Českobudějovické Biologické centrum Akademie věd ČR podalo žalobu na ministerstvo zemědělství. Vyvrcholil tak jejich spor o les, jímž chtěli vědci ve spolupráci s ornitology a dobrovolníky nakládat jinak, než je dnes obvyklé. Podle Lukáše Čížka, vedoucího oddělení biodiversity a ochrany přírody zmíněného centra, by se do podobné situace mohli dostat i jiní majitelé lesů, kteří by chtěli hospodařit alternativními způsoby.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Biologické centrum chtělo les, který koupilo loni v lednu, řídce osázet a stromy v něm ořezávat. Vzniknou tak hlavaté vrby, které zná každý z obrázků Josefa Lady. Běžně se tak hospodařilo v dobách, kdy ještě lidé potřebovali dřevo k topení. "Takové stromy jsou pak skvělým útočištěm pro brouky a ptáky," vysvětluje Čížek. Mezi duby a vrbami by se navíc měl v budoucnu pást i dobytek. Ani pastvu v lese ale lesní zákon neumožňuje. Leda na výjimku u lesů v kategorii zvláštního určení. A právě o to se Biologické centrum snaží.

Pozemek má být zařazen do Ptačího parku Kosteliska, který buduje Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické a jehož smyslem je vytvořit vhodné podmínky nejen pro ptactvo, ale i pro další druhy živočichů a rostlin. Současně má sloužit ke vzdělávání veřejnosti. Ta ostatně na vznik parku přispívá. Výkup pozemků je financován i z veřejné sbírky.

Aby tohle všechno mohlo vzniknout, potřebuje Biologické centrum pro svůj téměř tří a půl hektarový pozemek v Hovoranech mezi Pavlovicemi, Kyjovem a Hodonínem od úředníků změnit status jeho malé části. Na rozloze 0,3 hektaru by chtělo změnit les vedený jako hospodářský na les zvláštního určení. Jenže to úřady státní správy lesů nechtějí povolit a ministerstvo zemědělství jejich zamítavý postoj potvrdilo. Podle ministerstva nelze status změnit, protože les není svou podobou nijak zvláštní. "Při změně statusu se přihlíží k aktuálnímu, a nikoli k předpokládanému stavu lesa někdy v budoucnu či jiným subjektivním tvrzením," vysvětluje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Přitom lesů s tímto statusem není v Česku málo. Podle údajů ministerstva z roku 2019 existuje celkem 618 tisíc hektarů lesů zvláštního určení. Velká část z nich leží na územích národních parků a přírodních rezervací.

Podle Lukáše Čížka je argumentace ministerstva začarovaným kruhem. "Jak mohu z lesa udělat přírodně bohaté místo, když mě nutí v něm pěstovat dřevo způsobem, který přírodě škodí?" ptá se Čížek. "Přitom dřeva z toho lesa bude spousta, jen ale pěstovaného jinak, než je dnes v hospodářském lese zvykem," dodává. Podle Dušana Utinka, odborného lesního hospodáře a poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí, kterého si Biologické centrum najalo, je přitom běžné, že jsou lesy zvláštního určení schvalovány i s vidinou toho, že se do cílového stavu teprve dostanou. "Například lesy v národních parcích prochází rozsáhlými přeměnami a přestavbami, protože v okamžiku vyhlášení některé z nich parametry přirozených lesů nesplňují, ale je třeba je do požadovaného stavu dostat," upozorňuje Utinek na nerovný přístup úřadů.

Problematické podle něj také je, že úředníci státní správy lesů vstupují do výkonu vlastnických práv a určují majiteli, že jeho les nebude plnit veřejný zájem na ochraně biodiverzity, ale bude plnit především funkci dřevoprodukční. Podle něj se dokonce jedná o porušení výkonu vlastnických práv dle Listiny základních práv a svobod. "Pokud se vlastník rozhodne, že má les proto, aby podporoval biodiverzitu, krom toho že ochrana přírodního bohatství je veřejný zájem, je to jen jeho rozhodnutí," domnívá se Utinek. Situace, kdy správa lesů brání vlastníkovi naplňovat veřejný zájem v podobě ochrany biodiverzity a místo toho jej nutí k produkci dřeva, je podle něj paradoxní.

Ministerstvo nechtělo spor více komentovat s vysvětlením, že k tomu ze zákona nemůže sdělovat podrobnosti. Jak dopadne žaloba, kterou Biologické centrum podalo na ministerstvo v lednu, budou s napětím sledovat jihomoravští ornitologové, kteří s centrem spolupracují a v sousedství probíraného lesa si lesní pozemek také koupili.

"V podstatě nás čeká to samé. Také budeme žádat o změnu statusu na les zvláštního určení. Jako Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické máme na místě už přibližně pět hektarů pozemků a další vykupujeme," říká jednatel pobočky Gašpar Čamlík. Všechny pozemky se stanou součástí Ptačího parku Kosteliska. Ten má mít dohromady i s pozemky okolních obcí, které jej podporují, desítky hektarů. Bude to největší takový park na Moravě. "Bude zajímavý svou pestrostí, protože jsou tu lesy, louky i mokřady," uvádí ornitolog.

Podobný projekt soukromého ptačího parku od roku 2006 vzniká i u Jaroměře ve východních Čechách, a to pod názvem Josefovské louky. "U něj se s takovým problémem jako my ale zatím nesetkali, protože tam nemají les," dodává Čamlík.

Lesy, které se na jižní Moravě snaží ornitologové s Biologickým centrem změnit, jsou poměrně mladé a podle Čížka bez větší hodnoty. "Jsou to převážně nálety, takových lesů je poměrně dost. My tam ale chceme vytvořit lesy, které z krajiny již téměř zmizely. Přitom mají dlouhou tradici, a to prakticky v celé Evropě. Velmi řídké lesy s ořezávanými stromy kvůli dřevu na zátop a pasoucím se dobytkem byly standardem po většinu středověku až někdy do poloviny 19. století," poznamenává Čížek.

Nyní by se o prořezávání stromů starali dobrovolníci ze spolku Krok Kyjov, který je terapeutickou komunitou pro léčbu lidí se závislostmi.