Podle civilní rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace - ÚZSI) nebyl bývalý premiér a někdejší dlouholetý guvernér České národní banky Josef Tošovský spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti (StB). "Pokud by pan Tošovský byl oficiálním spolupracovníkem StB, objevil by se ve vydaných seznamech," sdělil mluvčí rozvědky Bohumil Šrajer.
Mladá fronta Dnes přinesla informaci, že Tošovský byl ideovým spolupracovníkem bývalé komunistické rozvědky, která byla součástí StB. Do kontaktu s tajnou bezpečností se prý dostal z titulu své funkce v říjnu 1986, kdy působil jako poradce předsedy Státní banky československé (SBČS). Podle deníku to vyplývá z dobových dokumentů, které léta ležely jako nezpracované archiválie ve spisovnách ministerstva vnitra.
Tošovský jakoukoli spolupráci s StB popírá. Z dokumentů podle MfD vyplývá, že Tošovský během své aktivní spolupráce nikoho neudal a úmyslně nepoškodil tak, aby ho pak StB pronásledovala. Kromě desítek odborných analýz prý pomohl StB s vyhodnocením některých zahraničních návštěv v bance. Některé analýzy vypracoval Tošovský podle MfD i pro nejvyšší vedení KSČ.
Šrajer popřel, že by zveřejněné dokumenty unikly právě z rozvědky, která materiály spravuje. Rozvědka zpřístupňuje pouze svazky vedené na spolupracovníky komunistické špionáže. Ostatní materiály, kam patří i dokumenty týkající se Tošovského, ale považuje za archiválie a otevřít lze pouze ty starší třiceti let.
Podle oslovených historiků a odborníků je nejpravděpodobnější, že informace pocházejí ze Slovenské republiky, která při rozdělení společného státu získala kopie některých dokumentů StB.
V souvislosti s kauzou se také objevily názory zpochybňující Tošovského bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu.
Ředitel NBÚ Dušan Navrátil uvedl, že v případě pochybností může konkrétní prověrku zkontrolovat speciální parlamentní komise pro kontrolu NBÚ.
