Obhájkyně Ludmily Brožové-Polednové, bývalé prokurátorky z procesu s Miladou Horákovou, podá odvolání proti rozsudku, kterým v listopadu Městský soud v Praze poslal někdejší prokurátorku na osm let do vězení.
Advokátka Zdeňka Havlíková to potvrdila ČTK. "Lhůta na podání odvolání je osm dní. Rozsudek jsme obdrželi minulý týden a odvolání podáme," uvedla Havlíková. Případ se tak dostane k Vrchnímu soudu v Praze.
Ludmila Brožová-Polednová byla odsouzena za účast v zinscenovaném procesu s političkou Miladou Horákovou z roku 1950. Tím se podle rozsudku dopustila vraždy ve spolupachatelství na více osobách. Horáková byla jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech, spolu s ní byli odsouzeni k trestu smrti další tři lidé.
Šestaosmdesátiletá Polednová se nynějšího líčení vůbec neúčastnila kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Šlo přitom o historicky první soudní jednání s účastníky procesu v případu Horákové.
Morální odsouzení činu
Soudce Petr Braun už při vynesení rozsudku konstatoval, že Polednová si zřejmě z trestu neodsedí ani den. Zdůraznil ale důležitost morálního odsouzení zločinu, který označil za justiční vraždu.
Polednová prostřednictvím své obhajoby tvrdila, že o zmanipulování procesu nevěděla a věřila ve vinu odsouzených. V době soudu jí bylo 29 let. Za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala právnickou fakultu.
Soudce ale v rozsudku konstatoval, že bývalá prokurátorka nebyla jen pasivním svědkem událostí, ale jedním z článků řetězu, který umožnil fyzickou likvidaci odpůrců režimu prostřednictvím justičního aparátu.
Podle tehdejšího zákona měla jako zástupce státu využít všech prostředků ke zjištění pravdy a snažit se odstranit případné nesrovnalosti. Právě to ale podle soudu neudělala. Podle Brauna si byla vědoma toho, že o vině Horákové již předtím rozhodly mimosoudní orgány a že celý proces má jen vyvolat dojem zákonnosti.
Z historických dokumentů například vyplynulo, že obžalovací spis konzultovali prokurátoři s ministerstvem vnitra a poté byl předložen k politickému schválení.
Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty.
Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávala důležité informace.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist