Varovná studie ČHMÚ: Většina podzemní vody v Česku je znečištěna nebezpečnými pesticidy. Experti je našli i ve zdrojích pitné vody

Ve více než polovině zdrojů pitné vody obsah pesticidů překračoval limit 0,1 mikrogramu na litr, téměř ve třetině limit 0,5 pro sumu více pesticidů.

Situace je to kritická. Boj proti znečištění vod pesticidy se proto stal i součástí nové koncepce, jak by se mělo Česko bránit suchu, kterou vláda schválila na konci července. Pojmenovává ji podle informací LN i nová zpráva o stavu vodního hospodářství, kterou projedná vláda v pondělí. Země by měla omezit pěstování plodin jen pro energetické využití, útlum by měl potkat i rozvoj bioplynových stanic. Nedávno navíc Poslaneckou sněmovnou prošla novela zákona o rostlinolékařské péči, která obsahuje přísnější pravidla pro aplikace pesticidů.

"V okolí obcí zřizujeme pásma, kde se vůbec nebudou smět některé druhy používat, takže čekáme, že dojde k určitému snížení pesticidní zátěže. V rámci programu obnovy venkova podporujeme už druhým rokem, aby si zemědělci kupovali GPS navigace, které zpřesňují aplikace pesticidů a snižují tím celkově jejich používání," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka.

I kdyby však nyní vláda donutila všechny zemědělce chovat se vzorně, výsledek se dostaví až po mnoha letech. Zejména v podzemních vodách totiž znečištění zůstane dlouho.

"Z povrchových vod se vyplaví rychleji, v podzemních vodách nefungují biologické procesy, které jsou v řekách, jejich čištění trvá desetiletí," řekl Kodeš.

Potvrzuje to i věta ve vládním textu.

"Některé chemikálie, například herbicid pro kukuřici atrazin nebo herbicid alachlor pro řepku a zejména jejich metabolity, se i po deseti letech od zákazu jejich použití vyskytují v podzemních a povrchových vodách," stojí v dokumentu.

Nejrychlejším, ale velmi nákladným řešením je začít na dosavadních zdrojích, zejména těch velkých, budovat dokonalejší úpravny vody. Mezi prvními začali v Plzni, kde město vloni za více než miliardu korun dobudovalo zařízení s pokročilým, třetím stupněm čištění aktivním uhlím. Důvodem bylo právě znečištění vod v řece Úhlavě pesticidy a farmaky, kvůli kterému měly dokonce plzeňské vodárny výjimku od hygieniků.

Podobné doplnění úpravny se nyní chystá v Úpravně vody Želivka, která zásobuje Prahu.

Granulované uhlí, které má zařízení k čištění vody od roku 2020 používat, z ní má odstranit právě pesticidy ze zemědělské výroby, hormony či fosfor obsažený v pracích prášcích. Cena má dosáhnout miliardy a čtvrt.

Podobná zařízení už existují u Znojma, Vsetína nebo v úpravně vody z Vranovské přehrady.

Než vzniknou podobné špičkové čističky na více místech země, bude se muset významná část obyvatel smířit s vodou, která buď pesticidy, nebo takzvané metabolity, tedy látky, na které se pesticidy rozpadají, obsahuje.

Zatímco evropská legislativa – a donedávna i česká – oboje považovaly za stejně nebezpečné, takže pro ně platily stejné normy v podzemní i v pitné vodě, Česko od loňska limitní obsahy pro metabolity pesticidů v pitné vodě změkčilo. Experti z ČHMÚ však ve svých výsledcích zahrnují obě kategorie.

"Státní zdravotní ústav metabolity testoval a stanovil, že pokud obsah původních látek, tedy pesticidů, ve vodě vyhovuje původní normě, lze tolerovat mnohonásobně vyšší množství metabolitů. Pro jejich různé druhy jsou stanovené různé hodnoty, pohybují se kolem pěti či šesti mikrogramů na litr," uvedl Kodeš. Zdravotníky k tomu donutil současný stav, kdy by podle tvrdých evropských norem velká část české pitné vody musela být prohlášena za nevyhovující.

Řadu expertů takový krok zneklidňuje. Podle Kodeše by při zacházení s pesticidy zasaženou vodou měl platit princip předběžné opatrnosti. "Ty látky mohou způsobovat rakovinu, působit neblaze na hormonální systém, na vývoj plodu, navíc jich je ve vodách často směs, o které netušíme, jaké bude mít účinky," uvedl. Podobně to vidí i Marek Liška z ředitelství podniku Povodí Vltavy. "Mohou mít i takzvaný koktejlový efekt, kromě více metabolitů bývají ve vodě navíc i různá farmaka," připomíná.

Experti Státního zdravotního ústavu však své rozhodnutí hájí.

"Limity jsou stanovené po dohodě s hygienou, na základě provedených toxikologických studií. Není to rozhodně vycucané z prstu. Nežádoucí účinky metabolitů nebyly tak prozkoumané a testy ukázaly, že jejich toxicita je menší, než se předpokládalo," uvedl Filip Kotal z oddělení hygieny vody ústavu.

Dominantním hráčem, pokud jde o dodávky agrochemikálií, je v Česku Agrofert. Je největším distributorem pesticidů a průmyslových hnojiv, které ve svých chemičkách – severočeské Lovochemii, slovenském Duslu a německém SKW Piesteritz – rovněž vyrábí. Agrofert v zemi také obhospodařuje více než sto tisíc hektarů půdy, je největším pěstitelem řepky i obchodníkem s ní. Řepku skupuje pro vlastní výrobu řepkového oleje a také ji vyváží.

Fabriky lovosický Preol a menší Primagra Milín, které jsou součástí holdingu, vyrábějí bionaftu výhradně z řepky.

S přispěním Táni Králové.