Výpočet byl moc složitý, skoro nikdo by na odměny nedosáhl, říká ředitelka finanční správy ke kauze odměňování kontrolorů za přísnost

Od roku 2016 mohli ředitelé finančních úřadů zadávat kontrolorům výši doměřené daně a slibovat za to peněžitou odměnu. Jak finanční ředitelství, tak ministerstvo financí tuto praxi dlouhodobě popíraly s tím, že udělování odměn je zcela nepřípustné. Odborníci z daňové praxe, oslovení HN, uvedli, že provozování takové činnosti by bylo v rozporu se správným výběrem daní.

HN na základě zákona o svobodném přístupu k informacím získaly dokumenty, které potvrzují, že v některých krajích si mohli úředníci vydělat až desítky tisíc korun, pokud firmě neuznali daňové odpočty na vývoj a výzkum. Doměřili jí daň v částkách i několika milionů korun.

Možnost vyplácet kontrolorům odměny na základě doměřené daně vznikla za bývalého generálního ředitele finanční správy Martina Janečka, kterého na tento post dosadil tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO).

Janečka v prosinci na místě generálního ředitele nahradila Tatjana Richterová. Ani ona nechtěla nejdříve připustit, že byli úředníci berní správy motivováni k většímu výběru daní slibem vysokých prémií. Po předložení získaných dokumentů však uznala, že tato praxe v některých krajích probíhala. "Lidé se mají odměňovat úplně jiným způsobem," řekla Richterová v rozhovoru pro HN.

HN: Hospodářské noviny na základě zákona o svobodném přístupu k informacím získaly více než 20 dokumentů, ve kterých je uvedeno, že některé finanční úřady vyplácely kontrolorům takzvané cílové odměny. Znamená to, že daňoví úředníci v některých případech už před kontrolou věděli, jak vysokou mají doměřit daň a jakou odměnu za to získají. Viděla jste tyto dokumenty?

Vím, o co se jedná. Myslím, že to jsou odpočty na vědu a výzkum. Běžně vyplácíme mimořádné odměny a pak od roku 2017, možná i 2016, se uplatňovaly takzvané cílové odměny, což je úplně jiný systém. U těch musíte předem sjednat s okruhem lidí nebo s jedním pracovníkem příslib, který jasně stanoví podmínky, za jakých budou odměny vyplaceny. Na vědu a výzkum jsme tady tu cílovou odměnu opravdu měli. Nevím, ze kterého je to roku, ale myslím, že to je už docela dávno.

HN: My máme dokumenty z roku 2018.

To bude datum vyplacení odměny, ale ten příslib musí být starší, řekla bych, že z roku 2016. Pamatuji si, že když to přišlo, byla jsem ještě na finančním úřadu v Praze. (Tatjana Richterová byla od roku 2013 do roku 2018 ředitelkou Finančního úřadu pro hl. m. Prahu, pozn. redakce)

HN: Ano, je tu uvedené, že interní sdělení z vedení finanční správy, které se jmenuje "příslib prémií", je z roku 2016.

Myslím, že ten příslib dorazil na všechny finanční úřady. Jejich ředitelé se pak mohli dobrovolně rozhodnout, jestli možnost zavést cílové odměny využijí, nebo ne. Například my jsme to v Praze nedělali. Nakonec od roku 2016 jsme na těchto odměnách vyplatili v tom množství lidí, které máme, celkem asi 200 tisíc korun, což mě přijde strašně málo.

HN: Odměny sice nejsou příliš vysoké, ale podstatné je, že ministerstvo financí opakovaně popíralo, že by kontroloři dostávali odměny tohoto typu. Když jste se k tomu v lednu před poslanci rozpočtového výboru vyjadřovala vy, uvedla jste, že by to mohla být jen chybná argumentace jednotlivých ředitelů finančních úřadů. Na základě získaných dokumentů se vás musím znovu zeptat: Měli pracovníci vypsané odměny za to, že doměří daň čili neuznají daňový odpočet na vědu a výzkum?

Já už si to nepamatuji, četla jsem to v roce 2016 a nezavedli jsme to, protože ten výpočet byl tak složitý, že by na odměnu skoro nikdo nedosáhl. Jedním z těch kritérií u odměn možná je doměřená daň, ale jsou tam také další kritéria, například získané inkaso, a tak dál. O nějakých dalších odměnách, které by vysloveně cílily na doměrky na daních z úrovně Generálního finančního ředitelství, vůbec nevím.