i vyšších územních celků. Dokument by měli krajští zastupitelé schválit do konce letošního roku.