Novelou má v úmyslu také zrušit výstupní hodnocení na základních školách a upravit důvody pro možné odvolávání ředitelů škol.
Jednotné maturitní zkoušky totiž podle ministryně nejsou va takové fázi přípravy, aby bylo možné uvažovat o jejich spuštění v roce 2008. "Plně připraveny jsou v současnosti jen dva předměty: cizí jazyk a matematika. Lze uvažovat ještě o českém jazyce," uvedla Kopicová. Příprava na maturitu z tohoto předmětu totiž nabírá podle ministryně pozitivní trend, u těchto zkoušek by se mělo v budoucnu více využívat práce s textem místo zaškrtávání správných odpovědí. Za zcela nevyhovující naopak ministryně považuje v podstatě všechny koncepce pro volitelné předměty, vyjímaje matematiku. Kopicová vidí problém v tom, že předměty se ve školách zatím vyučují zcela jiným způsobem. "Za těchto okolností je riskantní maturity spustit, " uvedla.
Podle některých obdorníků by řešením bylo zavést prozatím maturity z cizího jazyka a z češtiny a zbylé předměty připravit až dodatečně. Ministryně naproti tomu dává přednost celkovému odkladu, zejména proto, že český jazyk podle ní ještě ani nebyl otestován. "Musíme se ale připravit na všechny varianty," počítá s možným neúspěchem novely Kopicová. Podle ministryně stály přípravy na jednotné maturity zatím asi sto milionů korun. Odklad sice přinese další navýšení výdajů, podle Kopicové se ale celkově vyplatí.
Podoba jednotné maturity připravená Centrem pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (Cermat), se nezamlouvá ani velké části studentů a učitelů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnil vzdělávací portál Elektronické učebnice. Převážná část respondentů se by byla proti povinnosti maturovat podle nových pravidel v roce 2008 a schválení novely by proto přivítala. "Koncepce maturit se mi příliš nelíbí, termín by se měl odložit, aby se o podobě jednotlivých předmětů ještě mohlo diskutovat," komentuje situaci kolem zkoušek ředitelka pražského gymnázia Budějovická Zdeňka Bednářová.
Další možnou změnou je plánované zrušení výstupního hodnocení žáků základních škol. Učitelé totiž zatím nemají žádná konkrétní pravidla, na jejichž základě by měli popisovat schopnosti žáků. Hodnocení se tak podle nich může nakonec obrátit proti uchazečům u přijímacích zkoušek na střední školy. Náměstek Petr Špirhanzl ze skupiny všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání si myslí, že většina ředitelů středních škol na hodnocení během přijímacího řízení stejně neklade důraz. Pro zrušení hodnocení se v pondělí vyslovili i poslanci Národního parlamentu dětí a mládeže.
Kopicová by ráda změnila také podmínky pro odvolatelnost ředitelů škol. Špirhanzl tvrdí, že ředitelé někdy využívají toho, že jsou jen velmi těžko odvolatelní. "Když se podmínky pro odvolání připravovaly, kladl se důraz na to, aby v případě sporu mezi vedením a zřizovatelem školy, nemohl být ředitel bezdůvodně odvolán," vysvětlil současný stav. Zákon podle něj však příliš nepočítá s případy, kdy ředitelé nevedou školy dobře a brání se novým metodám. Náměstek proto chce důvody pro odvolání doplnit.
Novela je podle ministryně už skoro připravená. Kopicová si však není jista, zda pro ni získá ve sněmovně podporu. "Tyto problémy jsou natolik důležité, že se o prosazení novely musím pokusit," dodala ministryně vlády, která minulý týden podala demisi po neúspěšné snaze získat důvěru sněmovny.
