Česká konference rektorů (ČKR) žádá úpravu daňových zákonů, aby si podniky mohly z daní odečíst náklady na výzkum a vývoj objednaný u vysokých škol, výzkumných ústavů a ústavů Akademie věd České republiky. Rektoři se na tom shodli na 89. zasedání Pléna České konference rektorů, které se konalo v Hradci Králové. Změnu v systému odpisů rektorům přislíbil ve svém vystoupení premiér Mirek Topolánek.
"Změna by pomohla dobudovat aplikovaný výzkum a dále rozvíjet průmyslový výzkum. V této oblasti zatím není komunikace s firmami dokonalá," sdělil předseda České konference rektorů Petr Sáha ze zlínské Univerzity Tomáše Bati.
Podle Sáhy mají školy dobře vybudovaný základní výzkum, firmy zatím využívají výzkumné kapacity škol pouze pro dílčí úkoly, cílem by však mělo být, aby školy pro firmy zajišťovaly výzkum například celého technologického celku.
Zjednodušení systému odpisů zejména u malých organizací rektorům přislíbil premiér Mirek Topolánek. "V této chvíli se daňová podpora výzkumu omezuje pouze na investice v rámci podniku. Naším cílem je dosáhnout toho, aby bylo možné odepisovat i prostředky vložené do vysokých škol a ústavů Akademie věd České republiky," uvedl v projevu premiér.
Z projevu Mirka Topolánka
Abychom byli schopni zajistit dlouhodobý a stabilní přísun financí na vzdělání, vědu a výzkum bez ohledu na politickou garnituru, musíme zejména podpořit soukromé investice v této oblasti. Musíme univerzitám a výzkumným centrům umožnit, aby zhodnotily výsledky své práce ve větší míře, než se jim to daří dnes. Konkrétní kroky hned popíšu, přičemž vyjdu z programového prohlášení vlády.
1. Vláda zjednoduší systém odepisování, zejména u malých organizací, a podpoří investice do vědy a výzkumu a investice do ekologicky přínosných technologií.
V této chvíli se daňová podpora výzkumu omezuje pouze na investice v rámci podniku. Naším cílem je dosáhnout toho, aby bylo možné odepisovat i prostředky vložené do vysokých škol a ústavů Akademie věd České republiky. To by samozřejmě rozšířilo jak možnosti soukromých firem, protože ne každá z nich si může dovolit samostatný výzkum, tak univerzit a výzkumných center.
2. Vláda provede audit systému podpory výzkumu a vývoje.
Není žádným tajemstvím, že podpor aplikovaného výzkumu a vývoje nepřináší odpovídající výsledky, jako jsou nové patenty či nově zavedené technologie. Tento stav musíme změnit, musíme z průmyslového výzkumu a vývoje učinit hlavní motor konkurenceschopnosti české ekonomiky. K tomu potřebujeme nejprve zjistit, v čem j problém a pak provést potřebné změny. Je zlé, když i omezené prostředky, které máme k dispozici, nedokážeme pořádně využít.
3. Vláda zvýší podporu medicínského pre- i postgraduálního vzdělávání, vědy a výzkumu, zprůhlední jednotlivé finanční toky.
I zde bude nejprve proveden audit řízení a financování lékařského výzkumu a podle jeho výsledků vláda přijme právní a finanční kroky k jeho posílení.
4. Výzkumu a vývoje se týká i bezpečnostní politika: Vláda si plně uvědomuje nová a zvyšující se bezpečnostní rizika ve světě, zejména v souvislosti s nebezpečím nekontrolované proliferace zbraní hromadného ničení, s porušováním zákazu vývoje a šíření jaderných technologií pro vojenské účely i s nárůstem teroristických aktivit.
Výzkum a vývoj v bezpečnostní oblasti dosud tvoří jen velmi malou část výdajů. Nově by se výzkumné priority měly zaměřit i na nová bezpečnostní rizika.
5. Budou vytvořeny podmínky pro větší zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání a pro rozšíření nabídky studijních oborů.
Zde jen stručně shrnu, co je vám určitě dobře známo. Potřebujeme:
a) výrazně rozšířit bakalářský segment profesně orientovaného terciárního vzdělávání;
b) výrazněji posílit roli poptávky ve vývoji struktury studijních oborů, přičemž tato potávka musí mít mnohem silnější vazbu na trh práce než je tomu v současné době;
c) výrazně proměnit systém řízení vysokých škol (posílení odpovědnosti rektorů za vývoj vysokých škol, posílení vlivu vnějších aktérů na management vysokých škol);
d) reformovat systém financování vysokého školství tak, aby poptávka po oborech více reflektovala situaci na trhu práce (uplatnitelnost absolventů) a současně vedla k větší ekonomické zainteresovanosti vysokých škol na uspokování této poptávky a kvalitě poskytovaného vzdělání;
e) posílit "podnikatelského ducha" univerzit a zvětši roli vysokých škol jako center inovací a transferu technologií (tzv. třetí role univerzit).
6. Vláda sníží sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání a navýší prostředky z veřejných zdrojů pro vzdělávání, vědu a výzkum.
Zde jde o to, abychom splnili náš závazek vůči EU a plynule zvyšovali výdaje na vědu výzkum tak, aby v roce 2010 dosáhly 1 % HDP. Bohužel se potýkáme s rozhodnutím vlády Jiřího Paroubka, která ještě 16. srpna 2006 snížila výdaje na výzkum a vývoj v letech 2007 až 2009 o 9,5 miliardy korun. To jsme onou jeden a půl miliardou mohli na poslední chvíli zmírnit jen částečně. Zde bude důležitá schopnost využít peněz z fondů EU.
Odstraňování bariér lze posílit třemi dalšími opatřeními:
a) systémem sociálních stipendií
b) půjčkami a spořením
c) příležitostnou výdělečná činnost studentů (studentské brigády)
Myslím, že je jasné, o co jde. Pouze k bodu c) doplním, že jde o odstranění zbytečných diskriminačních opatření zavedených minulou vládou, které zdražují práci studentů a znevýhodňují je tak na trhu práce.
7. Vláda nezavede školné, ale otevře diskusi o větším zapojení soukromých zdrojů do financování vysokých škol, vědy a výzkumu.
Je snad už dostatečně známo, že naším konceptem není klasické školné, ale systém odložené platby, kdy absolventi platí a ž při dosažení určitého příjmu. Peníze od studentů však mohou tvořit jen malou část dodatečných zdrojů vysokých škol, stejně jako je tomu i v USA, kde je placení školného nejvíce rozšířeno. Je třeba vést diskusi o možnosti zapojení všech typů soukromých zdrojů, tj. podniků, bank a zahraničních subjektů.
8. Vláda připraví podmínky pro účelné a efektivní využití prostředků z operačních programů EU - Vzděláváním ke konkurenceschopnosti a Věda a výzkum pro inovace, a to zejména s ohledem na potřeby podpory regionálního rozvoje, vytvoření podmínek pro celoživotní vzdělávání a podmínek pro činnost výzkumných pracovišť.
Zde je zapotřebí účelně a efektivně využití prostředky z operačních programů EU, zejména z programu Výzkum a vývoj pro inovace pro rozvoj regionů, a to jak k výstavbě potřebných výzkumných a vzdělávacích kapacit, tak k zajištění jejich činnosti.
Měl by se také změnit zákon o podpoře výzkumu a vývoje tak, aby rozdělované prostředky odpovídaly dosaženým výsledkům, aby výrazně motivoval vynikající, světově uznávané vědce a instituce, které dokáží využít výsledků výzkumu a vývoje v praxi.
Tak to je velice v kostce a zhruba nástin představ vlády co se týká podpory vědy, výzkumu a vývoje. Přesto byl můj projev dvakrát delší, než ten, kterým jsem žádal Sněmovnu o důvěru. Je to proto, že tuším, že zde, na akademické půdě, mi žádná politická zkratka a lehké vtípky nepomohou.
Berte tedy moje dnešní vystoupení jako jakýsi vstupní referát k daleko obsáhlejší a hlubší debatě všech zainteresovaných, tedy především vás. Ta diskuse musí proběhnout a já k ní jménem vlády vyjadřuji připravenost. Samozřejmě, že rozpracování a implementace konkrétních kroků bude na jiných, ale chci, abyste věděli, že podporu vzdělání považuji za jednu ze svých osobních priorit, za součást mé politické mise. U mě mají dobré nápady z oblasti školství, vědy a výzkumu vždy dveře otevřené.
Již příliš dlouho se o společnosti vzdělání atd, jen mluví. Je na čase uvést hesla, která jsem zmínil v úvodu do praxe. Jan Ámos Komenský řekl: "Učit lze slovy, vychovávat jen příkladem". Sám bych to neřekl lépe.
"Změna by pomohla dobudovat aplikovaný výzkum a dále rozvíjet průmyslový výzkum. V této oblasti zatím není komunikace s firmami dokonalá," sdělil předseda České konference rektorů Petr Sáha ze zlínské Univerzity Tomáše Bati.
Podle Sáhy mají školy dobře vybudovaný základní výzkum, firmy zatím využívají výzkumné kapacity škol pouze pro dílčí úkoly, cílem by však mělo být, aby školy pro firmy zajišťovaly výzkum například celého technologického celku.
Zjednodušení systému odpisů zejména u malých organizací rektorům přislíbil premiér Mirek Topolánek. "V této chvíli se daňová podpora výzkumu omezuje pouze na investice v rámci podniku. Naším cílem je dosáhnout toho, aby bylo možné odepisovat i prostředky vložené do vysokých škol a ústavů Akademie věd České republiky," uvedl v projevu premiér.
Z projevu Mirka Topolánka
Abychom byli schopni zajistit dlouhodobý a stabilní přísun financí na vzdělání, vědu a výzkum bez ohledu na politickou garnituru, musíme zejména podpořit soukromé investice v této oblasti. Musíme univerzitám a výzkumným centrům umožnit, aby zhodnotily výsledky své práce ve větší míře, než se jim to daří dnes. Konkrétní kroky hned popíšu, přičemž vyjdu z programového prohlášení vlády.
1. Vláda zjednoduší systém odepisování, zejména u malých organizací, a podpoří investice do vědy a výzkumu a investice do ekologicky přínosných technologií.
V této chvíli se daňová podpora výzkumu omezuje pouze na investice v rámci podniku. Naším cílem je dosáhnout toho, aby bylo možné odepisovat i prostředky vložené do vysokých škol a ústavů Akademie věd České republiky. To by samozřejmě rozšířilo jak možnosti soukromých firem, protože ne každá z nich si může dovolit samostatný výzkum, tak univerzit a výzkumných center.
2. Vláda provede audit systému podpory výzkumu a vývoje.
Není žádným tajemstvím, že podpor aplikovaného výzkumu a vývoje nepřináší odpovídající výsledky, jako jsou nové patenty či nově zavedené technologie. Tento stav musíme změnit, musíme z průmyslového výzkumu a vývoje učinit hlavní motor konkurenceschopnosti české ekonomiky. K tomu potřebujeme nejprve zjistit, v čem j problém a pak provést potřebné změny. Je zlé, když i omezené prostředky, které máme k dispozici, nedokážeme pořádně využít.
3. Vláda zvýší podporu medicínského pre- i postgraduálního vzdělávání, vědy a výzkumu, zprůhlední jednotlivé finanční toky.
I zde bude nejprve proveden audit řízení a financování lékařského výzkumu a podle jeho výsledků vláda přijme právní a finanční kroky k jeho posílení.
4. Výzkumu a vývoje se týká i bezpečnostní politika: Vláda si plně uvědomuje nová a zvyšující se bezpečnostní rizika ve světě, zejména v souvislosti s nebezpečím nekontrolované proliferace zbraní hromadného ničení, s porušováním zákazu vývoje a šíření jaderných technologií pro vojenské účely i s nárůstem teroristických aktivit.
Výzkum a vývoj v bezpečnostní oblasti dosud tvoří jen velmi malou část výdajů. Nově by se výzkumné priority měly zaměřit i na nová bezpečnostní rizika.
5. Budou vytvořeny podmínky pro větší zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání a pro rozšíření nabídky studijních oborů.
Zde jen stručně shrnu, co je vám určitě dobře známo. Potřebujeme:
a) výrazně rozšířit bakalářský segment profesně orientovaného terciárního vzdělávání;
b) výrazněji posílit roli poptávky ve vývoji struktury studijních oborů, přičemž tato potávka musí mít mnohem silnější vazbu na trh práce než je tomu v současné době;
c) výrazně proměnit systém řízení vysokých škol (posílení odpovědnosti rektorů za vývoj vysokých škol, posílení vlivu vnějších aktérů na management vysokých škol);
d) reformovat systém financování vysokého školství tak, aby poptávka po oborech více reflektovala situaci na trhu práce (uplatnitelnost absolventů) a současně vedla k větší ekonomické zainteresovanosti vysokých škol na uspokování této poptávky a kvalitě poskytovaného vzdělání;
e) posílit "podnikatelského ducha" univerzit a zvětši roli vysokých škol jako center inovací a transferu technologií (tzv. třetí role univerzit).
6. Vláda sníží sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání a navýší prostředky z veřejných zdrojů pro vzdělávání, vědu a výzkum.
Zde jde o to, abychom splnili náš závazek vůči EU a plynule zvyšovali výdaje na vědu výzkum tak, aby v roce 2010 dosáhly 1 % HDP. Bohužel se potýkáme s rozhodnutím vlády Jiřího Paroubka, která ještě 16. srpna 2006 snížila výdaje na výzkum a vývoj v letech 2007 až 2009 o 9,5 miliardy korun. To jsme onou jeden a půl miliardou mohli na poslední chvíli zmírnit jen částečně. Zde bude důležitá schopnost využít peněz z fondů EU.
Odstraňování bariér lze posílit třemi dalšími opatřeními:
a) systémem sociálních stipendií
b) půjčkami a spořením
c) příležitostnou výdělečná činnost studentů (studentské brigády)
Myslím, že je jasné, o co jde. Pouze k bodu c) doplním, že jde o odstranění zbytečných diskriminačních opatření zavedených minulou vládou, které zdražují práci studentů a znevýhodňují je tak na trhu práce.
7. Vláda nezavede školné, ale otevře diskusi o větším zapojení soukromých zdrojů do financování vysokých škol, vědy a výzkumu.
Je snad už dostatečně známo, že naším konceptem není klasické školné, ale systém odložené platby, kdy absolventi platí a ž při dosažení určitého příjmu. Peníze od studentů však mohou tvořit jen malou část dodatečných zdrojů vysokých škol, stejně jako je tomu i v USA, kde je placení školného nejvíce rozšířeno. Je třeba vést diskusi o možnosti zapojení všech typů soukromých zdrojů, tj. podniků, bank a zahraničních subjektů.
8. Vláda připraví podmínky pro účelné a efektivní využití prostředků z operačních programů EU - Vzděláváním ke konkurenceschopnosti a Věda a výzkum pro inovace, a to zejména s ohledem na potřeby podpory regionálního rozvoje, vytvoření podmínek pro celoživotní vzdělávání a podmínek pro činnost výzkumných pracovišť.
Zde je zapotřebí účelně a efektivně využití prostředky z operačních programů EU, zejména z programu Výzkum a vývoj pro inovace pro rozvoj regionů, a to jak k výstavbě potřebných výzkumných a vzdělávacích kapacit, tak k zajištění jejich činnosti.
Měl by se také změnit zákon o podpoře výzkumu a vývoje tak, aby rozdělované prostředky odpovídaly dosaženým výsledkům, aby výrazně motivoval vynikající, světově uznávané vědce a instituce, které dokáží využít výsledků výzkumu a vývoje v praxi.
Tak to je velice v kostce a zhruba nástin představ vlády co se týká podpory vědy, výzkumu a vývoje. Přesto byl můj projev dvakrát delší, než ten, kterým jsem žádal Sněmovnu o důvěru. Je to proto, že tuším, že zde, na akademické půdě, mi žádná politická zkratka a lehké vtípky nepomohou.
Berte tedy moje dnešní vystoupení jako jakýsi vstupní referát k daleko obsáhlejší a hlubší debatě všech zainteresovaných, tedy především vás. Ta diskuse musí proběhnout a já k ní jménem vlády vyjadřuji připravenost. Samozřejmě, že rozpracování a implementace konkrétních kroků bude na jiných, ale chci, abyste věděli, že podporu vzdělání považuji za jednu ze svých osobních priorit, za součást mé politické mise. U mě mají dobré nápady z oblasti školství, vědy a výzkumu vždy dveře otevřené.
Již příliš dlouho se o společnosti vzdělání atd, jen mluví. Je na čase uvést hesla, která jsem zmínil v úvodu do praxe. Jan Ámos Komenský řekl: "Učit lze slovy, vychovávat jen příkladem". Sám bych to neřekl lépe.
