Ačkoli ČSSD a KSČM letos spolu získaly ve sněmovních volbách pouze 45,1 procenta hlasů, kdežto ODS, KDU-ČSL a Strana zelených dohromady téměř 49 procent hlasů, obě skupiny mají po stovce poslanců. Může za to výpočet rozdělení mandátů mezi strany, které ve volbách získaly více než pět procent hlasů za celou republiku.


Počet krajských mandátů záleží na počtu voličů, kteří v regionu přišli k volbám. Zatímco Prahu bude v dolní komoře zastupovat 25 poslanců, tedy rovná osmina všech členů dolní komory, obyvatelé nejmenšího Karlovarského kraje budou mít jen pět poslanců.


Pro výpočet mandátů pro strany se používá d'Hondtova metoda. Při propočtu je nutné nejdříve zjistit, kolik mandátů se bude v daném kraji rozdělovat. Celkový počet hlasů (letos 5,348.976) se vydělí celkovým počtem mandátů (200 poslaneckých křesel) a vyjde takzvané republikové mandátové číslo (letos 26.745). Zjednodušeně lze říci, že 26.745 odevzdaných hlasů zaručilo regionu jeden mandát a násobek tohoto čísla každý další. Například v Libereckém kraji bylo odevzdáno 215.510 hlasů, což pro region znamenalo zisk osmi mandátů.


mandaty_2006_250x155.jpgDále se postupuje tak, že počet hlasů získaných jednotlivými stranami v kraji se postupně dělí řadou po sobě jdoucích přirozených čísel (1,2,3,4...). Získané výsledky se seřadí podle velikosti a strana, které patří největší číslo, dostane první mandát. Strana, které patří druhé největší číslo, získá druhý mandát. Tímto způsobem se postupuje tak dlouho, dokud nejsou přiděleny všechny mandáty v kraji.


Občanští demokraté dostali v Libereckém kraji 83.647 hlasů, ČSSD 63.181 hlasů, KSČM 24.823 hlasů. Tyto počty hlasů jsou tedy postupně děleny čísly 1,2,3,4... U ODS tak vzniká řada 83.647; 41.824; 27.883; 20.911... u ČSSD 63.181; 31.591; 21.061; 15.796... u KSČM 24.823; 12.412; 8275...


Podle velikosti těchto čísel jsou přidělovány daným stranám mandáty, kterých je k dispozici osm. ODS získává čtyři mandáty, sociální demokraté tři mandáty, komunisté jeden a Strana zelených, která v kraji získala 20.646 hlasů, už na mandát nedosáhla. Poslední osmý mandát připadl ODS, která měla ve své číselné řadě na čtvrté pozici číslo 20.911.


Hlavní předností d'Hondtovy metody je, že se všechny mandáty přidělí v jednom kole. Dříve používaná Hagenbach - Bishoffova metoda byla zjednodušeně řečeno dvojkolová, přičemž o obsazení mandátů přidělených straně v druhém kole rozhodovalo vedení strany, tedy ne přímo voliči, což bylo někdy terčem kritiky. Vliv použité metody na výsledek voleb může být poměrně velký. Například levice, která ve sněmovně získala letos rovnou polovinu z 200 křesel (KSČM 26; ČSSD 74), by při Hagenbach - Bishoffově metodě používané ve volbách v roce 1996 a 1998, získala jen 97 mandátů (ČSSD 71; KSČM 26).


Použití řady čísel 1,2,3,4 u d'Hondtovy metody poněkud zvýhodňuje velké strany. V některých zemích proto byla použita i řada lichých čísel 1,3,5,7.., která ale mírně zvýhodňuje naopak menší strany. Existuje celá řada dalších variant, a to i zcela neutrální. Je nazvána podle amerického matematika Edwarda Huntingtona, který matematicky odvodil, že takovou vlastnost má řada čísel: 1,41; 2,45; 3,46; 4,47.


Letošní sněmovní volby dopadly nejlépe pro ODS a ČSSD, které v nich získaly nejvíce mandátů i procent hlasů, byť ČSSD jen o jednu desetinu než v roce 1998. Třikrát po sobě ale přesáhla hranici 30 procent získaných hlasů a letošní zisk 32,32 procenta hlasů jí přinesl přinesl 74 křesel. ODS sociální demokraty předstihla o tři procenta, což jí přineslo nebývalých 81 mandátů. Předtím nejlepšího výsledku sněmovních voleb dosáhli občanští demokraté v roce 1996, kdy je volilo 29,62 procenta lidí.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist