Nadějná česká vědkyně bude muset nejspíše odmítnout Oxford. Po odchodu Británie z EU si ho nemůže dovolit

Že se biochemii chce věnovat, měla Cihlová jasno už na základní škole v Roudnici nad Labem a po jejím ukončení na nic nečekala a napsala dopis doktoru Evženu Bouřovi, který se na ÚOCHB věnuje biochemii ve spojení s vývojem inhibitorů. "Asi to bylo trochu drzé, přece jenom jsem byla jen čerstvá absolventka základní školy, ale rozhodně se to vyplatilo," vypráví v rozhovoru pro HN Cihlová, kterou Bouřa přizval k pohovoru a následně ke své práci. Dnes je Cihlová juniorskou výzkumnou asistentkou a věnuje se výzkumu proteázy (skupina enzymů, které štěpí proteiny) z viru klíšťové encefalitidy.

"Je úžasné, že tato proteáza je poměrně vysoce konzervována napříč virovou rodinou, to znamená, že její mechanismus bude totožný například ve virech Zika, západonilské horečky či žluté zimnice. Jakákoliv taková informace nám pomůže najít nový způsob, jak tento protein zastavit pomocí inhibitorů, a tím zastavit i celou infekci v pacientově těle," popisuje s nadšením Cihlová.

Od začátku svého výzkumu v ÚOCHB pracuje s proteiny, které mají virový původ. "Základem je takové proteiny připravit, což v reálu znamená dostat dohledatelnou sekvenci na internetu do opravdového čistého rekombinantního proteinu ve zkumavce," vysvětluje Cihlová. První rok se proto učila všemožným biochemickým metodám a postupům - od přípravy expresních plazmidů po expresi, izolaci či purifikaci proteinů v bakteriálních buňkách.

Co je pro jednoho španělská vesnice, pro Cihlovou je životní vášní. A to přesto, že skutečnou vědeckou práci podle ní tvoří spíše selhání, protože až na počtvrté přijdete na to, co je vlastně špatně. "Když se ale něco opravdu povede, máte motivaci na další měsíc práce," říká s nadšením.

V roce 2019 pracovala na výzkumu polymerázy, díky čemuž si osvojila screeningovou práci, návrh složitých experimentů či utváření závěrů. Minulý rok její skupina pod vedením doktora Evžena Bouři vymyslela způsob, jak testovat možné léky proti jakýmkoliv virovým proteázám – navíc rychle a levně. Výzkumu věnovala většinu minulého roku a vědecký článek o této metodě je právě v recenzním řízení v Journal of Biological Chemistry.

Nyní drží v ruce čerstvý dopis o přijetí na Oxfordskou univerzitu, dostala ho v pátek 12. ledna. Univerzitní studium už řeší delší čas, vyhledávala si univerzity nejen v Británii, ale i v Česku, Americe nebo Austrálii. Obor biochemie na Oxfordu ji však uchvátil a ona zase přijímací komisi britské univerzity. Přijímací řízení je tam však zcela odlišné než na českých vysokých školách.

Na základě studentových zájmů, úspěchů a plánu sumarizovaných v eseji si jej Oxford přizve k testům a pohovoru, který je pak hlavní zkouškou. "Profesorům nejde zrovna o memorování znalostí, ale především o snahu se vypořádat s těžšími koncepty a logicky postupovat. Podle mě však závisí hlavně na vášni pro vlastní obor," vypráví zkušenosti z přijímaček mladá vědkyně mezi jejíž hrdinky patří ženy jako Marie Curie-Skłodowská nebo Katherine Johnson.

Za Cihlovou stojí celá její rodina, která ji vždy podporovala v tom, co si umínila. I nyní vykonává veškeré úsilí, aby se mladá vědkyně vydala studovat do Británie. "Není důvod, proč by se Čech z malého města nemohl dostat na Oxford, pokud dělá, co ho baví, a dělá pro to vše. Jestli jsem něčím zaujala profesory, tak svým nadšením," dodává optimisticky Cihlová.

Na Oxfordu by se ráda věnovala mechanismu pohybu virových proteinů a enzymatickým procesům kolem DNA, které považuje za nejúžasnější témata v biochemii. A pokud by si mohla vybrat, pracovala by konkrétně na virových replikačních organelách, které jsou přítomné v každé infekci způsobené RNA viry. Není však zatím známo, jak k nim dochází. Cihlová se ale domnívá, že nové technologie by mohly k vyřešení tohoto problému pomoci, jen se musí vhodně využít jejich kombinace. A na Oxfordu by se k takovým technologiím dostala.

Sama si zároveň uvědomuje, že studium na Oxfordu nebude nejlehčí misí. Čekají na ni přednášky, workshopy, vypracovávání esejí a takzvané classes, tedy práce v menších skupinkách. Své postřehy pak studenti každý týden diskutují s předními odborníky v daných oblastech na tutoriálech. Zároveň ji čeká i celoroční výzkumný projekt po boku významných oxfordských vědců, sama by například chtěla do skupiny Dr. Alfreda Castella, který se zabývá objasňováním interakcí mezi RNA virovými proteiny a hostiteli.

Aby však mohla na Oxford nastoupit, musí už na jaře 2021 doložit, že zvládne finančně pokrýt jak první ročník studia, tak tamní život. Celkově požadovaná suma sahá přes 47 tisíc liber (zhruba 1,37 milionu korun). "Bohužel po brexitu se finanční situace radikálně mění. Školné je čtyřikrát vyšší, možnost studentské půjčky končí a na většinu britských stipendií se nemohu hlásit. Navíc v situaci pandemie tento problém nikdo neřeší," říká Cihlová, která se obrátila s prosbou na své okolí a založila si transparentní účet, kam jí kdokoliv může přispět, aby si mohla dál plnit své sny.

V Česku žádné vládní programy na podporu studia ve Velké Británii nenašla. "Ovšem zástupkyně ředitele mého gymnázia mi slíbila, že na ministerstvo zavolá, a příští pondělí to zkusím sama," sdělila vědkyně. Oslovila i ÚOCHB a její dceřinou společnost, dar jí však poskytnout nemůžou. Je tedy odkázaná především na nadace, ale například vedení nadace Experentia její žádost odmítla, protože její kategorii nepodporuje. "Akademii věd a náš Ústav chci oslovit znovu s žádostí o nějakou formu půjčky," upíná se k naději Cihlová.

Pevně doufá, že příští rok bude situace jiná, nyní ji však tlačí čas. Pokud nedokáže finanční pokrytí doložit, bude muset přijetí na studium v Oxfordu odmítnout. 

Podcast Poprvé

Kluk ze sídliště a bez ambicí, kterému v Cambridgi platili i taxík. Jak Radek Špicar rozjel svoji kariéru

10. 6. 2020 ▪ 33:24 min.