Druhým tématem "Fóra stínových ministrů" bylo školství. Hosty za jednotlivé strany byli Walter Bartoš (ODS), Milan Bičík (KSČM), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Petr Novotný (US-DEU), Daniel Strnad (NEZ), Petr Štěpánek (SZ) a Jan Kasl (SNK ED). I tentokrát chyběl zástupce vládní strany ČSSD, která poprvé v historii odmítla účast v pořadu soukromé televize, aniž by své rozhodnutí nějak zdůvodnila.
V prvním bloku dostal každý z politiků otázku, na kterou po omezenou dobu mohl odpovídat. Stínový ministr školství Walter Bartoš vysvětloval pohled ODS na školné a stipendia pro vysokoškoláky. Podle něj by vysoké školství mělo být financováno jak ze zdrojů veřejných, tak i soukromých.
"Jako doplněk veřejného školného navrhujeme v Modré šanci systém, kdy absolventi mohou splácet školné až po dostudování jako procento ze svých příjmů, které určitým způsobem bude přesahovat průměrnou mzdu. Před rozběhnutím tohoto systému vzniká určitá "peněžní díra", kterou plánujeme vyřešit pomocí úvěrů od Evropské centrální banky. Již jsme s ní jednali a máme potvrzeno, že ECB je nám v tomto směru ochotna vyjít vstříc," uvedl.
Druhý v pořadí hovořil zástupce komunistů Milan Bičík. V reakci na nedávno zveřejněný volební program mu byla položena otázka týkající se zvýšení platů učitelům. Podle Bičíka je třeba obecně navýšit prostředky pro školství ze státního rozpočtu. "Naše představa výše učitelských platů je pro příští rok 26 000 korun, přičemž v současnosti je průměrný plat přibližně 20-21 tisíc. Finanční prostředky na toto zvýšení chceme získat tím, že navýšíme podíl peněz ze státního rozpočtu, které jdou do resortu," uvedl.
Zástupkyně křesťanských demokratů Michaela Šojdrová dostala dotaz, jak plánuje její strana zlepšovat a změnit základní školství. "Naší snahou je zkvalitnit úroveň učitelů. Toho chceme dosáhnout prodlužováním praxe studentů učitelství. Zároveň chceme zavést atestace, které by zajistily to, aby do škol přicházeli učitelé, kteří opravdu umí učit. Z konkrétních plánů bychom od 3. stupně ZŠ chtěli zavést povinnou výuku angličtiny," konstatovala.
Daniel Strnad z Nezávislých působil poněkud nejistým dojmem a jeho projev se točil pouze kolem obecných frází, aniž by se konkrétní odpovědi na otázku financování soukromého školství přiblížil. "Podle nás by neměl být mezi veřejným a soukromým školstvím rozdíl," uvedl.
Petr Štěpánek ze Strany zelených se zabýval otázkou koncepce maturit. Podle něj přibližně 40 procent populace nemůže k maturitě. "Maturitou, kterou by nastavoval stát, by měl student získat určitý certifikát. Tím by měla být i uznatelná v ostatních evropských zemích, aby studenti mohli jít jednoduše studovat do zahraničí."
Zástupce Evropských demokratů Jan Kasl představil svoji představu investic do vzdělání a výzkumu. Podle něj by školy měly generovat tzv. inkubátory, které by provázaly více studium s praxí. "Zatím tento princip funguje pouze u několika škol, provázanost výzkumu s praxí by měla být vyšší. To by totiž zároveň mohlo přinést i finance, které by zajistily zvýšení úrovně studia."
Z čeho se bude školství financovat
V druhé části se stínoví ministři zabývali svými koncepcemi a plány pro hledání finančních zdrojů školství. Walter Bartoš uvedl, že pro každého žáka by měl být zaveden určitý finanční standard. K tomu by poté mohly přibýt další prostředky ze zdrojů obcí, budoucích zaměstnavatelů u studentů středních odborných škol, nebo rodičů. "Pro vysoké školství se opíráme o náš současný program, kdy chceme zavést financování i z částečně soukromých zdrojů. Rozhodně bychom chtěli zavést systém tzv. odloženého školného, které mimochodem nyní zavádí sociální demokrat Tony Blair v Anglii."
Milan Bičík (KSČM) ke koncepci Bartoše podotkl, že navrhované školné dle varianty ODS je v rozporu se Základní listinou práv a svobod. Ta má každému zaručit bezplatný přístup ke vzdělání a případná zpoplatnění vzdělání je nezákonná. "Podle nás jsou prostředky ve školství nedostatečné a proto chceme navýšit podíl prostředků ze státního rozpočtu. Jednou z možností je také využití daňové asignace, nebo budoucí zdroje od zaměstnavatelů," prohlásil Bičík.
Michaela Šojdrová uvedla, že KDU-ČSL chce zachovat plánovaný růst platů ve školství, tak aby dosáhl výše 130 % proti průměrnému platu. "Určitou zodpovědnost za získání financí pro základní a střední školy by měly nést obce a kraje. Co se týká vysokých škol, tak naším záměrem je rozšíření bakalářských programů," řekla.
Podle Šojdrové by školné mělo mít pouze motivační cíl, nemělo by být zdrojem. "Pro nás je přijatelná výše školného maximálně do 10 000 korun," dodala.
Petr Novotný prohlásil, že bez reformy mandatorních výdajů nelze získat ani peníze pro školství. "Bohužel se v Poslanecké sněmovně neustále řeší "kvadratura kruhu"," řekl o systému financování školství. "Naší snahou je využít systém celoživotního vzdělávání. K tomu bohužel ale není politická vůle," doplnil. "Když se mohly vydávat státní dluhopisy na získání financí na odstranění následků povodní, tak si dokážu představit vydání dluhopisů i na financování školství," dodal Novotný.
Podle Daniela Strnada je třeba peníze najít, jak ale konkrétněji nedokázal vysvětlit. Jeho představa je, že hlavním zdrojem nadále zůstane státní rozpočet.
Petr Štěpánek konstatoval, že na úrovni obcí, především pro nejnižší stupně vzdělání, by sa dala využít daň z nemovitostí. "Obce by si tak mohly přilepšit na tzv. rozrůznění zaměření škol. Primárně však budou plynout finance ze státní zdroje," uvedl. Vysoké školy by mohly získávat zdroje na základě své výzkumné a vývojové činnosti a větší interakce s praxí.
"V rozpočtu bychom zavedli jasný podíl zdrojů pro obce. Základní školy by mohly získat peníze kromě státu i od sponzorů nebo rodičů. Studenti středních a vysokých škol by mohli na své studium získat peníze díky půjčkám či opožděným splátkám," řekl Jan Kasl. Doplnil, že studenti by měli být více motivováni, pokud si budou na studium připlácet. "Zrušme státní podporu stavebního spoření a dejme tyto peníze na vzdělání. V současnosti málokdo prostředky určené ke stavbám využívá právě k tomuto účelu," navrhl další možný zdroj financí Kasl.
Na to reagoval Walter Bartoš, který dodal, že by nerušil státní podporu stavebního spoření, ale přesně by vymezil, na co lze prostředky tohoto spoření použít. "Peníze ze stavebního spoření by měly jít jedině na bydlení nebo studium," zdůraznil.
Petr Štěpánek apeloval na to, aby se vysokoškolské studium rozšířilo především v oblasti bakalářského studia. "Konkrétní a definitivní směřování se student vybere až od stupně magisterského a dále doktorandského," dodal.
První Fórum stínových ministrů bylo věnováno bezpečnosti občanů České republiky.
Tématem třetího dílu pořadu Fórum stínových ministrů bude zahraniční politika.
V prvním bloku dostal každý z politiků otázku, na kterou po omezenou dobu mohl odpovídat. Stínový ministr školství Walter Bartoš vysvětloval pohled ODS na školné a stipendia pro vysokoškoláky. Podle něj by vysoké školství mělo být financováno jak ze zdrojů veřejných, tak i soukromých.
"Jako doplněk veřejného školného navrhujeme v Modré šanci systém, kdy absolventi mohou splácet školné až po dostudování jako procento ze svých příjmů, které určitým způsobem bude přesahovat průměrnou mzdu. Před rozběhnutím tohoto systému vzniká určitá "peněžní díra", kterou plánujeme vyřešit pomocí úvěrů od Evropské centrální banky. Již jsme s ní jednali a máme potvrzeno, že ECB je nám v tomto směru ochotna vyjít vstříc," uvedl.Druhý v pořadí hovořil zástupce komunistů Milan Bičík. V reakci na nedávno zveřejněný volební program mu byla položena otázka týkající se zvýšení platů učitelům. Podle Bičíka je třeba obecně navýšit prostředky pro školství ze státního rozpočtu. "Naše představa výše učitelských platů je pro příští rok 26 000 korun, přičemž v současnosti je průměrný plat přibližně 20-21 tisíc. Finanční prostředky na toto zvýšení chceme získat tím, že navýšíme podíl peněz ze státního rozpočtu, které jdou do resortu," uvedl.
Zástupkyně křesťanských demokratů Michaela Šojdrová dostala dotaz, jak plánuje její strana zlepšovat a změnit základní školství. "Naší snahou je zkvalitnit úroveň učitelů. Toho chceme dosáhnout prodlužováním praxe studentů učitelství. Zároveň chceme zavést atestace, které by zajistily to, aby do škol přicházeli učitelé, kteří opravdu umí učit. Z konkrétních plánů bychom od 3. stupně ZŠ chtěli zavést povinnou výuku angličtiny," konstatovala.Daniel Strnad z Nezávislých působil poněkud nejistým dojmem a jeho projev se točil pouze kolem obecných frází, aniž by se konkrétní odpovědi na otázku financování soukromého školství přiblížil. "Podle nás by neměl být mezi veřejným a soukromým školstvím rozdíl," uvedl.
Petr Štěpánek ze Strany zelených se zabýval otázkou koncepce maturit. Podle něj přibližně 40 procent populace nemůže k maturitě. "Maturitou, kterou by nastavoval stát, by měl student získat určitý certifikát. Tím by měla být i uznatelná v ostatních evropských zemích, aby studenti mohli jít jednoduše studovat do zahraničí."
Zástupce Evropských demokratů Jan Kasl představil svoji představu investic do vzdělání a výzkumu. Podle něj by školy měly generovat tzv. inkubátory, které by provázaly více studium s praxí. "Zatím tento princip funguje pouze u několika škol, provázanost výzkumu s praxí by měla být vyšší. To by totiž zároveň mohlo přinést i finance, které by zajistily zvýšení úrovně studia."
Z čeho se bude školství financovat
V druhé části se stínoví ministři zabývali svými koncepcemi a plány pro hledání finančních zdrojů školství. Walter Bartoš uvedl, že pro každého žáka by měl být zaveden určitý finanční standard. K tomu by poté mohly přibýt další prostředky ze zdrojů obcí, budoucích zaměstnavatelů u studentů středních odborných škol, nebo rodičů. "Pro vysoké školství se opíráme o náš současný program, kdy chceme zavést financování i z částečně soukromých zdrojů. Rozhodně bychom chtěli zavést systém tzv. odloženého školného, které mimochodem nyní zavádí sociální demokrat Tony Blair v Anglii."Milan Bičík (KSČM) ke koncepci Bartoše podotkl, že navrhované školné dle varianty ODS je v rozporu se Základní listinou práv a svobod. Ta má každému zaručit bezplatný přístup ke vzdělání a případná zpoplatnění vzdělání je nezákonná. "Podle nás jsou prostředky ve školství nedostatečné a proto chceme navýšit podíl prostředků ze státního rozpočtu. Jednou z možností je také využití daňové asignace, nebo budoucí zdroje od zaměstnavatelů," prohlásil Bičík.
Michaela Šojdrová uvedla, že KDU-ČSL chce zachovat plánovaný růst platů ve školství, tak aby dosáhl výše 130 % proti průměrnému platu. "Určitou zodpovědnost za získání financí pro základní a střední školy by měly nést obce a kraje. Co se týká vysokých škol, tak naším záměrem je rozšíření bakalářských programů," řekla.
Podle Šojdrové by školné mělo mít pouze motivační cíl, nemělo by být zdrojem. "Pro nás je přijatelná výše školného maximálně do 10 000 korun," dodala.
Petr Novotný prohlásil, že bez reformy mandatorních výdajů nelze získat ani peníze pro školství. "Bohužel se v Poslanecké sněmovně neustále řeší "kvadratura kruhu"," řekl o systému financování školství. "Naší snahou je využít systém celoživotního vzdělávání. K tomu bohužel ale není politická vůle," doplnil. "Když se mohly vydávat státní dluhopisy na získání financí na odstranění následků povodní, tak si dokážu představit vydání dluhopisů i na financování školství," dodal Novotný.Podle Daniela Strnada je třeba peníze najít, jak ale konkrétněji nedokázal vysvětlit. Jeho představa je, že hlavním zdrojem nadále zůstane státní rozpočet.
Petr Štěpánek konstatoval, že na úrovni obcí, především pro nejnižší stupně vzdělání, by sa dala využít daň z nemovitostí. "Obce by si tak mohly přilepšit na tzv. rozrůznění zaměření škol. Primárně však budou plynout finance ze státní zdroje," uvedl. Vysoké školy by mohly získávat zdroje na základě své výzkumné a vývojové činnosti a větší interakce s praxí.
"V rozpočtu bychom zavedli jasný podíl zdrojů pro obce. Základní školy by mohly získat peníze kromě státu i od sponzorů nebo rodičů. Studenti středních a vysokých škol by mohli na své studium získat peníze díky půjčkám či opožděným splátkám," řekl Jan Kasl. Doplnil, že studenti by měli být více motivováni, pokud si budou na studium připlácet. "Zrušme státní podporu stavebního spoření a dejme tyto peníze na vzdělání. V současnosti málokdo prostředky určené ke stavbám využívá právě k tomuto účelu," navrhl další možný zdroj financí Kasl.
Na to reagoval Walter Bartoš, který dodal, že by nerušil státní podporu stavebního spoření, ale přesně by vymezil, na co lze prostředky tohoto spoření použít. "Peníze ze stavebního spoření by měly jít jedině na bydlení nebo studium," zdůraznil.
Petr Štěpánek apeloval na to, aby se vysokoškolské studium rozšířilo především v oblasti bakalářského studia. "Konkrétní a definitivní směřování se student vybere až od stupně magisterského a dále doktorandského," dodal.
První Fórum stínových ministrů bylo věnováno bezpečnosti občanů České republiky.
Tématem třetího dílu pořadu Fórum stínových ministrů bude zahraniční politika.
