Český investor Jan Barta si sedl k počítači a na síti X napsal: „Nechci, aby se prosadil nový Hitler, za každé sdílení dám ukrajinské armádě sto dolarů na chytré drony.“ Neuplynulo ani dvacet čtyři hodin a retweetů bylo tolik, že se částka vyšplhala na mezní hodnotu: padesát milionů korun. Nejvíc, co kdy český byznysmen na obranu proti ruským agresorům z vlastních peněz věnoval. V rozhovoru pro HN Jan Barta vysvětluje, proč to udělal, jak celou situaci civilizační obrany vidí, v čem je podle něj naděje a čeho se naopak i v Česku bojí.
Jak vás vlastně napadlo jít do takové akce na síti X?
Jednak to byla lehká deprese. Ukrajina teď trochu prohrává, Rusko má převahu, dobylo Avdijivku, v USA je zamrzlé financování, do toho putinovci zabili opozičního lídra Alexeje Navalného. Takže mě to emočně dovedlo k akci. Nejdřív jsem si říkal, že pošlu další peníze sám. Ale pak jsem udělal toto, protože si myslím, že by to mohlo lidi inspirovat k tomu, aby posílali peníze na obranu Ukrajiny sami. Zvolil jsem ve své výzvě přirovnání k druhé polovině třicátých let dvacátého století, aby si lidé uvědomili, že pokud nyní přispějí, tak svými penězi pomáhají zastavit podobné zlo, jaké se tehdy vzmáhalo v Německu. Myslím, že kdyby se teď lidi podívali dozadu a mohli vrátit čas, tedy zastavit Hitlera, tak by pro to udělali všechno. A já jim chci říci, že můžou teď udělat přesně tohle.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPřekvapilo vás, že těch „retweetů“ bylo tolik?
Ano, šlo to hodně rychle. Ale na druhu stranu jsem to trochu čekal, protože jsem post napsal v angličtině, a ne v češtině. Mělo to pak globální zásah. Nakonec jen čtvrtina z retweetujících byli Češi. Viděl jsem retweety z celého světa i třeba z Japonska. Být globální byl můj cíl. Chtěl jsem rozhýbat podporu Ukrajiny třeba i v USA, šlo mi hlavně o americké republikány, jejichž strana se chová krajně nerozumně.
Neříkal jste si: Jo, když to lidi nedávají ze svého, tak to se jim to kliká?
Ani ne, ale máte pravdu v tom, že mě napadají i jiné možnosti, které by mohly vyvolat ještě vyšší solidaritu s Ukrajinou. Konkretizovat to teď nebudu, ale půjdu do toho. V každém případě si myslím, že tohle je dobrý začátek. Nejdřív je dobré zasít nějaký narativ a pak se dá s lidmi pracovat.
Proč jste si vybral jako pomoc Ukrajině zrovna drony?
Je tam trochu biblická symbolika Davidova praku proti Goliášovi. Drony mohou být užité jako asymetrická zbraň. Jsou relativně levné a mohou zlikvidovat mnohonásobně dražší zbraně agresora.
Vy jste přirovnal Putina k Hitlerovi. Myslíte, že Putin chce ovládnout celou Evropu?
Vidíme, že Putinovo Rusko je expanzivní stát. Ukrajina nebyla jeho první cíl, už jsme před tím viděli třeba útok na Gruzii. Domácí oponenty Putinův režim zavírá do vězení, zabíjí je. Viděli jsme to naposledy v případu Navalného. Také utlačuje menšiny, včetně sexuálních, stejně jako režim nacistický. Nesporné také je, že Rusko nastartovalo válečnou ekonomiku, že formuje novou osu zla, kam patří Severní Korea nebo Írán. Tak jaké další důkazy potřebujeme? Prostě nacházíme se v analogii roku 1935, ne že ne.
Jak hodnotíte postoj evropských zemí, které nejsou schopné dodat Ukrajině dost munice, aby se mohla bránit?
Je to smutné. Když vidím čísla, kolik se toho v Evropě reálně vyrábí, tak vidím dejme tomu 30 tisíc kusů. Kdyby ale Evropa samotná byla napadená, tak se rychle probereme a jsme s jistotou na milionu nebo dvou. Když šlo o Ukrajinu, dokázali jsme jen vybrakovat sklady, ale ne oživit industriální základ. Je pravda, že zpočátku byla reakce Evropy nečekaně dobrá, ale teď jakoby nevíme co dál. Nebyli jsme připraveni na dlouhodobou válku. Ale myslím, že teď, když to vypadá, že Ukrajina je v defenzivě, tak se zase podpora zvedne. A také mně připadá, že Ukrajina stále více přepíná svoji ekonomiku do vojenského módu a že je stále kreativnější. V tom je naděje.
Jak se díváte na naše demonstranty, kteří se vymezují proti Ukrajině?
Měli by se nad sebou zamyslet. Vždyť i když to vezmeme brutálně pragmaticky, podpora ukrajinským uprchlíkům už je na nule a imigrace se i ekonomicky vyplácí. Uprchlice a uprchlíci si našli práci, platí daně, zaplňují díry na našem pracovním trhu. Ale hlavně: Jsme přece pořád na kraji konfliktu a Ukrajina je náš spojenec. Pokud to někdo nechápe, tak já nechápu jeho.
Co soudíte o Donaldu Trumpovi, bojíte se, že se stane prezidentem USA?
Ano. Bojím se že se stane prezidentem. Volby v USA jsou nejdůležitější událostí na příští čtyři roky. Na druhou stranu si nemyslím, že možnost, že by Trump opustil NATO, byla více než dvacetiprocentní. A zároveň si myslím, že i kdyby se to stalo, tak má Evropa ekonomickou kapacitu, aby se ubránila sama. Ale musí se na to připravovat víc.
A myslíte, že Evropa má skutečnou ochotu k obraně?
V momentu skutečného napadení by podle mě ochota vzrostla. Nyní to ale není dobré. Možná máme příliš malou nezaměstnanost, kdyby byla větší, zájem o vstup do armády by byl větší. Tím ale nevolám po větší nezaměstnaností, aby bylo jasno. V Polsku si to třeba uvědomují i bez toho, stejně tak v pobaltských zemích. Prostě všude tam, kde zažili historicky ruské útoky. Jinde už bohužel tolik ne.
Radíte se o pomoci Ukrajině s dalšími byznysmeny?
Radím se se svými společníky. Ale celkově to nemá být záležitostí byznysu. Spíš záležitost celospolečenská. My na to můžeme tlačit, což dělám třeba já nebo Dalibor Dědek, můžeme vyzývat, přispívat, mobilizovat, ale to je všechno.
Jaká je vlastně vaše vize příštích deseti let? Co se stane? Jak to dopadne?
Může to dopadnout strašně dobře i strašně blbě. První věcí jsou americké prezidentské volby. Když vyhraje Trump, tak to bude zlé. Pak je tady pozice Putina v ruské společnosti. Ta se zdá neotřesitelnou, ale vím, že nic není napořád. Když najednou padá diktátor, může to být docela dramatické. Ale prognózu nechtějte – cokoli se špatně odhaduje déle než na šestiměsíčním horizontu.
A bojíte se, že v českých volbách v roce 2025 vyhraje ANO a SPD a dají dohromady vládu?
Bojím. Ale vysvětlím to. Nejpodstatnější pro mě je, aby do Evropy nepřišel tyran a aby nebyla třetí světová válka. Zadruhé aby byla zachráněna liberální demokracie. A zatřetí aby, když už liberální demokracii zachráníme, občané měli pocit, že jim něco dává. Prostě aby věděli, že liberálně demokratické elity řídí zemi dobře, že státní správa funguje a tak dále. A nemuseli se obracet jinam.
