Proč tento žebříček
Vážení čtenáři, příští týden je poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz připravily srovnávací žebříčky vysokoškolských fakult pro deset oborů.
Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.
Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.
Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.
Nejlepší učitelství je na Univerzitě Karlově
Učitelství je po řadu let jedním z nejstudovanějších oborů. Povolání učitele si nakonec vybírá jen část absolventů kvůli tomu, že mzda je v tomto oboru velmi nízká a proto dávají přednost "lukrativnějšímu" zaměstnání. I přesto se na pedagogické fakulty hlásí stále hodně mladých lidí
Původně jsme zařadili do hodnocení devět pedagogických fakult. Nakonec nám ale fakulta ze Západočeské univerzity v Plzni neposkytla požadovaná data. Žebříček proto zahrnuje osm fakult.
Podle srovnávacího hodnocení Hospodářských novin je u nás jasně nejlepší Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. S odstupem pak se na druhém místě se umístila Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a třetí ve srovnání vyšla Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně.
Srovnání Hospodářské noviny sestavily podle několika kritérií, absolventů fakult, expertů z oboru. Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly, včetně tabulky, která ukazuje celkové výsledky - ZDE
1. PF UK Praha | 2. PF Jihočeká univerzita České Budějovice | 3. PF Masarykova univerzita Brno |
Jaké obory již byly hodnoceny:
Čtěte také: Nejlepší práva jsou na Univerzitě Karlově
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání právnických fakult?)
Čtěte také: Nejlepší medicína je v Brně
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání lékařských fakult?)
Čtěte také: Nejlepší architektura je na VŠUP v Praze
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání fakult architektury?)
Čtěte také: Chemie: vyhrála Univerzita Karlova. Jen těsně
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání chemických fakult?)
Čtěte také: Když sociologii, tak v Brně. Pražská FSV je třetí
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání v oboru sociologie?)
Čtěte také: Informatika: skvělý "Matfyz" Univerzity Karlovy
(Orientační srovnání v oboru informatiky, existuje velké množství fakult, které učí každá trochu něco jiného?)
Čtěte také: Mezi strojaři rozhodla věda: vítězí VUT Brno
(Orientační srovnání v oboru informatiky, existuje velké množství fakult, které učí každá trochu něco jiného?)
Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme
1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE
2. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE
3. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE
4. Přehled o absolventech - výsledky čtěte ZDE
5. Zájem o školy - výsledky čtěte ZDE
elkový výsledek (bodové hodnocení) | ||||||
Škola | Věda | Světovost | Zájem | Absolventi | Experti | CELKEM |
PF Univerzita Karlova | 19,5 | 4,35 | 7,3 | 6,0 | 7,5 | 44,65 |
PF Jihočeská univerzita | 22,5 | 6,9 | 1,6 | 2,5 | 2,0 | 35,50 |
PF Masarykova univerzita | 12,0 | 4,55 | 4,9 | 7,0 | 5,0 | 33,45 |
PF Univerzita Hradec Králové | 4,5 | 7,6 | 5,7 | 8,0 | 5,0 | 30,80 |
PF Univerzita J.E. Purkyně | 18,0 | 3,8 | 4,3 | 2,5 | 2,0 | 30,60 |
PF Univerzita Palackého | 7,5 | 2,7 | 7,4 | 5,0 | 7,5 | 30,10 |
PF Technická univerzita Liberec | 18,0 | 2,7 | 2,6 | 2,5 | 2,0 | 27,8 |
PF Ostravská univerzita | 6,0 | 3,4 | 2,2 | 2,5 | 5,0 | 19,1 |
1. Ve vědě vedou Budějovice
Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými "učilišti", vítězství v této kategorii proto násobíme třemi.
Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum podle poslední zprávy za léta 2002 až 2006.
Jak hodnotíme: Sledujeme jednak absolutní vědecký výsledek, jednak relativní - v přepočtu na pedagoga. Oběma dáváme váhu 50 procent.
Nejvíc bodů ve vědecké kategorii získala Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. Všechny tři granty, které tato fakulta řešila, ohodnotila Rada vlády pro vědu a výzkum jako nadprůměrně dobré. Na vědecké projekty použila fakulta 347 milionů korun.
Relativní vědecký výsledek měli v Budějovicích nejlepší, v absolutním byla fakulta na druhém místě za Karlovou univerzitou. Ta se umístila na druhém místě, oproti Budějovicím byly ale její výsledky hodnoceny ve dvou případech jako průměrné a v dalších dvou dokonce jako špatné.
Třetí příčku obsadila Pedagogická fakulta Technické univerzity v Liberci. Na vědu vynaložila 30 milionů korun a dva její projekty ohodnotila Rada vlády pro vědu a výzkum jako vynikající. Liberec si také vede dobře ve srovnání příspěvků do impaktovaných vědeckých časopisů (tedy těch, které jsou nejvíce respektované).
Velkou váhu příspěvků do impaktovaných časopisů mají i Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a vítěz - Jihočeská univerzita.
Nejméně "vědeckých" bodů získala Univerzita Hradec Králové, přestože má dva projekty ohodnocené jako vynikající a má příspěvky do impaktovaných časopisů.
2. "Světový" je Hradec Králové
Proč toto kritérium: Žádná vysoká škola se nemůže obejít bez cizích jazyků, které jsou pro studenty naprosto nezbytné.
Co jsme zjišťovali: Kolik studentů odjelo na aspoň semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.
Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %; přednáškám v cizím jazyce 30 %; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, má váhu 10 %.
Nejlepší možnost nasbírat zkušenosti v cizině mají studenti Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Mezi hodnocenými školami jednoznačně hradečtí pedagogové zvítězili. V poměru k počtu posluchačů v učitelských oborech odjelo do zahraničí přes program Erasmus studovat nejvíce lidí.
Nejméně pak nasbírají zkušeností v zahraničí studenti Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci.
Hradecká fakulta zvítězila také v počtu nabízených předmětů v cizím jazyce - 336. Druhá byla Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s 285 cizojazyčnými předměty. Naopak Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí na Labem v dotazníku neuvedla takový předmět ani jeden.
Výjezd do ciziny | ||||
Pořadí | Počet studentů / vyjeli (váha 60%) | Cizí jazyky - počet (váha 30%) | Jazykové kurzy - počet semestrů (váha 10%) | Celkové výsledky |
1. | PF UHK 3,89 % (2056/80) | PF UHK 33 | PF MU 180 | PF UHK |
2. | PF JČU 3,45% (1857/64) | PF JČU 285 | PF OU 70 | PF JČU |
3. | PF UK 3,25 % (2892/94) | PF TUL 200 | PF JČU 28 | PF MU |
4. | PF UJEP 2,46 % (2593/64) | PF MU 100 | PF UJEP 24 | PF UK |
5. | PF MU 2,1 % (3706/80) | PF UPOL 100 | PF UHK 16 | PF UJEP |
6. | PF OU 1,87 % (1227/23) | PF OU 41 | PF TUL 8 | PF OU |
7. | PF UPOL 1,80% (2328/42) | PF UK 39 | PF UPOL 6 | PF TUL |
8. | PF TUL 0,8 % (1496/12) | PF UJEP 0 | PF UK 6 | PF UPOL |
3. Porota se nechtěla k pedagogickým fakultám příliš vyjadřovat
Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.
Co jsme zjišťovali: Ředitelé základních a středních škol (vybrali jsme ty školy, které byly mezi pilotními v sestavování osnov podle nových vzdělávacích programů), a analytici vzdělávání měli seřadit fakulty podle kvality.
Jak hodnotíme výsledky: Zvýhodnili jsme fakulty, které porota zmiňovala.
Oslovená porota byla v hodnocení pedagogických fakult velmi zdrženlivá. Ani jeden z expertů nechtěl určovat mezi nimi pořadí. Ředitelé základních a středních škol hodnotili spíše podle vlastních zkušeností s konkrétními absolventy.
Analytici a odborníci na vzdělávání se spíše zdrželi komentáře. "Je to podle mě regionální záležitost. Pedagogické fakulty si studenti nevybírají. Kdo žije v Českých Budějovicích, tak tam i studuje na učitele," podotkl jeden z porotců Ondřej Šteffl ze společnosti Scio.
Expertní porota: plno oslovených analytiků a expertů na vzdělávání odmítlo odpovědět Martin Ševčík, ZŠ Londýnská, Praha Jana Hrubá, šéfredaktorka Učitelských listů |
4. O absolventech ví nejvíce Hradec Králové
Proč toto kritérium: Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.
Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy.Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky zpracovává a poskytuje.
S průzkumy o svých absolventech to byla u převážné většiny pedagogických fakult velká bída. Buď další uplatnění svých studentů vůbec nesledují, nebo o nich mají jen částečné informace a odhady.
Byla však mezi nimi i jedna výjimka: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové. Ta naopak dodala v dotazníku HN podrobný průzkum o svých bývalých posluchačích. Na otázky v něm odpovídalo čtyři tisíce absolventů z let 1990 až 2005.
Z výsledků vyplynulo, že 71 procent respondentů zůstalo u učitelské profese, nejčastěji na 1. a 2. stupni základní školy. Častěji pak ženy - absolventky.Mezi absolventy, kteří po studiu nešli učit, převažují manažeři a část pracuje v sociální oblasti. Důvodem, proč se nechtěli věnovat svému oboru i v zaměstnání, byly nízké platy ve školství. V průzkumu však polovina z nich připustila, že by se do učitelské profese rádi vrátili.
Absolventi, kteří skončili v učitelské profesi, také navíc odpovídali na to, co je vysoká škola nestihla naučit. Chyběla jim především "praktick áučitelská dovednost" a schopnost efektivně pracovat s počítačem.Také Masarykova univerzita se o své bývalé studenty zajímá. Samotná pedagogická fakulta si však vlastní průzkum nedělá, jedná se pouze o propracované celouniverzitní výsledky. Obsahují údaje o zaměstnanosti, absolventi i sami hodnotí studium na univerzitě.
Co fakulty odpovídaly v dotazníku HN:
a) kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál
PF Univerzita Hradec Králové PF Masarykova univerzita PF Univerzita Karlova |
5. Největší zájem je o Olomouc
Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po škole mezi uchazeči a mladými vědci, kteří pokračují v akademickém studiu.
Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených bylo nakonec školami přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více školách a mohli si vybrat); kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům; podíl docentů do čtyřiceti let a profesorů do padesáti let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).
Jak hodnotíme výsledky: Převisu poptávky dáváme váhu čtyřicet procent, protože nejvíce vypovídá o zájmu studentů, kteří se na školy hlásí. Dalším třem kritériím jsme pak přidělili stejně po dvaceti procentech.
Největší šanci dostat se na pedagogickou fakultu mají studenti v Českých Budějovicích na Jihočeské univerzitě - až šedesát procent. Poloviční šanci na úspěch mají i zájemci o libereckou pedagogickou fakultu. Naopak nejvíce si své studenty vybírá olomoucká pedagogická fakulta. Zde vzali z počtu přihlášených jen 22 procent mladých lidí. Univerzita Karlova si vybere za budoucího pedagoga jen každého čtvrtého zájemce.
Pokud si již přijatí studenti mohou mezi více školami volit, vybírají si olomouckou pedagogickou fakultu. Do Prahy i Brna míří přes osmdesát procent přijatých studentů, na hradeckou fakultu pak sedmdesát tři procenta lidí. Stejný zájem (kolem šedesáti procent) je mezi přijatými studenty o ostravskou, libereckou fakultu a o pedagogiku na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Nejméně pak zájemci nastupují do Českých Budějovic na Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity. Zapíše se zde ke studiu jen třicet osm procent lidí.
Na vědeckou dráhu mladých doktorandů míří nejvíce studenti v Praze. Pedagogická fakutla si nyní vychovává až 273 mladých akademiků. V dalším studiu pokračují i studenti v brně. Zde si pedagogická fakulta vychovává 170 doktorandů, což je druhá nejvyšší hodnota mezi sledovanými fakultami.
Žádné doktorandy naopak nemá liberecká, ostravská a jihočeská pedagogická fakulta.
Nejvíce mladých akademiků, tedy docentů do čtyřiceti let a profesorů do padesáti let si udržuje Praha a Hradec Králové. Pražská pedagogická fakulta má osm docentů a i stejný počet mladých profesorů. Spíše starší učitelé jsou pak na jihočeské, brněnské a ostravské pedagogické fakultě.
Zájem o školu (zdroj: fakulty) | ||||
Pořadí | přihlášení /přijatí (váha 40%) | přijetí/zapsaní (váha 20 %) | doktorandi / studenti (váha 40%) | Celkové výsledky |
1. | PF UPOL 22% (4242/P32) | PF UPOL 98% | PF UK 0,09 | PF UPOL |
2. | PF UK 25% (3026/750) | PF MU 83% | PF UPOL 0,06 | PF UK |
3. | PF UHK 30% (6757/2032) | PF UK 83% | PF MU 0,04 | PF UHK |
4. | PF MU 35% (8971/3170) | PF UHK 73% | PF UJEP 0,02 | PF MU |
5. | PF UJEP 43% (3431/1486) | PF UJEP 66,5% | PF UHK 0,02 | PF UJEP |
6. | PF OU 46,5 % (2216/1032) | PF TUL 66% | PF OU 0 | PF TUL |
7. | PF TUL 56% (3178/1789) | PF OU 64% | PF TUL 0 | PF OU |
8. | PF JČU 60% (2014/1205) | PF JČU 38% | PF JČU 0 | JČU |