Prezident Václav Klaus se vyjádřil k osobě bývalého premiéra a dlouholetého guvernéra ČNB Josefa Tošovského. Tošovský v osmdesátých letech 20. století spolupracoval s komunistickou StB a byl členem KSČ, což během své "druhé" kariéry po roce 1989 tajil, upozornila MfD.


Klaus zdůvodňuje, proč Tošovského v roce 1990 jmenoval šéfem Státní banky Československé (SBČS) (předchůdkyně dnešní ČNB), ačkoliv před listopadem udělal v SBČS kariéru a působil rovněž v Londýně.


"Jména (navržená komunistickou Adamcovou vládou) pro mne byla nepřijatelná a v nepopsatelné rychlosti jsem musel z existujících bankéřů najít jména jiná. Přišel jsem i na Josefa Tošovského a za zmínku stojí snad i to, že nebyl mezi jmény, navrženými předcházejícím režimem," citoval deník prezidenta.


"Tošovský ke komunistickému režimu přiměřeně loajální byl, ale vypadalo to tak, že si striktně drží svou odbornost. Striktně odborně se konec konců choval i v první polovině 90. let. O druhé polovině 90. let bych už to říci nemohl. Nic jiného jsem o něm nevěděl, institut lustrací tehdy samozřejmě neexistoval. To, že bez problémů "prošel" v dalších obdobích lustracemi, jsem nijak nezkoumal a ani to nebylo v mé pravomoci," dodal Klaus.


Že Tošovský prošel lustracemi Klaus podrobněji nekomentoval. Uvedl pouze, že to byla starost "tehdejšího prezidenta republiky a tehdejšího ministra vnitra".


Polistopadový bankovní sektor a agenti StB
Tošovský se po roce 1989 v ČNB obklopoval někdejšími spolupracovníky StB nebo vlivnými kádry KSČ. Ještě v roce 1997 dělal Tošovskému coby šéfovi centrální banky poradce Jiří Bruk, evidovaný jako agent StB s krycím jménem Kubr. A šéfkou personálního odboru ČNB byla do roku 2001 někdejší vysoce postavená funkcionářka KSČ Věra Nepimachová, upozornil deník MfD.


Podle znalce poměrů v centrální bance Milana Reha je dokonce možné, že řada polistopadových bank, které pak zkrachovaly, využívala kontaktů z minulosti. Třeba s pádem Kreditní banky Plzeň a Agrobanky je spojována finanční skupina Motoinvest, jejímuž šéfovi Pavlu Tykačovi dělal počátkem devadesátých let poradce Svatopluk Potáč, poslední komunistický šéf centrální banky, uvedl deník.


"Když nám Potáč v prosinci 1989 oznamoval, že po něm bude novým předsedou SBČS Tošovský, nikdo tomu nechtěl věřit. Ale Potáč už dopředu říkal, že je to domluvené s Občanským fórem Václava Havla," citovala MfD Reha.


Bankovní licence, které Tošovský rozdával, dostala podle MfD třeba Banka Bohemia, kterou vedl důstojník StB Jiří Čadek. Zkrachovalou Českou banku zase vedl Ivan Fišer, který je synem někdejšího vysoce postaveného pracovníka SBČS Františka Fišera.


Za Tošovského éry padla řada bank. Ztráty se pak musely hradit ze státního rozpočtu. V únoru 2001 šéf bankovního dohledu ČNB Pavel Racocha oznámil, že celkové náklady na stabilizaci bankovního sektoru převýšily 300 miliard korun.